Nazývat skutečnosti tak, jak jsou, má být trestným činem?

2. 12 2018

www.inadhled.cz    Politickou korektností nasáknutá ,,moderní´´ společnost se stává strůjcem pokroku směřujícímu k návratu do dob předešlých. V některých oblastech nám hrozí středověk, v jiných se vracíme do dob totality. Jestliže jsme se postupně posunuli od náčelníků a šamanů k ceasarům a kněžím, dále přes krále a papeže k diktátorům a ideologům, dalším stupněm mělo být demokratické prostředí s voleným prezidentem a parlamentem. Svoboda projevu a slova kdysi naprosto nemožná byla postupně zakotvena do ústav mnoha států. Nevydržela tam však tak dlouho. Přichází totiž období, kdy si mocní tohoto světa začali uvědomovat nebezpečí plynoucí z možnosti existence vlastního názoru obyvatelstva a jeho prezentace na veřejnosti. Nejde tedy už jen o riziko rozdílnosti oproti oficiálně prosazovaným ideám, ale i pravděpodobnost sdílení poznatků o neduzích spojených s politiky. Například zkorumpovanost, propojení zájmových skupin či krádeže za bílého dne.

  Začaly vznikat zákony, které i při zachování těch původních omezují svobodu slova. Na scénu vystoupila politická korektnost, jejímž smyslem je mlžit, tajit, hájit a trestat. Mlžení je spojené s překrucováním faktů a skutečně proběhlých událostí, zatajování jejich příčin, průběhu a důsledků. Tajení pohnutek vedoucích k provádění akcí vedoucích k zásadním změnám v životu obyvatelstva se stalo jedním z hlavních nástrojů politických elit a vytváří prostředí pro různé teorie, které se někdy zdají být konspiračními a jsou tak i označované. Hledání pravdy má být maximálně ztíženo, a pokud možno, i znemožněno. V případě odhalení nastupuje další nástroj, tím je hájení vlastní pravdy. I přesto, že jde o naprosto destruktivní počiny, které vedou k totálně scestným řešením majícím za následky nevratné společenské a ekonomické změny, najde se dost lidí ochotných obhajovat důvody, pro které byly tyto kroky provedeny. Často dokonce i za cenu označení odpůrců logicky uvažujících za trestně odpovědné a vzápětí i za to stíhané. Tím jsme se dopracovali k trestání za vyjádření názoru, odhalení pravdy, a z toho vyplývajícího projevu názoru směřujícího k vyvolání odporu proti doktríně, která má za úkol manipulovat s celou společností.

  Systém likvidace demokratického přístupu k většině zásadních problémů tak vzal za své, vracíme se k různým stupňům diktatury. Jestliže nejdříve to byli pouze jednotlivci, kdo vládli, později vznikly šlechty a církve, minulé století nám přineslo ukázku diktatury proletariátu, který byl nahrazen ekology, feministkami a politicky korektními slabochy. Nad nimi však v pozadí stojí opět novodobá šlechta tvořená mocnými korporacemi a bohatými zájmovými skupinami především z řad bankéřů, farmacie, petrochemie a zbrojařského průmyslu nazvaná jako elita světa. Návratem k dobám dřívějším je myšleno nejen znovuobjevení se různých forem diktatury, ale zároveň je tím postižen běžný život na ulicích dosud vyspělých států. Jestliže se díky propracovaným systémům i přirozené evropské lidské inteligenci podařilo snížit kriminalitu, zajistit bezpečí na ulicích a naučit většinu obyvatel přistupovat všeobecně k majetku s úctou a jistou zodpovědností, poslední roky spojené s migrací nás vrhají do středověku.

  Co se tedy vše mění? Až doposud se ženy v křesťanských zemích a na Dálném Východu mohli oblékat dle svých představ a nikdo jim nebránil odhalovat vše, co ukazovat chtějí. Minisukně, hluboké výstřihy, vysoké podpatky, a upravené vlasy, to vše dokáže zvýraznit ženskou krásu, která je jednou z nemnoha přirozených radostí. Zároveň se podařilo i přes tuto situaci udržet v dostatečných mezích mužské chování a ženy tak mohly doposud relativně bezpečně žít tak, jak chtěly. Nikdo samozřejmě nepopírá jistý stupeň kriminality směřující k obtěžování žen, ale to minimální procento počtu znásilnění, které dosud tento trend provázelo, byly dosud ženy ochotné pro svou svobodu v odívání a chování obětovat.  S příchodem migrace, feminismu, MeToo a genderových nesmyslů se situace začala měnit. Počty znásilnění, vražd, krádeží, pohlavních chorob a vandalských činů se mnohonásobně zvyšuje. V některých státech tak razantně, že dochází k zásadním změnám v pohledu na dotyčné země a prostředí v nich.

