Co vlastně platí?

  Dojmy z prostředí naší vysoké politiky může mít každý z nás jiné. Jeho kultura je každopádně velmi špatná, čemuž napomáhá několik faktorů. Prvním je chování prezidenta Zemana. Jeho prostořekost, kterou se prezentuje již mnoho let, z něho udělala krále bonmotů. Mnohým lidem to imponuje, další uráží, někteří nechápou. Smutné je, že většině uniká samotná podstata Miloše Zemana. Tento starý matador, za jehož existence v různých funkcích docházelo k mnoha nepravostem, na druhou stranu v době nynější je jedním z mála pilířů bránících naši zemi před přílivem migrantů. Dále poměrně logicky a tvrdošíjně obhajuje ekonomickou spolupráci se zeměmi, které jsou významnými partnery například Německa. Tím jsou myšleny Čína a Rusko. Tyto dvě velmoci jsou momentálně více kapitalistické, než celá Západní Evropa, a jejich trh může být pro nás velkou perspektivou v období, kdy bude EU díky svým vůdcům stagnovat. Posoudit tak vládu prezidenta Zemana je velmi těžké a nejednoznačné, nicméně momentálně lze konstatovat, že právě jeho zahraničně-politické chování je pro náš stát jediné správné. O vnitrostátních záležitostech už to tak říct nelze.

  ODS se tváří poměrně konsolidovaně, ovšem i ona má ve svých řadách skutečného exota. Jmenuje se Pavel Novotný. Jeho představa o demokracii a právu říkat si cokoliv, co ho napadne, je opravdu úchylná. Možná by stálo za to se předsedy ODS Petra Fialy zeptat, jak je možné, že jeho kolega vystupuje tak razantně na podporu islámu a imigrantů a zároveň doslova uráží potencionální voliče strany. Možná se poté zdá, že oficiální stanoviska celé partaje jsou pouze pokusem o líbivou tvář a de facto nezáleží na skutečném přístupu k nynější problematice. Výjimkou pak může být postava Václava Klause mladšího, jehož názory korespondují s povědomím většiny voličů pravice, a navíc nezní falešně. Otázkou je, nezlomí li obliba tohoto pedagoga jemu samotnému v průběhu vnitrostranických přesunů vaz.

  Největším chameleónem je ANO. Toto seskupení je excelentní sbírkou všeho, co zbylo. Samotný majitel Andrej Babiš mění názory jako na běžícím pásu. Není pro něho problém si během několika dní naprosto protiřečit, přičemž podaří li se něco (není snadné si vzpomenout, co to bylo), přivlastní si veškerou zásluhu. V opačném případu je viníkem Kalousek (což bývá občas pravda), a poté všichni, co kradnů. Tedy podnikatelé, opozice, konkurence a v podstatě každý, kdo souhlasně nekývá. Nejzajímavější je ovšem přístup ANO k migraci a EU. Spektrum názorů v hnutí je natolik široké, že absolutně nelze zjistit, co bude ANO při případném vítězství ve volbách považovat v zahraniční politice za svou prioritu. U té vnitřní to víme. Dotace pro Agrofert, hoblovat podnikatele, přistřihnout křídla demokracii a lhát na všechny strany. Varováním by mělo být prohlášení vrcholného pedagoga Zlatušky, jehož výrok o fantastické legalizaci migrace Afričanů s italským pasem k nám vstoupí do dějin. Pokud takový hlupák patří k elitě hnutí i této země, jsme na tom velmi špatně. Přiznejme si, že lidé podporující ANO reagují především na slova absolutně nedůvěryhodného Andreje Babiše. Zapomínají poté na Pelikána, Jourovou, Stropnického staršího, Krnáčovou, právě Zlatušku a další jim podobné. Jejich názory jsou konzistentní a pro Českou republiku nepřijatelné.

  Socdemáci jsou klasickým zástupcem nynější levicové vládnoucí scény. Co řekli včera, dnes neplatí, nelze se tedy spoléhat na jejich sliby. Jediné, které skutečně plní, se týkají pravidelného předvolebního zvyšování platů každého, kdo se zdá být perspektivním dárcem hlasu vhozeným do urny. Po volbách se vždy ukáže, kdo co jak myslel, a přiznejme si, že ČSSD zrovna nehýří kladnými body. Očekává li tedy někdo rovinu, hraničí to se ztrátou paměti a naivitou nejvyššího stupně. Této straně jde ze všeho nejvíce rozhazovat peníze bez ohledu na to, kolik jich skutečně je. O jejich schopnosti obhospodařovat zemi tak, aby vzkvétala a bohatla, nelze pochybovat. Ona prostě neexistuje. Zadlužili sami sebe a podobně přistupují i k státu. Dlužník dělá někdy zoufalé věci, proto lze očekávat, že za bakšiš z EU ohnou záda až k zemi. Jen čekají, až bude po volbách.

  KDU-ČSL má pověst partaje, jejíž předáci se vždy uchytili tam, kde potřebovali. Jejich schopnost přicucnout se na místa, z nichž teče životodárná míza, je přímo neskutečná. To proti nim TOP 09 je skutečně zásadová, za což jí patří dík. U ní nelze vůbec pochybovat o směru, kterým by ráda vyslala naši krásnou zem. Z toho důvodu je naprosto nestravitelná, to i přes na oko velmi dobré názory na činnost exministra financí Babiše. Podobně jsou na tom Zelení, to i přesto, že se snaží taktizovat a některé názory na vedení státu časově omezeně zamlčovat. Tyto tři politické subjekty jsou natolik v zásadovosti protichůdné, že je paradoxně velmi pravděpodobná spolupráce s kýmkoliv.  Zdá se vám snad reálné se v tom všem vyznat a někomu věřit? Nikoliv. Jde často o zkušené harcovníky, kteří prošli volebním filtrem už mnohokráte, takže opět využijí osvědčené taktiky. Navíc ke své existenci nutně potřebují mít za zády EU. A voliči jim nečekaně  skočí na další špek. Jen je na místě otázka. Opravdu by nestálo za to se před volbami více zamyslet?

J3.K