Právě se nacházíte:

To jsou paradoxy

2. 01 2018

  www.inadhled.cz   Silvestrovská noc v evropských metropolích měla rozdílné průběhy. Zatímco v Londýně úřadovaly nože v rukách agresorů, ve Francii shořelo více, jak 1030 automobilů, v německých městech se ani přes vznik bezpečných zón pro ženy nepodařilo plně zabránit jejich obtěžování a v Berlíně došlo k útoku větší skupiny Arabů na tu menší Němců. V Praze i přes většinu cizinců došlo k jedinému incidentu, to když opilý řidič při nesmyslné dopravní nehodě usmrtil 26 let starou cizinku. Není to paradox?

  Jistě vnímáte určité rozdíly. V Západní Evropě nezabránili ani tisíce policistů vandalství a násilí, ve Francii dokonce dostali tak trochu ,,na budku´´. Veselící se inženýři z Afriky pochopili vlastnosti zábavné pyrotechniky po svém a světlice a rakety často mířily do bavícího se davu. Lze hovořit o štěstí, že stánkaři prodávající u nás pumy  4.kategorie jsou u našich západních sousedů poněkud disciplinovanější a tyto zbraně hromadného ničení (což platí pro plná náměstí dvojnásobně) pravděpodobně na trh nedávají. Protože to by teprve začalo být veselo týkající se především místních chirurgických klinik a márnic. Není to paradox?

  Mezitím se významní státníci vyjádřili ve svých novoročních projevech ke svým úspěšným krokům v uplynulém roce a samozřejmě nastínili vize pro budoucnost. Nemůžeme být překvapeni, že němečtí elitáři Schulz a Merkelová už nemluví o evropských, samostatných a svrchovaných státech, ale pouze o společné Unii evropských států, o kterou se postarají Německo a Francie. To i přes blížící se pravděpodobnou ekonomickou krizi společného platidla eura. O to závažnější zjištění je, že začaly prosakovat zprávy o tom, že Andrej Babiš i přes předvolební sliby uvažuje o přijmutí této měny i u nás. Nikdo by asi nebyl překvapen, jeho názorové lopingy jsou proslulé a nikým nenapodobitelné. To  vše v době, kdy se mladí černoši pokouší překročit při úprku z Itálie a směřování dále na sever alpské velikány v tričku a teniskách s vědomím, že když už bude nejhůře, někdo je zachrání. A pro jistotu si sebou vedou novináře, kteří dokumentují jejich strasti. Dánsko to pochopilo a vzepřelo se dalším kvótám. Ani toto není paradox?

  Chcete si koupit v Německu auto. Kdysi jste si vzali peníze, které jste si vydělali, v inzerátu vybrali svůj model a prostě jste si ho dojeli koupit. Trochu se vše začalo komplikovat zavedením DPH, ale vzhledem k tomu, že jsme součástí stejné EU, nebyl to pořád žádný problém. Jenže poté se začaly snižovat limity pro hotovostní platby, špehující úředníci nutně potřebují sledovat pohyb Vašich peněz soukromých i firemních, takže kdysi relativně rychlý a jednoduchý obchod pro obě strany se protáhne. Máte peníze, chcete je vyměnit za zboží, ale pro úředního šimla z finančního úřadu je důležitější existence Vašeho účtu, aby měl pofidérní jistotu, že ty peníze existují a nejsou výplodem například defraudace, kterou osobně velmi dobře zná. Každého zajímá, kde jste je vzal, ale ne to, že na ně skutečně dřete. Ono se tomu ze židle státního úředníka možná blbě věří, zvláště když levicová vláda dělá vše proto, aby se ty zlaťáčky z podnikatelské sféry rychle překulily do té státní a rozdělily se mezi kancelářské bojovníky za ,,spravedlivou vyváženost´´.  No není to paradox?

  Možná je plno lidí naprosto spokojeno s tím, že za ně někdo rozhoduje, říká se jim, co je dobré a oni se podle toho chovají. Dívají se na televizní seriály, nasávají reklamy, tváří se inteligentně při zpravodajstvích na ČT24. Těší se na volbu prezidenta, při níž jistě dají hlas Horáčkovi či Drahošovi. Jsou spokojení, protože je pořád dost zemí, kam mohou jet na dovolenou, mimo jídla jim zbývá na kino a slušný mobilní telefon. Naštěstí je ale pár lidí, kteří mají ještě svou hlavu, své názory a nenechají si nabulíkovat, že je správné chovat se podle instrukcí. Pokrok totiž nepotřebuje ovce, ale ty, kteří mimo nápadů dokážou i improvizovat, bouřit se, neohýbat hřbet a vést, být morální osobností. Bohužel tu je další paradox. Schopní jsou záměrně zašlapáváni, protože průměrnost je předurčena k většímu sklonu být ovládána. A v tomto zájmu funguje i školství plodící budoucí ovce.

  Přiznejme si konečně, že svět kolem nás se řídí heslem:,,Nehodící se škrtněte´´. Těmi nehodícími se jsou všichni ti, kteří nesouhlasí s názorem elit. A věřte tomu, že nástroje v rukách mocných jsou stále údernější. Ptáte li se, kdo jim je dal do ruky, jsou to všichni členové stáda kolem Vás. Copak to pořád nechápete? Tak to jste součástí paradoxů.

J3.K

 

Speciály

Tipy