Dějiny národa Českého - ZVONY A MISTŘI ZVONAŘI

12. 06 2018 | www.inadhled.cz    Autor: Aleš Hroník

  Praha byla zvony ze starých dob i v cizině pověstná. Jejich počet, jejich zvučný a přece lahodný hlas překvapoval každého cizince, jenž navštívil Prahu. A nebylo také divu. České zvonařství stálo už za doby Karlovy na vrcholu slávy, a aby tam bylo, o to se přičiňovaly celé zvonařské rody proslavené tímto uměním. Ještě na počátku 16. století proslul slavný zvonařský rod Bartoše Berounského, Brikcích z Cimperka, mistra Matěje a Ondřeje, jejichž společným dílem byl třeba zvon Václav na svatovítské věži, po nich Jaroš z Brna, slepý Matěj Špic z Prahy a jiní mistři se postarali, aby sláva českého zvonařství trvala déle a aby svými mistrovskými kusy zvěčnili své jméno. Tak tomu bylo třeba i v Mladé Boleslavi, Pardubicích, Rychnově, Plzni, Jindřichově Hradci ( mistr nad mistry Václav) a také v Litoměřicích, ale mnoho dalších míst, kde se nesmazatelně zapsala ruka mistra zvonaře.

  Tak ani Praha nemohla být bez krásných zvonů, zvláště když byla odedávna nazývána "stověžatá" Na staré rytině z L.P. 1649 je patrno měla Prahy na sto věží a věžiček. LP. 1770 viselo na pražských věží 130 velkých a 50 menších zvonů a jak velebně na příchozí působil jejich hlahol, o tom nadšeně se rozepisuje známý jezuita a spisovatel Bohuslav Balbín. Když se tento jezuita vracel z Příbrami, zůstal na nocleh v řadovém statku na Zlíchově. Toho večera se pak konal v Praze pohřeb jistého šlechtice, k jehož pohřbu se zvonilo na četných pražských kostelích. Vítr zanášel hlahol zvonů ke Zlíchovu a Balbín byl tak uchvácen, že v noci ani oko nezamhouřil: Jaká to byla rozkoš, naslouchat hlaholu zvonů! Nic tak krásného jsem nikdy neslyšel a dodnes nedovedu vylíčit tu rozkoš, již tehdy uchvácen jsem byl. Co by Balbín teprve napsal, kdyby byli tehdy zvonili v Praze všechny kostely jako dnes.

I věž našeho velechrámu, měla slavné zvony. Uvádím toliko, ty které se dochovaly do dnešní doby a které vesměs byly pořízeny po LP. 1541, kdy strašlivým požárem byly ony staré zvony rozlity. Největší z nich je zvon Zikmund, dílo slavného mistra Jaroše z Brna, pořízené LP 1549. Jak zní nápis na zvonu: ke cti a chvále Boha, rodičky Boží Panny Marie, a svatého Víta, Václava, Vojtěcha, Zikmunda, Prokopa, a Ludmily. Tento zvon váží 270 starých centýřů. Druhý zvon na chrámu jest Václav LP. 1542, váží 80 starých centýřů, třetí Rekvial 65 starých centýřů z LP. 1546 ulit Tomášem Jarošem a nakonec zvon Dominik který váží 20 starých centýřů taktéž od Tomáše Jaroše LP 1556. Z ostatních tří menších se zachovaly jen dva, jeden vzal za své ve druhé světové válce (byl nacisty odcizen). Nejsilnější a nejhlubší tón má Zikmund, proto je nazýván otec zvonů.

 

Autor: Administrator

Diskuse