Dotační systém likviduje podnikatele…některé

21. 06 2018

  www.inadhled.cz    Dotační programy jsou trnem v oku mnoha podnikatelům, jiné však vystřelily k vysokým ziskům. V mnoha případech navždy změnily podmínky hospodářské soutěže a často fungují jako podpora korupčního prostředí. Kde mají dotace smysl a kde naopak nadělaly paseku?

  Podnikatelské prostředí má svá specifika, respektive do vzniku dotací šlo o poměrně jasné vztahy v něm. Fungovalo to asi takto. V hlavě Vám uzrál podnikatelský záměr. Chtěli li jste ho nějak přivést k životu, spočítali jste si startovní náklady, vzali v potaz určitá rizika, a pokud jste se ve svých představách dostali do kladných čísel, začali jste shánět hotovost potřebnou ke startu. Pokud byly Vaše úvahy správné a podařilo se Vám překonat prvotní zádrhely a pasti, začali jste po nějaké době vydělávat. Někdo brzy užíval plody své práce, jiný pokračoval ve zvětšování portfolia své činnosti a svou pracovitostí začal budovat skutečnou firmu. Samozřejmě ne každému to vyšlo. Tito lidé se často zadlužili a někteří skončili v chamtivých rukách exekutorů, vrátili se pod zaměstnavatele. V nejhorších případech se stali klienty některé z našich věznic. Na počátku byl dobrý záměr, někdy touha po majetku, na konci poté slzy a pláč. To vše však k podnikání patří. Rizika jsou vysoká, prostředí soutěžní a vysoce konkurenční. A bývalo i relativně rovné, vynecháme li ty, pro které se podnikatelským záměrem stalo okrádání obyvatelstva za podpory státních uplacených úředníků přenechávajících nejen důležité informace, ale zároveň poskytujících součinnost při největších podvodech.

  Ve chvíli, kdy bylo téměř vše zprivatizováno, bylo třeba vymyslet nový způsob, jak přelévat peníze z veřejného sektoru do soukromých kapes. Vznikl systém dotací tak, jak ho známe nyní. Je třeba vnímat jisté rozdíly. Pokud dotaci získá město třeba na výměnu osvětlení, kdy staré a na spotřebu náročné výbojky nahradí LED technologie, navíc se tendru na tuto práci zúčastní více firem, je téměř vše v pořádku. Tedy pokud místní radní při stanovování cen a podmínek nepřihraje zakázku domluvenému partnerovi a poté společně nezašmoulí polovinu částky z dotace plynoucí. To platí i pro komunikace, kanalizace, životní prostředí ve smyslu zvelebování našeho okolí, výstavby škol a školek. Za těchto okolností jsou přidělené peníze prospěšné všem a k tomu byly dotace předurčeny.

  Vnímat přidělování peněz přímo do soukromého sektoru lze však velmi rozdílně. Rozvoj podnikání by měl být ve většině případů věcí schopnosti samotného podnikatele. Nese rizika a odnáší si zisky. Ručí také za ztráty. Dotační program totiž v zásadě narušuje principy hospodářské soutěže. Není možné, tedy až na výjimky, podporovat jen některé z podnikatelských subjektů, zvláště tehdy ne, když plno peněz získávají ti, kteří drží v uvedeném segmentu díky nim monopol. Není přeci možné, aby na dotace dosáhnul takový kolos, jakým je Agrofert a s ním spojené společnosti, když evidentně drží přední postavení v oblasti potravinářství, zemědělství, v chemickém průmyslu, výrobě biopaliv, lesním hospodářství, jeho vliv je zjevný i ve zdravotnictví a na řadu přichází developeřina. Zde už nejde o rozvoj podnikání, ale o podporu jednoho subjektu, který i tak už dávno dominuje. Dalším alarmujícím příkladem jsou mimo šílených biopaliv především solární elektrárny.

  Nejde však jen o Babiše, přestože právě on je vzorem toho, kam až mohou dotace vést. Příkladů je daleko více. Svou logiku mají vratné půjčky, nikoliv odevzdání peněz na podnikatelský záměr, na jehož konci jsou velké zisky pro majitele dotovaného subjektu. Schovávání se za projekty spojené s likvidací odpadů, dodávky pitné vody či zachování základních potřeb obyvatelstva je pouhou zástěrkou. Tato činnost by měla zůstat v kompetenci státu, případně být sice v soukromých rukách, ale za své peníze, nikoliv plynoucí ze státní či unijní pokladny. V ostatních případech jde o zvýhodňování jedněch na úkor druhých, známé jsou kauzy z prostředí tiskáren, zemědělství a nadnárodních korporací. Jsme zároveň v době, kdy je minimum adeptů na mnoho míst v zaměstnání, takže dotace k nám zvenčí přicházejících korporací s podmínkou poskytování dalších úlev jsou naprosto kontraproduktivní a nelogické. Nedělejme si iluze, kapitalismus je tvrdá záležitost, takže tyto společnosti odejdou ve chvíli, kdy jim skončí výhody.

  Celý dotační proces je většinou spojen s korupcí. Možná právě to je důvod k jeho udržování při životě. Obohacuje se tak kdekdo s výjimkou pracovitých a skutečně poctivých lidí. Peněz uniklých díky dotacím je obrovský objem, likviduje se jimi zdravé konkurenční prostředí a zvýhodňuje určitá skupina jedinců. Je to mor, který je třeba zastavit.

J3.K

 

Speciály

Tipy