Stejný metr pro všechny?

  Zájmy Evropské unie nezastupují, ale spíše vytváří politici, kteří jsou dlouhodobě odtržení od reality. Jestliže Evropský parlament má v sobě nepatrné zbytky demokracie, což se těžko obhajuje, uvědomíme li si, kdo se a jak do něj dostává, jak je placen a které bonusy k funkci europoslance patří, pak Evropská komise patří k největšímu světovému představiteli diktátorského zneužívání moci. Její předseda je pak už jen důkazem toho, že k vykonávání této funkce stačí být žoviálním, alkohol neodmítajícím a světovládcům poslušným politikem. Ono se v deliriu snadno slibuje a naslouchá a při případném procitnutí přichází strach z nenaplnění vlastních slibů daných korporacím, bankéřům a multifunkčním miliardářům. Potřeby běžných obyvatel, jejich priority a obavy jsou poté pouhou otravnou muškou poletující kolem vztyčených nosů slovutných hodnostářů. Pro ně jsou důležitější vlastní postup výše, prosazování dobře zaplacených ideí, byť šílených, a jejich uvádění do provozu.  Peníze nesmrdí a udělat ze sebe blbce za ně stojí. Navíc díky pocitu vlastní nedotknutelnosti si tito ani neuvědomují, jak hloupě vystupují a vypadají.

  Zákon padajícího lejna samozřejmě umožňuje přípravu dalších kádrů v jednotlivých zemích. I proto je stále více těch, kteří přizvukují svým nadřazeným a doufají, že postoupí na bájný Olymp. Přičemž vrcholní představitelé některých zemí jsou přímo předurčeni k nejvyšším eurounijním postům. Takový Francouz Macron a za Němce Merkelová, Italové mají svou Mogherini, ti všichni jsou zářným příkladem budoucích kandidátů na šéfy  Evropské komise.Proslulá Italka však zvolila přímou cestu. To se týká těch nejlepších kádrů. Pro prosté europoslance je však míst více, takže stačí správně artikulovat a papouškovat  vhodné euronázory a dále je prezentovat všude tam, kde je to možné. Nejlépe v médiích. U nás je ideálním krokem eurořiťolezectví vystupování v ČT. Samozřejmě žádané je antizemanovství, kritika Putina a celého Ruska, Asada a Trumpa, litování Ukrajiny.  Dalším tématem je kladný přístup k migraci, genderovému šílenství a islámu. Kdo vše toto splňuje dle bruselské šablony, má nakročeno. Kdo tyto názory nesdílí či je vykládá jinak, je rasista, xenofob a nevhodný k jakékoliv diskuzi.

 Média jsou plná vhodně vybraných zaměstnanců. Jejich další kariéra souvisí s nadšením, se kterým pracují ve prospěch evropské ideologie. Odměnou za vykonanou práci jsou nejen výplaty, ale i další kariérní postup a jisté price money, které plynou z vystupování v médiích. Jistě jste si povšimnuli, že vídáme většinou stejné tváře, kterým se dostává ,,dostatečného prostoru´´, zatímco oponenti se na televizní obrazovky či na stránky deníků prostě nedostanou. Pokud se to však omylem stane, dochází buď k pokusům o jejich dehonestaci, případně i taková reportérská esa, jakým je třeba Drtinová, dostanou na frak a příště si dají pozor s výběrem pozvaných.

  Média zkreslují a zamlčují skutečnosti jako na běžícím pásu, ale ještě existují nezávislí autoři, otevření kritici systému. Ti většinou uveřejňují své úvahy na svobodných serverech a k čitatelům se dostávají jejich příspěvky pomocí sociálních sítí. Právě jejich cenzura a možnost redukce svobody v oblasti názorů je fenoménem posledních měsíců. Na stejné straně, jako je skupina fanatiků schopných udělat vše proto, aby euroskeptici, odpůrci migrace a vyznavače klasických vztahů mezi mužem a ženou ztratili prostor pro prezentaci svých argumentů, stojí i ti, kteří mají moc dostatečnou k tomu, aby i tak velké hráče, jakým je facebook přinutili ke spolupráci a postupné degradaci práva na svobodný projev.

  Z výše uvedeného vyplývá, že dochází k zvýhodňování těch, kteří sympatizují z neomarxistickým směřováním především západu Evropy do míst, ve kterých už její východ a střed jednou byly. Naopak ti, kteří upozorňují, že u nás dochází k návratu k represím, všeobecnému špiclování a udavačství, jsou umlčováni. Co je jedněm povoleno, za to jsou jiní lynčováni. Rozsah prostoru, který je poskytován zástupcům jednotlivých směrů, se razantně liší. Přestože absolutní většina našich spoluobčanů nesouhlasí s migrací a preferují zachování klasického modelu rodiny, polovina s naším setrváním v Evropské unii, koncesionářské poplatky vadí téměř všem, ale podíváme li se kolem sebe, jsme přesvědčováni o jiném rozložení sil. Bohužel realitou je to, že silová média zůstávají u nás v rukách pohrobků Václava Havla a idealistů, kteří se však stali výkonnými praktiky v prosazování zcestných zájmů vůdců EU. A ta světová u nás prezentovaná jsou pro změnu ovládaná lidmi vytvářejícími nový světový pořádek dle svých představ a potřeb neslučitelných se základy skutečné demokracie. Dvojí metr tak má reálnou podobu.

J3.K