Lenost, pracovní trh a politika

17. 04 2017

  www.inadhled.cz    Pracovní trh v České republice je ovlivňován mnoha faktory, které patří právě k našemu velmi specifickému prostředí. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě i na světě. Přestože jsou Češi světovými šampióny v improvizaci a svou inteligencí výrazně převyšují průměr, pracují v posledních dvou desetiletích především pro západoevropské a americké firmy, které k nám přemístili své výrobní závody. Dochází tak k určité degradaci schopností našich zaměstnanců a kdysi tvůrčí invence jaksi zakrňují.  

  Nízká nezaměstnanost je způsobena rozšiřováním aktivit především zahraničních společností. Jejich příchod do naší země byl často podpořen různými úlitbami v podobě dotací, daňových úlev a zlevněním vstupu na náš trh. Následně je většina produktů exportována, případně jde o služby spojené s logistikou. Důsledkem jsou extrémní zábory zemědělské půdy, na které jsou vystavovány obří skladovací prostory, zároveň je postupně likvidována kamióny naše silniční síť.

  To vše samozřejmě znamená těžkosti českých podnikatelů a komplikovanost v rozvoji našich firem. Přidá li se k tomu i šikanózní přístup Ministerstva financí k domácím podnikatelským subjektům a zvýhodňování zahraničních, dále umožnění vývozu zisků a kapitálu, nelze hovořit o rovných podmínkách. Rozvíjet společnost za dohledu finančních úřadů schopných kontrolovat pouze naše subjekty do určité velikosti bez podvodů s dotacemi (za podvod považujme i uplácení úředníků zodpovědných za jejich přidělení), dále shánět schopné zaměstnance a snažit se prosazovat na relativně uzavřených trzích či v našich supermarketech je téměř nadlidský výkon.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že velká část našich zaměstnanců odvádí svou práci především v zahraničních firmách, případně v těch se zahraniční účastí. Ryze českých společností je daleko méně, než by mohlo a mělo být. Chování zaměstnavatelů k pracovníkům je závislé na tom, s jakou perspektivou počítá vlastník společnosti. Ty, které počítají s dlouhodobou existencí v naší zemi, se chovají k zaměstnancům lépe, než ty, pro které je změna místa podnikání jednoduchá. Pokud k nám přišly především proto, že si Čechy najaly jako levnou pracovní sílu, a nikoliv pro strategickou polohu uprostřed Evropy, snaží se vyprodukovat maximální zisky za cenu nízkých nákladů, to za každou cenu.

  Sociální politika našich vlád se dělí na dva směry. Jedním je nemístná podpora romských rodin, které se odmítají aktivně účastnit na trhu práce a zneužívají systému sociálních dávek, druhým poté ignorace potřeb seniorů a dětí nedostatečně zaopatřených vlastními pracujícími rodiči (tím je myšlen nedostatečný počet státních školek a podpora samoživitelek, například v oblasti sociálního bydlení). Romskou problematiku může navýšit ještě komplikace spojené s integrací muslimů, počet přiživujících se na práci ostatních může mít za následek ještě větší problémy s přístupem k seniorům.

  Zaměstnanecká politika má u nás velké nedostatky. Nízká nezaměstnanost je způsobena i přebujelou administrativou. Neskutečné, a stále se zvyšující, množství státních úředníků vykazujících jakousi aktivitu vynucuje potřebu mít jejich protiváhu ve vlastních firmách na úkor dostatečně produktivních tvůrců hodnot. Ve výrobních procesech prostě chybí rukodělní pracovníci. Neochota mnohých Čechů ušpinit se takovouto prací způsobuje naprostý nedostatek manuálně pracujících. Strojírenství, stavebnictví a logistika trpí kritickým nedostatkem pracovních sil. Kdysi podceňovaní Ukrajinci, Rumuni a Bulhaři prostě chybí, jejich vstup na náš trh je systematicky ztěžován. Podobné platí pro Vietnamce. Češi si velmi pečlivě vybírají, fluktuace mezi firmami je veliká. Vzhledem k absenci učňů v kdysi oblíbených oborech se dostáváme do situace, kdy kvalitní instalatér, zedník a elektrikář jsou nedostatkovým zbožím. Což v návaznosti způsobuje nedostupnost a vysokou cenu za jejich služby. Logicky tak tito lidé mohou patřit časem k zámožnějším a mohlo by dojít k návratu těchto oborů do učňovské sféry.

  Zakonzervovanost  pracovního trhu je kontraproduktivní. Konkurence naprosto chybí, což umožňuje najít práci každému, kdo o ni stojí. Zahraniční společnosti reagují pomalu, ztráta pozice novodobých otrokářů se jim nelíbí.  Regulace ČNB, která uměle znehodnocovala sílu koruny po velmi dlouhé období, nahrávala především zahraničním firmám a v menší míře našim exportérům. Zaměstnavatelé tak mohli zvyšovat mzdy, aniž by přicházeli o zisky. Znehodnocování úspor zaměstnanců tak nabralo na obrátkách. Nyní se pomalu situace mění, teprve teď se uvidí, mají li zahraniční společnosti zájem zůstat v tomto regionu, nebo šlo li o pouhou vychytralost sloučit státní pobídky, levnou pracovní sílu a nekvalitní daňový systém týkající se zahraničních a nadnárodních subjektů. Nebude li aspoň částečně umožněn po překlenovací období přísun zahraničních dělníků, aniž by se do dělnických profesí vrátil určitý počet státem podporovaných učňů, dojde k postupné stagnaci mnoha oblastí našeho hospodářství. Navíc je třeba změnit přístup k našim podnikatelům. Zvyšující se represe a likvidace středně velkých českých firem jde proti zájmům občanů této země. Krátkozrakost a stupidnost některých vládních rozhodnutí je zjevná.

J3.K

Speciály

Tipy