Právě se nacházíte:

Je 11.září

11. 09 2017

   www.inadhled.cz     Smutné výročí událostí, které zatřásly celým světem. Počátek terorismu tak, jak si jej dosud představovalo lidstvo v těch nejhorších snech? Obávám se, že nikoliv. Předzvěstí činů strašících lidstvo bylo do té doby více. Proslulé italské Rudé brigády, dále IRA na britských ostrovech a ETA ve Španělsku patřily k průkopníkům násilných činů páchaných na civilním obyvatelstvu. A protože Američané mají smysl pro přehánění, museli světu ukázat, že to největší se musí stát u nich. Nyní to zní značně ironicky, je k tomu však důvod?  

 O vzniku a podpoře islámských teroristických organizací bylo napsáno mnohé, jisté však je, že za mnoha událostmi spojenými s činností těchto skupin stojí CIA, a tím i Spojené státy, případně také jejich strategičtí spojenci a obchodní partneři. Je zvláštní, kolik předáků muslimských bojůvek získalo vzdělání na západoevropských a amerických univerzitách. Nejde pouze o Al-Kaidu a Islámský stát. Týká se to i členů královských či vládnoucích rodin v těch zemích, které mají na světovém terorismu velký podíl. Dá se tedy říct, že si vyspělé západní země vychovávají elitní nepřátele, zda li v tom tedy není nějaký záměr. A pokud opravdu není, pak si nelze všimnout naivity a hlouposti těch, kteří to umožňují. Zdá se však, že strategie přípravy vůdců různých ideologií na univerzitách, které by jinak měly chrlit především kvalitní odborníky ve svých oborech, kteří by měli nacházet uplatnění především v těch zemích, kde se narodili a zároveň vystudovali, je systematická.

   Kdysi to mělo svou logiku. Kubánští studenti po svém návratu domů zůstali často příznivci naší země a v dalších letech mohli být užiteční při rozvoji vzájemného obchodu. Podobně fungovaly vztahy s některými africkými a asijskými zeměmi, tato strategie byla součástí politiky. Nehrozily však ozbrojené ataky, naopak se nakonec plno Vietnamců vrátilo, a i když se to nezdá vždy úplně dokonalé, zůstali u nás a jsou součástí naší země. Podobně tu potkáváme potomky studentů z Afriky a Kuby. Tito lidé jsou naprosto bezproblémoví a váží si toho, že tu jsou.

  Výchova extrémistů v podání Američanů je trochu jiná káva. 11.září 2001 se poté stalo pravděpodobně důsledkem čehosi, co se buď vymknulo, nebo navíc bylo nějak zinscenováno na politickou objednávku. Spekulovat nad tím můžeme, ale asi se k ničemu nedopracujeme. Pád jedné z budov, která nebyla ničím a nijak zasažena, způsobil rozruch a stal se zdrojem mnoha diskuzí. Šlo skutečně o teroristický čin, nebo pouze o drsný start pozdější likvidace iráckého režimu a následného Arabského jara? Nebuďme naivní a nemysleme si, že žádný normální smrtelník by neposlal na smrt tolik nevinných a relativně úspěšných lidí najednou. Vždyť téměř stejní lidé, kteří podporovali změnu situace v Iráku, Libyi a dalším muslimských zemí ležících blízko Evropy, podporují boj proti syrskému prezidentovi Asadovi, stáli za vznikem Islámského státu a nyní lobují za probíhající likvidaci Evropy pomocí řízené invaze migrantů.

  Dnešní den je pro řadu Američanů smutným výročím, ale lze si představit, že někde v kancelářích CIA a Pentagonu sedí pár šikulů, kteří si mnou ruce z toho, jak se jim podařilo změnit běh dějin. Možná jde o spekulaci, možná nikoliv. Ale logika má svá pravidla, která určují, co je nereálné, co normální a co se mohlo stát. Prostí lidé jsou stále častěji překvapeni z činnosti elit. Už dávno se nedivíme tomu, čeho jsou schopní námi povýšení vůdci. Nejde jen o aroganci neomarxistů, drzost Američanů a koncentraci hlouposti v Bruselu. Smutné je i kolaborantství lidí kolem nás umožňující bezpáteřním politikům vládnou způsobem ne nepodobným mocným feudálním panovníkům. Krutost, se kterou se setkáváme v podobě vražd, znásilnění a další kriminální činnosti, je k nám importována na příkaz těch, kteří se mají starat o naše blaho. Pokud se vám toto nezdá být zvrhlé, pak jste na tuto dobu připraveni jistě lépe, než většina těch, kteří odmítají přijmout pravděpodobnost příchodu dalších ještě tragičtějších okamžiků, než bylo 11.září pro Američany.

  Dnes je vhodné vzpomenout si na nevinné oběti globální politiky některých zemí. Velký počet pozůstalých dostal jen poloviční odpověď na to, proč přišli o své milované. Ti mrtví zemřeli jen proto, že je nikdo varoval a věřili slovům o vlastní bezpečnosti. Přitom se stali pouhými loutkami v rukách mocných. Nechceme li dopadnout stejně, je třeba se jim vzepřít.

J3.K

 

Speciály

Tipy