Dějiny národa Českého - BRATROVRAH BOLESLAV I.

  O Václavovu mladším bratru Boleslavovi se tradovalo, že měl zcela jinou povahu než Václav-ráznou a prudkou.Kromě toho měl Boleslav zřejmě jiné názory na politiku vůči německé říši i na otázky náboženské, podobná stanoviska zastávali i někteří čeští páni a zemani.

  Vyřešením těchto rozporů se mělo stát odstranění knížete Václava. Podle církevní legendy pozval Boleslav na základě dohody s nespokojenými českými pány knížete Václava na posvícenskou slavnost v neděli 27. září 935 (někdy se však uvádí rok 929). Kníže Václav přijel s celou družinou do Boleslavi, která byla ve správě mladšího bratra Boleslava. Po bohoslužbě konané na počest sv. Kosmy a Damiána se chtěl kníže Václav vrátit zpět do Prahy, ale Boleslav ho žádal, aby zůstal ještě na hody a přes noc.

  Při hostině, která se odehrávala v knížecím paláci, kdosi knížete Václava varoval, že mu vlastní bratr ukládá o život, ale ten tomu nechtěl uvěřit. Druhý den ráno 28. září, když šel kníže Václav podle svého údajného zvyku na jitřní mši, potkal ve dveřích svého bratra. Pozdravil ho a pochválil včerejší večer. Legenda praví: Dnes tě chci lépe častovat-odpověděl Boleslav a ťal po Václavovi mečem. Kníže Václav, který byl patrně silnější, než Boleslav, ho povalil na zem a pravil: To ti Bůh odpusť, bratře.

  V tom však již přiskočil jeden ze spiklenců a sekl knížete Václava do ruky. Václav okamžitě po této ráně spěchal ke kostelu, kde hledal pomoc. U kostelních dveří ho však přepadli Boleslavovi sluhové Česta, Tyra a Hněvsa. Mnoha ranami srazili knížete Václava k zemi a Hněvsa ho ještě probodl patrně mečem.

  Václavova družina se rozprchla, kdo se nezachránil útěkem, byl okamžitě zabit. Spiklenci chtěli, aby dal Boleslav ještě zavraždit i jejich matku Drahomíru, ale on to rázně odmítl. Když se Drahomíra dozvěděla o smrti jejího syna Václava, okamžitě přiběhla ke kostelu a s pláčem líbala svého mrtvého syna. Na pohřeb však nečekala, obávala se o svůj život, a tak ze Staré Boleslavi raději uprchla-údajně až do dnešního Chorvatska.

  Po Václavově smrti se ukázalo, jak ho lidé v České zemi milovali. Jeho smrt považovali za neštěstí pro celý národ, pokládali ho za svatého, vzývali jako dědice české země a hlavního přímluvce u Boha za všechny Čechy. I přesto, že má bratrovražda mnoho nejasností, tak patrně na věky zůstane Boleslav I. vždycky pro Český národ bratrovrahem, ač si to možná ani nezaslouží.