Martin a bílý kůň

  Od počasí jsme se hned v úvodu dostali k palčivému problému zasahujícím každého z nás. Nedostatek vody se ale projeví i po příchodu studeného počasí. Představa, jak letos majitelé skiareálů začnou brzy zasněžovat, má jisté trhliny. Teče li v místní říčce minimum vody, spuštění sněhových děl by znamenalo naprostou likvidaci životního prostředí pro vodní organismy. Obrazné vycucnutí potoků spojené s létajícími zmrzlými pstruhy z trysek sněhutvorných zařízení je možné pouze v komiksu či americkém vědeckofantastickém filmu, ale v realitě by milé rybky prostě ,,jenom´´ zůstaly na suchu. Takže se možná lyžování jen tak u nás nedočkáme a budeme si muset počkat na to, až někdo jiný, než jindy očekávaný Martin, přitáhne s bílou peřinou. V části Alp už trochu náplně usypali, takže tam mají třímetrovou bílou nadílku, ale jinak si všeobecně počasí dělá, co chce. Takže i v polovině listopadu zaléváme na zahradách, protože je ještě jakž takž, ale déšť nikde.

  Stále jsme na tom ale relativně dobře. Jsou země, kde lidská neschopnost pochopit přírodní zákony, nechuť naučit se pracovat a systematicky hospodařit způsobila problémy s uživením populace na daném místě žijící. Jde o oblasti, kde ti, co něco pěstují, jsou pod tlakem jiných, pro které je jednodušší jim plody jejich práce ukrást. Tímto způsobem života se zabývají především v Africe a momentální vývoj v JAR ukazuje, že se dosud nepoučili, přestože hned vedle v Zimbabwe už mají podobný proces za sebou. A to i přesto, že tamní diktátor a uzurpátor moci Mugabe vystudoval ekonomii v Londýně a měl by mít jisté povědomí o tom, že bílí farmáři měli podstatně větší předpoklady k tomu vést zemi k prosperitě, než ti černošští, kteří násilím obsadili původní farmy a dovedli zemi k hladomoru a nepředstavitelné inflaci. Ale protože v JAR se k moci dostali černí pohrobci teroristy Mandely, jehož povstání z popela, respektive prachu vězeňského dvora připomíná vzestup Václava Havla u nás (srovnávat tyto dva lze ve více věcech včetně neblahého dopadu na budoucnost zemí, ve kterých se přerod z vězně v prezidenta udál), nepoučitelnost nabrala takové rozměry, o jakých se nám ani nesní.  Z nejrozvinutější africké ekonomiky zbývají trosky, ohrožení bílí a černí schopní opouští jižní cíp světadílu a bující kriminalita a násilí působené na dosud fungujících elitách postupně likvidují celou zemi. Kdysi u nás tak odsuzovaný apartheid, o kterém už nyní víme, že to nebylo asi tak zběsilé, jak nám komunistické plátky tvrdily, byl pro JAR rozhodně přínosnější, než Mandelův Národní kongres. Takže potravinářství a zemědělství pomalu krachuje a bezpečnost přestala být pojmem spojovaným s tímto kdysi tak krásným územím.

  Vraťme se však k nám. Africké problémy by měly zůstat těmi africkými a rozhodně by se neměly tahat k nám. My tu máme plno svých. I naše zemědělství prochází smutnou etapou. Čímž se vracíme k té vodě. Nevhodné pěstování všudepřítomných  řepky a kukuřice způsobuje erozi půdy, likvidace mezí a zasypané strouhy způsobily problémy se zadržováním dešťové vody, uzavření vodních toků do pevných koryt zase chybějící záplavovou vodu. Absence luk se projevuje na nedostatku píce pro domácí hospodářská zvířata, takže poklesnou jejich stavy. Zdraží se maso. Zelenina se k nám dováží místo toho, abychom si ji pěstovali sami, na brambory už téměř nenarazíte a chybí i řada dalších plodin, které jsme tu dříve pěstovali a zpracovávali. Takže si pomalu přiděláváme starosti, proti kterým jsou vypnutá sněhová děla prkotinou. Podivujeme se nad hloupostí afrických národohospodářů, přitom je sem někteří lidé chtějí vozit. A navíc děláme také chyby, které v důsledku znamenají nedostatek něčeho potřebného a přebytek žlutého jiného. Zcela určitě by bylo správné, kdyby se rozhodování o tom, co pěstovat, vrátilo zpět jednotlivým farmářům. Jenže těch už moc zásluhou  agresivní politiky Agrofertu nezbývá, navíc trh díky dotovaným biopalivům první zastaralé generace, která Agrofert vyrábí, přímo touží po další řepce. Takže jde o začarovaný kruh, ze kterého bude úniku až po zániku Agrofertu. Naštěstí není Babiš žádný mladík, otázkou však zůstává, neprodá li jednou celou firmu zase nějakým Frantíkům.

  Užijme si tedy poslední víkend s trochu slušnými teplotami a doufejme, že lidé někdy pochopí, že v jednoduchosti a přírodě je základ lidského rozumu. Snažit se neustále něco měnit k lepšímu bývá často kontraproduktivní. Zvláště tehdy, když motivem jsou pouze peníze a zisky. Za týden už má začít mrznout. Zima přichází. Hezký víkend

J3.K