Vyváženost za každou cenu ?

   Americký tým, který směřuje do místa konání Zimních olympijských her, se zdá některým novinářům z Washington Post příliš bílý. Vzhledem k tomu, že jde opravdu o sportovní akci, na které se bude bojovat o medaile v disciplínách spojených se zimním počasím, je zvláštní, že se vůbec někdo může podivovat nad tím, že v týmu není tolik Afroameričanů, jako v létě. Podíváte li se na místo, ze kterého pocházejí černoši, tedy do Afriky, nalézt sjezdovky, zamrzlé rybníky a ledová koryta lze jen velmi těžko. Tím je i daný vztah černošské populace k studenému počasí. Samozřejmě při letních sportech je tomu úplně jinak, poměr se razantně mění, čemuž se nikdo nediví. Takové finále mistrovství světa v běhu na 100m je také rasově jaksi nevyvážené a nikomu to nevadí. Podobné je to i v jiných odvětvích sportu, stačí se podívat na basketbal, americký fotbal, ostatně můžeme přejít na francouzské národní mužstvo ve fotbalu a zjistíme, že běloši také absentují téměř stoprocentně. A to i v mládežnických týmech. Sport by měl být odvětvím, ve které o nominacích rozhodují především schopnosti a výkony. Nikoliv barva pleti a pohlaví.

   Sebemrskačství bělochů dosahuje extrému, který se stal nebezpečným precedentem. Systematičnost vyzdvihávání černé rasy se stává globálním, přestože k němu není žádný důvod.  Běloši patří svou inteligencí společně s jihovýchodními Asiaty k tahounům lidstva. Pokud jde o pracovitost, platí to samé. Průměrné IQ obyvatel Afriky je podstatně nižší, než Evropanů. Jistý rozdíl je v samotné reprodukci, nicméně to není způsobeno menší schopností bělochů množit se, ale spíše sociálním cítěním a výchovou. Mít více dětí je otázkou ekonomického vzdělání a povědomí. Navíc při stavu Země, problémech s odpady a potravinami je de facto nežádoucí příliš navyšovat počet obyvatelstva, což platí i pro Evropu. Hustota osídlení našeho kontinentu je přesně na té hranici, která je vhodná k životu v relativní pohodě. Kdo byl například v Indii, může porovnávat život v doslova přehuštěném prostředí a u nás. Pokud by snad Evropa stárnula a vymírala, je velmi snadné pomocí ekonomických nástrojů zvýšit porodnost skutečných Evropanů a stavy doplnit. K tomu však nedochází a umělá rasová korektnost vede k vnucené migraci a importu jiné rasy.

  Podobně lze vnímat genderové šílenství. Po mnoho tisíciletí zavedené pořádky jdoucí v souladu s přírodními zákony jsou náhle odsouvány do pozadí. Homosexualita je považována za něco lepšího, společně s příchodem muslimů do Evropy se projevují snahy zlehčit průvodní jevy spojené s pedofilií, vrací se mnohoženství. Přestože některé z těchto proudů jsou naprosto protichůdné a v rozporu, jejich zastánci se snaží je nějak společně prosadit. Přitom v islámu je homosexuální jedinec odsouzen k smrti, pedofilie je zase nepřípustnou pro evropskou civilizaci. Tedy spíše dosud byla, momentálně totiž mnoho politiků bojuje za snižování věkových hranic určujících možnost beztrestného sexuálního vztahu.

  Dalším paradoxem je boj žen za rovnoprávnost. Jejich počet v řídících funkcích rapidně narůstá. Tyto dámy se často nominují do svých postů především proto, aby došlo k vyvážení počtu žen a mužů v managmentu firem či státu, aniž by bylo pohlíženo na skutečné schopnosti. Což platí třeba pro funkce ministra obrany, vnitra, průmyslu, sportu. Navíc právě tyto ženy projevují emocionální nevyrovnanost, jejíž důsledkem je neschopnost rozlišit nebezpečí, které vzniká příchodem migrantů. Na jedné straně jim chtějí pomáhat, na té druhé vystavují obrovskému nebezpečí jak ostatní ženy, tak i jejich děti.

  Je prostě nepochopitelné, s jakou nezodpovědností k sobě samým běloši momentálně přistupují. Jisté je, že jde o záměr, který má někomu přinést obrovské zisky. Jeho moc musí být šílená, dokáže li manipulovat s celými národy a obyvateli kontinentů. Nejde o jedince, ale o zájmovou skupinu, který vymyslela doktrínu a pomocí korumpovaných politiků, médií a neziskových organizací postupně přetváří naše okolí. Jak dlouho dokážou tuto činnost vyvíjet a jak dalekosáhlé následky to bude mít, to nyní nedokáže nikdo posoudit. Jisté ale je, že lidský život pro tyto elity nemá žádnou cenu. Chtíč je daleko silnější.

J3.K