Máme politiky opravdu tak hloupé a bezcharakterní?…

16. 04 2018

  www.inadhled.cz   Agrese vůči Sýrii se stala mediální hvězdou. Jako vždy, mainstreamová média uveřejňují svou část pravdy doplněnou svou částí lži. Dohromady z toho vznikla kaše, která je předkládána veřejnosti i s prohlášeními politiků typu Stropnického. Pokud se však zeptáte respondentů náhodně vybraných na ulici, uslyšíte tolik názorů, kolik jich oslovíte a záleží i kde. Jiné úvahy uslyšíte před Karlovou univerzitou a jiné před stanicí metra. Paradoxně ty univerzitní opravdu tahají za uši.

   Napadení suverénního státu, který se vzpamatovává z boje s americkým projektem v podobě Islámského státu, bez důvodné příčiny, respektive po vykonstruovaném obvinění ze strany neseriózního zdroje označovaného jako Bílé přilby, je nepřípustné. Nejde ani tak o to, že materiální škody nejsou pravděpodobně vysoké, ale o samou podstatu ukázky síly a drzosti ze strany spřátelených velmocí. Jde také o naprosté pohrdání lidskými životy, neboť každý takovýto atak i přes technickou vyspělost přináší smrt často nevinných lidí. Aktivita britské části aliance navazuje na aféru Novičok, při které Angličané odmítli připustit ruské odborníky k případu, zároveň důkazy o skutečné příčině zvednutého žaludku Skrípalových prostě nedodali. Připojení se k ostřelování Sýrie je pouze zastíracím manévrem, který má eskalovat další napětí s Ruskem.

  Francouzskou účast je pro změnu zase možno interpretovat jako snahu o udržení krize v oblasti a ospravedlní tak další migrační vlny. Ač se to nezdá, Německo a Francie pořád nemají dost muslimů, kteří by plně změnili tyto země v islámské državy v Evropě. Navíc je třeba vyprázdnit zbrojní sklady a tímto se naskytla příležitost. Zároveň je to ukázka síly pro všechny, kteří by si dovolili zastávat jiný názor, svým způsobem jde i o určitou formu poselství středoevropským zemím. Je vidět, že ve vyhledávání důvodů k napadení jiné země stačí v NATO jakákoliv informace, i kdyby byla od kačera Donalda. Tragičnost situace podtrhuje i to, že tuto režii předpověděli Rusové o plno dní dopředu. Jistě, nebuďme naivní, propaganda je oboustranná, je však třeba při vytváření vlastního názoru používat rozum a logiku, přidat zkušenosti s předešlými akcemi USA, tedy s agresí v Iráku, Arabské jaro a bombardování v bývalé Jugoslávii. Syrské vládní síly neměly žádný důvod používat chemické zakázané látky. Bílé přilby by nebyly v místech, kde by jim šlo o život. Se zinscenováním otravy chlórem už mají protivníci Asada své zkušenosti, ostatně bojové zakázané látky používal Islámský stát. Jde tedy opět o další provokaci a snahu zdůvodnit atak celého syrského režimu.

  Ruská zdrženlivost a trpělivost má jistě své hranice. Schopnost držet se zpět může mít více důvodů, jisté však je, že dosud je to jediná brzda v rozpoutání velkého konfliktu. Část amerických politiků, britská předsedkyně vlády a metrosexuál Macron jsou přímo nadrženi na rozpoutání místní války, jejíž přesah by však mohl mít dalekosáhlé důsledky i pro Evropu včetně naší republiky. Zvláště, když naši politici svorně tvrdí, že zásah byl nevyhnutelný a šílený ministr zahraniční v nedokončené demisi Stropnický byl dokonce opět pochválen od americké exekutivy. Předseda ODS Fiala se definitivně zesměšnil a znemožnil svým souhlasným a hlasitým stanoviskem podporujícím další humanitní bombardování a Babiš se svou hlavou strčenou do zadnice EU potvrdil, že on nikdy nebude člověkem majícím hrdost. Jedině studenty, Kavárnou a diváky ČT, čtenáři Britských listů a voličů Top 09, ČSSD a Pirátů (u ODS skalních příznivců Fialy) nenáviděný Hrad se vyjádřil ve smyslu vyjádření podpory syrskému lidu a upozornil na svrchovanost Sýrie.

  Sýrie má své vlastní vnitřní problémy a v podstatě by v rámci demokracie mělo být věcí jejich občanů, jakým směrem se chtějí ubírat. Spojené státy nemají žádný patent na obsazování funkcí v jakékoliv zemi ve světě. Podobné oprávnění nepatří ani OSN. Velká Británie je z celosvětového hlediska pouze jedním z velkých ostrovů a Francie bývalá koloniální velmoc. Všechny tyto státy mají množství svých nevyřešených vnitropolitických a ekonomických problémů až nad hlavu a jejich agrese mimo své území je neomluvitelná. Ve světě je mnoho různých režimů, které mají k demokracii daleko. Moc králů, šejků, církevních hodnostářů, diktátorů a politických elit je stejná bez rozdílu ve svém přístupu v běžnému obyvatelstvu. Nadřazenot jedněch s podřízeností druhých vytváří systém, který je nespravedlivý, ale dlouhodobě fungující. Jdou však období, kdy jdou stranou veškeré zásady lidskosti. Chtíč, touha po moci, majetku a územích je tím, co ve skutečnosti stojí za dalším dobrodružstvím na území, které jim nepatří. A každý, kdo to podporuje, je pouze vazalem cizích myšlenek a názorů. Je stejně špatný jako oni, tedy agresoři.

J3.K

Speciály

Tipy