  Největší změny zaznamenáváme ve Velké Británii a Švédsku, pomalu následují i další. Varováním jsou především Francie a Německo, v nichž je patrný přechod od vyspělého kapitalismu k novému modelu levicové diktatury. Přestože se jedná o postupující proces, změny jsou patrné čím dál, tím více. Zatím co ty viditelné na první pohled, tedy rychlé tmavnutí obyvatelstva, změny v oblékání, pohled do škol, z nichž mizí dokonce i původní mateřština, ploty kolem vánočních trhů a nepřiznaná obrovská kriminalita, registrujeme denně,v zákulisí se připravují zákony, které mají zabránit v možnosti informovat o probíhajících změnách systému. Marakéšská smlouva o Globálním paktu a Istanbulská smlouva jsou prvními vlaštovkami, které otvírají cestu absolutní diktatuře, jejímž nositelem bude islám.  Změny budoucí jsou tak jasné. Skončí veškerá svoboda v náboženství, politických názorech, postavení žen se vrátí o 500 let zpět, do právních norem se vrátí násilí, tělesné tresty a demokracie se stane nedávnou minulostí s nemožností být obnovenou.

  Kdo za to může? Jak je uvedeno výše, nadnárodní korporace a bohaté zájmové skupiny si záměrně vybraly slabé politiky prosazující takové směřování, které jim je podsunuto. Není náhodou, že se do mnoha vedoucích pozic dostalo tolik žen. Ty jsou díky svému sociálnímu vnímání snadno citově ovládatelné. Důkazem je švédská feministická vláda vedoucí zemi k hluboké dezorientaci, ale i Italka Mogherini devastující zahraniční politiku EU, britská premiérka Mayová, nebo Merkelová, která po vcelku úspěšných předešlých volebních obdobích v těch posledních dvou vede Německo k naprosté sebedestrukci. Ale i mužská část má své exoty. Opilec Juncker, knihovník Schulz či slaboduchý Macron, blekota Schwarzenberg jsou toho důkazem. Seznam by však mohl být podstatně delší. Tento trend se nevyhýbá ani nám, ukázkou naprosto ovladatelného politika byl Havel, máme svého Pospíšila či Jourovou, ovšem vrcholem je akademik Drahoš. Podmínkou k úspěšnosti tohoto směřování je však i existence užitečných idiotů, kteří jsou ochotní z nějakého důvodu ideologicky spolupracovat s vládnoucí třídou skrytou v pozadí. Fanatismus některých je podpořen hmotným zajištěním, u jiných je využit nedostatek schopnosti vnímání a chápání.  Sami si můžete zařadit, kam patří Halík, Pánek, Štětina, Janda, Bartoš či osazenstvo České televize a plno dalších.

  Úplně na závěr je třeba si uvědomit, že i my voliči děláme prostor pro tyto změny k horšímu a musíme počítat s následky. Kdo volí Piráty, volí rovnou příchod migrantů, vždyť tato strana spadající pod celoevropskou organizaci podobných stran vedenou muslimem je k tomu předurčena. Dáme li svůj hlas těm, kteří hovoří o jediné možné cestě ve spojení s EU, opět se tak podřizujeme diktátu korporací. Neprojevíme li osobní statečnost, jakou jsou známí Orbán a Salvini, skončí naše ženy zakryté v hábitech s právy shodnými s podřadnými druhy a naše děti nikdy nepoznají svobodu a demokracii. Cena za možnost cestovat pouze s občankou po Evropě je příliš vysoká a měli bychom se nejen zamyslet nad svou budoucností, ale zároveň pro ni něco začít dělat. Třeba se pro začátek více zajímat o skutečné dění, vzepřít se a… třeba zavřít Kavčí hory.

J3.K

Speciály

Tipy