Dějiny národa Českého - MIKULOV A ZÁMEK V MIKULOVĚ

8. 10 2017 |  www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

   Historie mikulovského hradu začala ve třináctém století. Zřejmě to byl královský hrad, o který se starala moravská markrabata, což zpravidla byli příbuzní vládnoucích českých panovníků, kteří je pověřovali touto významnou správní funkcí. Například moravský markrabě a syn krále Václava I. Přemysl Otakar (pozdější Přemysl Otakar II.) tento hrad v roce 1249 daroval Jindřichu z Lichtenštejna, který ho v té době podporoval v jeho mocenských střetech s otcem. Ale i tento šlechtický rod v bitvě na Moravském poli L.P. 1278 Přemysla Otakara II. nejen zradil, ale zčásti přeběhl na stranu Rudolfa I. Habsburského.

  Jan z Lichtenštejna, manžel Perchty z Rožmberka L.P. 1449, si odvezl svou choť z Českého Krumlova právě na své sídlo Mikulov, kde ji za to, že mu nebylo vyplaceno věno, se svou matkou duševně i tělesně týral. Z dochovaných Perchtiných dopisů vyplývá, že se obávala o svůj život. A prosila svého otce Oldřicha II. Rožmberka, aby jí pomohl, ten to nakonec skutečně udělal.

  V šestnáctém století se novým majitelem Mikulova stal Ladislav Koreczeny, bohatý uherský šlechtic a vojevůdce císařských vojsk bojujících proti Turkům. Sám měl pověst bezcitného a lakomého feudála, který rozhodoval o životě a smrti poddaných.

  K nejslavnějším majitelům Mikulova patřil významný olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna, kterého po porážce vzbouřených protestantských stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu L.P 1620 vítězný císař Ferdinand II. Habsburský jmenoval dokonce moravským místodržícím. Kardinál František přestavěl hrad na renesanční zámek a své reprezentační sídlo. Zahájil na Moravě také tvrdou rekatolizaci a pozval do Mikulova katolický řád Piaristů, který tu L.P. 1631 založil novou kolej. L.P. 1645 Mikulov dobyla Švédská vojska a Švédové město doslova vyjedli a nový zámek vykradli, včetně zámecké knihovny.

  L.P 1719 zachvátil Mikulov rozsáhlý požár a zámek byl těžce poškozen, bylo nutné udělat celkovou přestavbu. Té se ujal Vídeňský architekt Christián Oedtl. Ale v roce 1945 však postihla zámek největší pohroma. Ustupující německé vojenské oddíly jej zapálili, a při požáru se propadla střecha, věž i samotná klenba a ze zámku se stala jen ruina. Nástěnné fresky byly nenávratné zničeny a s nimi i umělecké sbírky (tak se choval kulturní národ, jakým bylo  a je Německo).

  K obnově tohoto šlechtického sídla došlo už v roce 1947, kdy byl založen spolek za obnovu mikulovského zámku, ale dokončen byl teprve v roce 1960. Díky tomuto nezměrnému úsilí patří dnes Mikulov a jeho zámek k nejkrásnějším architektonickým skvostům Moravy a vřele jeho návštěvu doporučuji.

Autor: Administrator

Diskuse

Speciály

Tipy