Právě se nacházíte:

Hon za největší demencí

22. 07 2017

  www.inadhled.cz   Svět se zbláznil, to už je jisté. Můžeme se však ptát, jsou li k tomu důkazy. Jejich hledání není nic složitého, stačí si vzít noviny, zapátrat na internetu, podívat se na televizi. Především Česká televize u nás a CNN v zahraničí dokážou v této oblasti zázraky. Nezaostávají ani další média, především ta, jejichž úkolem je propagovat rozhodnutí mocných a potírat všechna zbylá, která se snaží informovat nás běžné občany jinak, než tendenčně.

  Prohřeškem proti svědomí argumentují nejvíce na kdysi tak obdivovaném Západu. Bývalé koloniální velmoci, a v případě Německa i rozpoutávači světových válek, si sypou obrazně popel na hlavu a postupující islamizaci, migraci a likvidaci původního obyvatelstva Evropy vysvětlují jako boj proti rasismu, xenofobii a fašismu. Zneužívají k tomu všechny dostupné nástroje, a kde chybí, prostě si je vytvoří. Zdá se, že už samo založení Evropské unie a vznik Schengenského prostoru byly důmyslnou předzvěstí zamoření Evropy Afričany. Všechny další kroky vedoucí k Arabskému jaru a rozpoutání vraždění a války v Sýrii a Iráku, změna kursu v chování k Izraeli, to vše zavání systematičností vedoucí k pokoření evropské rozvinuté ekonomiky a civilizace.

  Rasismus v opačné podobě, tedy v té, kdy jsou vrazi, násilníci a teroristé obhajováni s tím, že za jejich činy může pouze utrpení způsobené bílými lidmi v dobách dávných, je absurdní. Je li hlavním bodem obhajoby barva pleti a příslušnost k nějakému africkému kmeni a jeho místním zvykům, zatímco je opomíjena skutečnost, že dotyčný vraždil, kradl a znásilňoval původní obyvatele v místní evropské lokalitě, nemáme důvod se zákony příslušného právního systému držet ani my. Dochází k situaci, kdy bude třeba bránit své zdraví a životy nám blízkých prostředky, které si sami zajistíme. Státy v Evropě už přestávají být zárukou pro bezpečnost těch, kteří je vytvořili, tedy prostých evropských občanů. Důkazem je neschopnost italské vlády uzavřít vlastní přístavy před přijímáním migrantů z Afriky přinášejících pouze násilí, nemoci a nenávist. Rozkol mezi evropskými státy, které dosud existovaly vedle sebe v určité rovnováze, diktát znějící ze tří metropolí, tedy z Bruselu, Berlína a Paříže namířený proto zemím Visegrádské čtyřky (to i přes vysoké procento kolaborujících místních elit) jsou dalším stupněm změn namířených proti svobodě, demokracii a logice.

  Úchylností je poté popírání vlastní historie, stud za velikány minulosti a ochota přistoupit na hru elit znamenající souhlas s tvrzením, že co je bílé, je špatné, a to černé jediné správné. Odstraňování bust a obrazů v britských školách, likvidace uměleckých děl, v nichž rasismus najdou jen ti největší fantastové, to se týká i pohádek a filmů nejen starších, ale i těch novodobých, zamlčování faktů, tak nějak vypadá sebedestrukce jedné rasy. Ta pokračuje následným šílenství spojeným s genderovým inženýrstvím, za pochodu měnícím se přístupem k porodnosti a existenci dvou pohlaví. Popíráním práva na zachování naší rasy, k čemuž slouží důvody zahrnující ekonomiku, ekologii, genetiku, vyzdvihováním neexistujících práv příchozích muslimů, černochů a Arabů, chováním opomíjejícím veškerá rizika spojená s importem Afričanů do našeho prostředí a záměrná ignorace vlastního obyvatelstva vedou k totálnímu zničení veškerých námi budovaných hodnot.

  Původně se článek měl zabývat konkrétními příklady záměrné degenerace lidí, kteří spolurozhodují o budoucnosti nás všech, také o těch, kteří podlehli mediální masáži a stali se přisluhovači nově vznikajícího režimu, který se snaží elity nastolit. Bohužel se množí případy, při kterých zůstává rozum stát. Je zvláštní, jakým směrem se ubírá uvažování těch, kteří svým vzděláním, inteligencí a postavením mohli vést Evropu k rozkvětu. Místo toho se stali nositeli myšlenek, které daly do pohybu mechanismus drtící vše, co stojí v cestě plánům na přeměnu našeho kontinentu ve válečné pole plné strachu, nenávisti, nemocí a strachu. Za vším hledejme peníze. Je téměř jisté, že převážná část všech těch, kteří jsou podepsáni pod nynějším stavem, jsou zároveň buď finančně zainteresováni, nebo došlo na jejich vydírání, což svědčí o tom, že mají za sebou činy, které jim brání postavit se zvůli.

  Naše země se může ještě bránit. Znamená to ale změnit přístup k médiím, politikům a volbám. Zbavit se všech spojených s dosavadním způsobem vládnutí, dát prostor novým tvářím a hnutím, pečlivě naslouchat tomu, co říkají a porovnat to s tím, jak se následně chovají. Světlo do marastu naší politické scény nepřinesly ani podnikatelské projekty Věci veřejné a ANO, tato cesta prostě zklamala. Je třeba se vrátit k demokratickým přístupům, překlenout dobu pragmatického naivismu vzniklého za doby Václava Havla, zbavit se klíšťat přisátých na tomto systému. Vrátit se ke kontrole a ochraně státních financí, jejich poctivému a spravedlivému rozdělování, k logickému uvažování. Nabídnout opět soběstačné hospodářství, dát prostor všem těm, kteří chtějí vlastním umem a prací pozvednout nezávislost na zdrojích zvenku. K tomu nás mohou dovést nejbližší volby. Respektive na začátek změn znamenajících odchod ze spolku zvaného Evropská unie.

  Zapomeňme na chvilku na staré hříchy bývalých lídrů ( někteří jich mají opravdu dost) a vyslechněme argumenty těch, kteří mají s EU osobní zkušenosti a stali se euroskeptiky. Klaus, Zeman, ale i Topolánek, Křeček, Kubera a pár dalších jasně hovořících o nepřípustnosti další koexistence v EU, chceme li jako Česká republika přežít. Argumenty socialistů a s nimi spřízněných Topky, ANO, ODS, KDU-ČSL a čerstvě ODA, a podpořené mediálními kolosy jsou natolik nebezpečné a do pekla směřující, že je snad nelze ani brát vážně a je nutné je vzít v potaz jedině při vyplňování volebních lístků. Zkusme najít nové lídry, pro které je další možnou cestou spolupráce s Poláky. Maďary a Slováky. Jinak nás čeká smutná budoucnost. A o těch konkrétních absurditách jindy.

J3.K

 

 

Speciály

Tipy