Dějiny národa Českého - BOLESLAV II. POBOŽNÝ A ZŘÍZENÍ BISKUPSTVÍ

8. 06 2018 |  www.inadhled.cz   Autor? Aleš Hroník Vznešený rod Přemyslovců

  Po smrti knížete Boleslava I., který byl navždy nazván "Ukrutný", se stal knížetem jeho nejstarší syn Boleslav II. Pokračoval v otcových snahách o rozšíření území českého státu i o jeho upevnění, usiloval také o zřízení pražského biskupství. Do té doby byly Čechy ve věcech církve podřízeny biskupství v bavorském Řezně. Kníže Boleslav II. chtěl, aby pro jeho říši bylo zřízeno samostatné české biskupství.

  K tomu však bylo nutné získat zejména svolení císaře německého, které Boleslav II. obdržel od Oty I. krátce před jeho smrtí v roce 973. Dále bylo zapotřebí i svolení biskupa řezenského. Tím byl tehdy Wolfgang, který ochotně mladému knížeti vyhověl. Nakonec dal povolení i samotný papež římský. Tak bylo v roce 973 zřízeno biskupství v Čechách, jeho sídlem se stala rotunda sv. Víta postavená již za knížete svatého Václava.

 Prvním biskupem se stal Dětmar, učený benediktinský mnich a osobní kaplan knížete Boleslava II. Pocházel ze Saska, ale uměl dokonale česky, neboť již předtím žil delší dobu Čechách. Biskupem byl plných devět let a za jeho působení se v Čechách rozšířilo křesťanství, byly postaveny nové kostely a také byl založen první klášter-ženský benediktinský klášter při kostele sv. Jiří na Pražském hradě. První abatyší kláštera se stala dcera Boleslava I. Mlada, která nejen klášter založila, ale zasloužila se o jednání s papežem Benediktem VI. o zřízení pražského biskupství.

  Po Dětmarově smrti v roce 982 byl do čela biskupství zvolen Slavníkovec Vojtěch. Nový Biskup se ujal vlády velmi horlivě, ale měl před sebou nesnadný úkol.Chtěl rozšířit křesťanství, vštěpovat jeho zásady lidu, napravit stav církve v Čechách. Pravdou je že první biskup Dětmar udělal pro rozšíření křesťanství hodně, ale hlavní nesnadná práce zbyla na Vojtěcha. V Čechách však měly Vojtěchovy snahy jen velmi malý ohlas. Mnozí nechtěli upustit od zděděných zvyklostí z pohanských dob, odmítali zachovávat půsty, světit neděli a svátky či se vzdát mnohoženství. Biskup Vojtěch Slavníkovec se proto rozhodl biskupský úřad opustit a v roce 989 odešel z Čech do Říma a tam vstoupil do kláštera.
Kníže Boleslav II. nesl Vojtěchovu nepřítomnost velmi těžce, a tak začal vyjednávat o návratu Vojtěcha zpět do Prahy.
A jak to bylo s Vojtěchem Slavníkovcem dále, napíši v příštím díle.

Na obrázku: Český kníže Boleslav II. zvaný pobožný-znak Pražského biskupství.

Autor: Administrator

Diskuse