Dějiny národa Českého - KLENOT ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ. KUTNÁ HORA A STŘÍBRNÉ DOLY

14. 10 2017 |  www.inadhled.cz  Auto: Aleš Hroník

  Město stříbra prožívalo za Jagellonců největší, také však poslední období rozkvětu. Kutná Hora má dnes asi 22 tisíc obyvatel, ale před pěti staletími v době Jagellonců jich neměla o moc méně. Byla s Prahou největším českým městem. Vyrostla na pokladu v zemi. Novodobé archeologické výzkumy prokázaly, že o zdejším stříbře se vědělo už v předslovanské éře, a dokonce se tu povrchově těžilo, slávu místa však zrodila až davová psychóza někdy za Přemysla Otakara II. Objev stříbrné žíly v 2. poloviny 13. století začal takřka stříbrnou horečku. Dobové zprávy tvrdí, že do Čech se nahrnulo až 100 000 stříbrokopů z půlky Evropy, hlavně ze Štýrska. Možná to zní trochu přehnané, ale stříbrná horečka to byla v každém případě.

  L.P. 1300 už na kutnohorském stříbře fungoval státní peněžní monopol. Král Václav II. Přemyslovec do města soustředil všech 17 existujících mincoven (Vlašský dvůr) a také i samotný panovník současně kodifikoval pravidla těžby. Kutná Hora se tak uprostřed středověku stala prvním průmyslovým komplexem v naší zemi. Nerostné bohatství náleželo teoreticky jen králi, spolu s ražbou stříbrných mincí, i přesto, že se doly nacházely vesměs na pozemcích sedleckého kláštera a pražské kapituly. Církev si pochopitelně nenechala ujít podíl na zisku, ale hlavní prospěch měl vždy panovník. Investice pochopitelně nemohl nést jen sám panovník, to přesahovalo možnosti jeho pokladny. A tak se na stříbrném ložisku později nakonec podílela i samotná šlechta a bohatí měšťané.Panovník svá práva na kutnohorské stříbrné doly jen propůjčil, tak že mu zbyla jen urbuna, vlastně poplatek či podíl ze zisku.

  Stříbrné poklady obou hor kutných vynášela na den otročina lidí pod zemí. Pracovali nepřetržitě v nepředstavitelně obtížných podmínkách. Už král Václav II. stanovil pracovní dobu na pouhých šest hodin a havíři měli zakázáno směnu bez odpočinku zdvojovat. V době Jagellonců a Habsburků, tedy v 15. století, se však běžně dělalo ve dvanáctihodinových směnách a týdně havíři vydělávali 18 grošů i více.

  Samotné město Kutná Hora je dnes památkovou rezervací, dodnes obdivujeme její architekturu, umělecká díla v interiérech chrámů. Dominantou města je chrám sv. Barbory, který se započal stavět L.P. 1388., ale práce byly zastaveny L.P 1558, a chrám byl uzavřen provizorní zdí, a tak nebyl nikdy dokončen. Měl mnoho majitelů, mezi jinými Jezuity, přesto neměl nikdo snahu toto gotické dílo dokončit. O chrámu sv. Barbory napíši samostatně příště. Doporučuji však toto historicky město navštívit, mnoho skutečných skvostů Vás jistě potěší.

Na obrázku: Ukázka těžby stříbrné rudy v 90. letech 15. století.

Autor: Administrator

Diskuse

Speciály

Tipy