Dějiny národa Českého - JOHANES KEPLER V PRAZE

6. 05 2018 |  www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Dvanáct let, od L.P. 1600 až do smrti císaře a krále Rudolfa II. Habsburského, žil v Čechách slavný německý astronom Johanes Kepler. Do Prahy ho přivedly nejméně tři důvody. Prvním bylo naléhání Tychona Braha, který potřeboval zdatného matematika a hvězdářského teoretika. O generaci mladší učenec byl obojím. Keplera naopak lákala vize, že dostane k dispozici Tychonovy záznamy o pozorování hvězd, což byl důvod čídlo 2. Věděl, že slavný dánský učenec Brahe systematicky sleduje nebe více jak pětatřicet let a má nejpřesnější údaje v celé Evropě. Do třetice: tak jako Brahe i Kepler byl náboženský exulant. Jak vidno, katolictví císaře a krále Rudolfa II. Habsburského neznamenalo, že by jeho dvůr pro protestanty nepřípustný.

  Johanes Kepler se narodil 27. prosince L.P. 1571 v Německém městě Weil der Stadt. Hlavní královské město Praha Keplera do jisté míry zklamala. Spolupráce s Brahem byla obtížnější než čekal a hlavně kratší než předpokládal, neboť dánský astrolog brzy zemřel (L.P. 1601). Johanes Kepler byl sice jmenován císařským matematikem, avšak dostal jen třetinu platu svého dánského předchůdce.

  A přislíbené peníze 1000 zlatých ročně vyplácela císařská pokladna neuvěřitelné klikatě. Johanes Kepler žil proto v nouzi, vícekrát se stěhoval, dlouho bydlel z úsporných důvodů na univerzitní koleji. Šance stát se univerzitním profesorem na Karlově univerzitě vázla na tom, že se v té době vyžadoval celibát a Johanes Kepler byl již ženatý.
Na druhé straně ale císař poskytoval svému matematikovi značnou svobodu rozhodování o pracovní náplni. Vlastně u něho císař Rudolf II. objednal jen vypracování nových planetárních tabulek, což bylo pro císaře k ničemu. Kepler však náročný úkol splnil, pracoval však na tabulkách 27. let, tudíž je císař nikdy nespatřil. Tento úkol měl i tajný název "Rudolfínské",  ale celé je odevzdal až císaři Ferdinandovi II... Nicméně pražská léta byla jeho nejplodnějším obdobím.

  Vydal v Praze za 12 let 30 rukopisů, z nichž tři měly fundamentální význam pro vědu, zejména Nová astronomie, hotová již L.P. 1605, vydaná však o více jak čtyři roky později nákladem císaře Latinská Astronomia nova, velmi rozsáhlý spis, obsahovala doslova revoluční sdělení o tom, že planety se pohybují nikoli po kružnicích, ale po elipsách, a to nerovnoměrným pohybem. Rychlost planet se mění v nepřímém poměru ke vzdálenosti od Slunce, jako od jeho bodu.

  Johanes Kepler tak stanovil základní zákony nebeské mechaniky a dovršil tak úsilí snad osmdesáti generací astronomů usilujících o poznání pravého tvaru planetárních drah. Tento slavný učenec zemřel 15. listopadu L.P. 1630 v Bavorském Řeznu, kde je také dodnes pochován. Jeho slávu obdivovaly generace astronomů a matematiků až do současné doby.

Autor: Administrator

Diskuse