V létě je prostě teplo, to se stává…

1. 08 2018

www.inadhled.cz    Člověk je tvor od přírody nespokojený. Což občas vede k pokroku, řada vynálezů vděčí za svůj vznik právě tomu, že dotyčný vědátor nebyl svolný s nedostatečným stavem věci a rozhodl se najít zlepšení. Bohužel daleko častějším jevem je, že projev nespokojenosti je součástí chování lidé i tam, kde nejsou ochotní či schopní něco pro zlepšení udělat. Ne vždy to lze, ovšem to neznamená, že je třeba se ze všeho hned skládat. Daleko složitějšími jsou však následky nezodpovědnosti, která poté přímo ovlivňuje vnímání těchto veder. Dříve narození si pamatují podobná léta, která se dala vydržet bez klimatizovaných aut a budov. Ve městech bylo více zeleně, méně naříkajících, ve zprávách nám sice řekli o vyšších teplotách, ale nebyla to národní tragédie. Opalující se Češi obsadili rybníky a vodní nádrže, k moři se dostala jen hrstka vyvolených. Prostě to vše šlo.  

  Letošní rok se dosud prezentuje u nás velmi zajímavým počasím. V zimě se na horách lyžovalo poměrně dlouho, a i když sněhová pokrývka mohla být vyšší, příznivci zimních radovánek si nemohli stěžovat. Jaro to vzalo poněkud hopem a velmi rychle přišly letní teploty. Samozřejmě poté bylo loterií, jak budou probíhat další měsíce, ale dalo se očekávat, že v létě bude rtuť teploměru šplhat minimálně ke třicítkám. Což se děje a ejhle, všichni jsou z toho překvapení. Ještě nedávno jsme byli upozorňováni na pravděpodobný příchod malé doby ledové, což se očekávalo kolem roku 2035, poslední verze meteorologů je však jiná a místo ochlazení čeká údajně Evropu teplá epocha minimálně dalších 50 let. Samozřejmě lze předpovědět, že se toho chytí Zelení a další ekologičtí aktivisté a budou se nadále snažit znechutit nám naše auta. Země si však žije vlastním životem, její historie je z pohledu lidstva dlouhá. V jejím průběhu docházelo k plno změnám klimatu, jejichž následkem vymíraly různé živočišné druhy, aby je později nahradily jiné včetně nás lidí. Jde o přirozený vývoj, který není v naší moci nějak více ovlivnit, tedy pokud vynecháme pokusy na lidech a podnebí skryté pod názvem chemitrails. I ty se však týkají maximálně lokálních oblastí.

  Je tedy možné, že i v dalších létech nás budou čekat méně sněhově vydatné zimy a suchá léta ovlivňující úrodu na polích, v sadech, vinicích a zahradách. Je tedy třeba začít uvažovat nad tím, jak s vodou lépe hospodařit. Vynecháme li příčinu ekologické zátěže větší, než jakou jsou spalovací motory, tedy výrobu masa a mléčných výrobků, tou další jsou špatná politická rozhodnutí. Česká republika je státem s plošně největšími lány v Evropě. Likvidace různých mezí, struh a jiných přírodních hrází způsobila erozi půdy, odplavení té kvalitní vrstvy a neschopnost zbylé zadržovat vláhu. Také volba pěstovaných plodin má především u řepky a kukuřice neblahé následky, neboť obě tyto rostliny jsou velmi náročné na živiny a vodu. Řepka je vůbec morem našeho zemědělství a vzápětí i části hospodářství. Vyšlechtění krátkostonkových obilnin pro změnu způsobilo nedostatek materiálu potřebného k podestýlce pod hospodářská zvířata, která se poté vracela na pole v podobě hnojiva. Zemědělství tak má na nynějším stavu svůj podíl. Je však si třeba uvědomit, že právě řepka je rostlina s protekcí posvěcenou Agrofertem a politiky v Parlamentu ČR. Kam jdou zisky z jejích pěstování a zpracování, to není třeba snad ani uvádět. Smutné je, že její existence má i další dopady, například v její schopnosti likvidovat motory vozidel.

  Dalším prohřeškem v našem vodohospodářství je historie prodeje zdrojů pitné vody a rozvodné sítě zahraničním majitelům. Na této zlodějně zbohatlo pár desítek lidí neuvěřitelným způsobem a lze prohlásit, že právě odprodej vodáren a následně ignorace nových majitelů při potřebě vydělané peníze investovat do rekonstrukce vodovodní sítě byly dohromady loupeží století. Nehorázně vysoké ceny za vodné a stočné přináší zisky zahraničním společnostem, aniž by musely něco vyrábět. Je až neuvěřitelné, jak jsme se snadno vzdali národního bohatství a za pár šupů ho předali vodním kolonizátorům. Čím více domácnosti začaly šetřit, o to více se zvedají ceny za komoditu zvanou voda. Částky měsíčně hrazené za životobudič tekoucí z našich kohoutků jsou už obrovské. Je na místě otázka. Jak je možné, že kdysi se z vodovodních kohoutků používala voda na vaření, zalévání, pití, mytí a prostý občan si to mohl dovolit? Nyní šetří, neplýtvá a platí jako mourovatý. Vodohospodáři chybovali i v přesměrování toků, likvidaci zátopových oblastí. Těch šoků je pro přírodu přespříliš.

  Letní měsíce budou horké, místo nadávání si zvykejme. Přemýšlejme o tom, proč kdysi lidé mohli chodit k vodě téměř všude a celé léto, aniž by se museli bát do ní vlézt. Kde se všude vzaly ty prokleté sinice a bakterie, které jsme jako děti neznali? Co vše teče do našich rybníků a řek? Jsme tak odsouzeni k cestám k moři, ležení u bazénů a čekání na déšť. Někde se udělala chyba. Za velké lány mohou soudruzi, v ostatním chybují jejich pokračovatelé a následovníci. A protože vše funguje na principu padajícího lejna, místem dopadu jsme my prostí občané. Nenadávejme na parno, horko a sucho, vždyť je krásné léto. Za pár týdnů se nám po sluníčku bude stýskat, ale drahou vodu a na jaře žluté lány, bordel tekoucí do motoru místo benzínu a vodní plochy připomínající zelené želé, to vše nám tu zůstane. A za nemalé peníze. Jsme prostě nespokojení na špatném místě. Ostatně...vedro má i své výhody, že pánové?

J3.K

Speciály

Tipy