Hunger Games a EU
www.inadhled.cz Známý filmový trhák, série Hunger Games, se objevil nejen v našich kinech, ale i na televizních obrazovkách. Řadě z vás se možná zdá, že jde naprostou fantasmagorii, nicméně pokud si dal někdo tu práci a shlédnul ji, možná i vícekrát, musí uznat, že v těch filmech je nejedna věštba a poselství zároveň. Pokud nechápete souvislosti, nelze se divit, ovšem po troše zamyšlení by vám došlo, jak velkou paralerou s nynější dobou a děním v Evropě a ve světě toto dílo je.
Jen pro připomenutí. Děj se odehrává v nejmenované zemi (dosaďme si Evropskou unii), kde se elita centralizuje v tzv. Capitolu (Bruselu), a vládne ji prezident Snow (Juncker). Každý z krajů (jednotlivé země EU) má svého prezidenta podřízeného Capitolu (u nás Sobotka). Nad pořádkem dohlíží strážci, což by mohla být připravovaná armáda pod vedením Bruselu a policie (třeba cenzura internetu už je realitou). Obyvatelé Capitolu jsou díky uzavření své společnosti tak trochu ,,zvláštní´´. Nemají moc co dělat, jsou odtrženi od reality v jednotlivých krajích, degenerují. Projevuje se to jejich chováním, oblékáním a prioritami podobně, jako europoslanci. Jsou drženi ve skleníku, úlitbou jsou jim poté gladiátorské hry zvané Hunger Games. V nich se navzájem vraždí mladí bojovníci vybraní z jednotlivých oblastí. Organizátoři však mají v rukách trumfy a ovlivňují dění v aréně.
Až na Hladové hry vše sedí. Projekt Evropské unie pomalu spěje ke stejnému zřízení, který je předlohou ve filmu. Centrální moc v rukách jednoho vládce, jemu podřízení poskoci v jednotlivých zemích, nad vším bdí strážci. Sen Junckera a jemu blízkých, to i přesto, že za zády předsedy Evropské komise ještě někdo sedí a hýbe s ním, jako s kašpárkem. Boj v aréně je však připraven. Zatím tím bojištěm jsou místa, kde útočí teroristé. I tady mají mocní schopnost ovlivňovat výsledky, pro začátek jedné ze stran odebírají postupně zbraně, zatím co druhé je dávají. Jistě vnímáte jistou nerovnováhu, která se v důsledku projevuje vyšší úmrtností ,,bílých bojovníků´´. Statistiky nelžou. Dá se však očekávat, že bruselským úředníkům se tento formát líbí, a dovedou ho k dokonalosti. Jen budou chtít být přímo u toho, až se bude vraždit, takže se dá očekávat, že si najdou prostor zvaný třeba Stadion, a tam se budou koncentrovat skutečné války. Jakýkoliv vzdor jednotlivců i krajů budu ihned potrestán. Nejdříve seberou dotace, později hlasovací práva, zdiskreditují rodiny neposlušných. Nepomůže li to, bude na řadě armáda strážců. Ta pronikne na dané území a bez ohledu na místní obyvatelstvo a životy lidí udělá pořádek. S tím máme už bohaté zkušenosti. Byli jsme součástí protektorátu Böhmen und Mähren, v roce 1968 nás pro změnu usměrnila invaze vojsk Sovětské armády a spřátelených národů. Děkujeme.
Jak vidíte, v tom filmu vlastně zas až tak moc nereálných věcí není. Přestože nakonec zvítězí, to i přes všechnu snahu zabránit tomu, vzdor statečných, jejich šlechetnost a odvaha, ochota umřít za svobodu, nenechat se pochytat a odzbrojit, jde o dlouhodobý proces, při kterém mnozí ztratí své blízké. Navíc i zde se na jevišti objeví někdo, kdo chce zneužít hrdiny k svému vzestupu. Prezidentka Coinová z 13.kraje se touží dostat k moci a zneužívá hlavní postavu Katniss Everdeenovou k dosažení vlastních zájmů. Té to však dojde a v závěru si poradí s podlou prezidentkou i se zloduchem Snowem. Jde o návod k vzpoře proti nenáviděnému Capitolu (Bruselu), diktátu a aroganci moci? Budeme li chtít získat jednou ztracenou svobodu, nebude jiná možnost, než se vzbouřit proti násilí na nás páchaném. Spojením těch nejlepších a nejstatečnějších z jednotlivých zemí může vzniknout dostatečně velká síla schopná porazit nechtěné panstvo v Capitolu.
Na závěr ještě připomenutí toho, jak se s námi zachází. Zatím, co se muslimská komunita v Evropě rozrůstá a militarizuje, my jsme odzbrojováni. Mezitím kolaboranty vlastněné lodě nakládají v Libyi další tisíce islámských bojovníků a pod dohledem Frontexu je dováží do Evropy. Pravděpodobně se podobně převáží i zbraně, které budou použity proti nám. To vše za podpory Bruselu a politiků jednotlivých zemí EU. Těch, které si volí lid zmasírovaný médii. Zatím jsme ve fázi, kdy je davu slibováno modré z nebe, nabízeno cokoliv, co přinese další hlasy ve volbách. Po těch však sklapne past. Švédové mohou vyprávět, opět jsou v předstihu. Další volby demokraticky zvolení představitelé státu zruší (co na tom, že průběh voleb měl nedostatky v podobě různých čachrů s hlasy), převezmou doživotně moc, a naplní tak skutkovou podstatu likvidace rovnoprávnosti, spravedlnosti a demokracie. Zbývá tedy už jen řečnická otázka. Za jak dlouho nám Brusel nabídne svou podobu Hunger Games?
J3.K
