Obavy jsou na místě….

  Finanční úřady změnily v poslední době taktiku. Jejich sledování podnikatelské sféry směřuje i do bank. Jakoukoliv imaginární nesrovnalost z pohledu jejich úředníků řeší originálně a velmi protiprávně. Naprosto v klidu obstaví účet, to aniž by probíhala kontrola s nějakým záporným výsledkem. Stěžuje li si živnostník nebo právnická osoba na tento postup, odpovědí je, že zablokované peníze budou použity jako záloha na platbu daně. Ta ovšem není vyměřena, jen je vyslovena hrozba hloubkové kontroly za x let zpět. Údajně jde o přímý příkaz ministra financí. V podstatě je daňovému subjektu řečeno, aby byl zticha a s těmito penězi se rozloučil a radši je obětoval, než by riskoval právě tu kontrolu. Jak to změní statistiku v kolonce výběr daní, tak to je asi zřejmé. A kdo se bude bouchat do hrudi před blížícími se volbami, to asi také víte.

  Můžete oponovat úvahou o zbytečných obavách poctivého podnikatele. Kontroly se možná dle Vás musí obávat především nepoctivci.  Není to však úplně pravda. Zkusím vysvětlit.

  Představte si automobil. Ten úplně nový projde možnou technickou prohlídkou většinou naprosto bez problémů. Po měsíci provozu už se může stát, že vinou jakékoliv příčiny někde ukápne olej, mohou se poškodit pneumatiky, být prasklé sklo, takže by tou samou prohlídkou prošlo 99% vozidel. Po roce už by se procento plně schopných vozů mohlo díky mnoha najetým kilometrům snížit o pár jednotek, po třech letech o desítku a po pěti ještě o víc. To i přesto, že se svým strojům budou uživatelé věnovat s láskou. Nutno konstatovat, že i auto s nepříliš závažnou závadou, třeba poškozeným těsněním okénka je plně funkční a není důvod jej stahovat z provozu, nebo snad pokutovat jeho majitele. To už vůbec nebereme v úvahu poškození jiným řidičem při havárii, kterou jste nezavinili. I přesto Vás bude čekat spoluúčast při náhradě škod.

  V podnikání je to podobné. Nová firma bez historie je naprosto čistá, ale ta samá po třech letech má určitě nějaké resty, na které se úředník FÚ přímo třese. Můžete být sebepořádnější, vést účetnictví s tím nejlepším úmyslem, zaměstnávat účetní i daňového poradce, ne vždy lze něco nepřehlédnout a berňák má plno nástrojů, kterými Vás může šikanovat, zahnat do kouta a vyčíslit Vám takovou pokutu, která Vás vrátí na úplný začátek. Také společnosti, se kterými spolupracujete, nemusí být vždy dostatečně pečlivé, což prostě neovlivníte. Ještě si přidejte téměř neomezenou moc ministra financí a jeho sebestřednost, obojí přebírají poslušně i jeho podřízení, a pochopíte, v jakém šach-matu jsou podnikatelé a jejich firmy. To už nemluvím o tom, máte li obchodní záměr, který se zdá hloupému úředníčkovi tajemný a jeho úkolem je tak Vám ho prostě zrušit. Nejde tedy jen o registrační pokladny, kontrolní hlášení DPH, ty jsou ještě relativně pochopitelné, i když jejich efekt je diskutabilní a ani čas neukáže pravdu, bude totiž zkreslená stejně, jako každé číslo, které slyšíme z úst Andreje Babiše. Navíc právě interesantní obchod může být snadno díky povinným informacím znemožněn a vzápětí jej dokončí někdo z okruhu ministerstva financí.

  Uvědomíme li ale i naprosto arogantní chování finančních úřadů a jejich zvůli, zároveň snahu potlačit platby v hotovosti, postupně se dopracováváme k úplné likvidaci zdravého podnikatelského prostředí. Zůstanou jen velké společnosti, jejichž vlastníky budou miliardáři a oligarchové, kteří se mezi sebou vždy domluví a kterých se podobné jednání a kontrolování týkat nebude. V tu chvíli dopadne kosa i na zaměstnance. Nebudou mít vůbec možnost výběru. Buď budou pracovat u Petra Kellnera, další u Andreje Babiše, na někoho zbude možná některý z dalších prominentů, a věřte, že se tito zbylí pánové nebudou mezi sebou přebíjet v tom, kdo rozdá větší výplaty. Nastoupí režim, který si příliš nezadá s tím, který tu byl do roku 1989. Je třeba si také uvědomit, že v rukách těchto jedinců jsou už nyní zčásti policie, soudy a média, tedy i s finanční správou tak drží všechny nástroje moci a vládnutí.

  Zastavit tento vývoj je nad síly jednotlivců i rozštěpených politických stran. Jediným, kdo je může smést z trůnu, je dav. Takto většinou nazýváme relativně beztvarou a snadno manipulovatelnou masu lidí. Tentokráte však jde o jedinou možnost. Dav však potřebuje své vůdce, kteří jej probudí a sjednotí. Najdou se však tací dříve, než bude pozdě? Nechceme li návrat k jednobarevné vládě uzurpátorů, je nejvyšší čas otevřít oči a začít se bránit. I za cenu, že budeme pouhou součástí davu.

J3.K