Politická práce umělců a jejich agitace při představeních - Lucie

25. 11 2018 | www.inadhled.cz     Poslední dobou se nám tu rozmohl takový nešvar. Tak nějak by mohl začít dnešní článek pojednávající o činnosti umělců při vystoupeních v divadlech a na pódiích při koncertech. Jedním z počinů v tomto směru byla politická agitace na vyprodaném koncertu hudební skupiny Lucie v O2 Aréně. Umělcům se opět podařilo rozdělit tábor příznivců, kteří se přišli podívat na jejich vystoupení. Vzhledem k tomu, že tato úspěšná sestava odešla do hudebního důchodu a vrací se sporadicky, pravděpodobně kvůli chybějícím penězům, což není nic neobvyklého a pánům to nelze zazlívat, navíc opravdu umí, bylo vcelku pochopitelné, že se jim podaří zaplnit O2 Arénu stejně, jako pár dní před nimi slavným Nightwish. A tak se z celé republiky sjížděli natěšení příznivci Lucie.

  Hudba a kultura všeobecně jsou fenoménem, který spojuje lidi. Pokud nemáte tak vyhraněný repertoár, jako třeba Ortel, jehož umělecká úroveň je podstatně nižší, než ta u Lucie ve vrcholné době, u Ortelu jde totiž především o texty, které mají lidi probudit a vrátit k vlastenectví, lze říct, že Vás bude poslouchat plno lidí, u kterých nebude záležet na politickém názoru, náboženství a místní příslušnosti. Lucie zpívá česky, takže s tou příslušností je to jasné, vše ostatní je však o dobrých textech, vynikající hudbě a fantastické interpretaci. I proto se Lucie stala hudebním fenoménem u nás, a právem. Jejich sporadické koncerty jsou tak slavností pro jejich fanoušky a i tentokrát se sjeli do O2 Arény z celé země. Po hudební stránce se opět hala a diváci v ní dobře bavili, došlo však i na politickou agitaci, která byla pro některé diváky nepříjemnou, pro jiné důvodem ke skandování.

  David Koller dlouhodobě mediálně vystupuje proti prezidentovi Zemanovi a předsedovi vlády Babišovi. Je to jeho právo a své názory nechť říká kdekoliv, ovšem s výjimkou právě takové akce, jakou je koncert skupiny. Možná se ptáte:,, Proč? Vždyť je to jeho koncert, může si dělat, co chce.´´ S tím však lze nesouhlasit.  Vstupenky na koncert byly prodávány ve veřejné síti a na propagačních materiálech se uvádělo hudební představení. Lidé si tedy zakoupili za nemalé peníze vstup, aniž by se zabývali politickými názory členů skupiny. Dá se tedy předpokládat, že tam přišlo široké spektrum voličů všech stran, které spojuje láska k hudbě této partičky a se záměrem se dobře pobavit a svým způsobem si odpočinout od složité situace na politické scéně, která svou eskalací otravuje všem občanům České republiky. Bohužel došlo k situaci, kdy lidé uzavření v O2 Aréně byli vystaveni agitaci ze strany Lucie a došlo tak k zneužití jejich koncentrace na jednom místě. Odpůrcům Zemana a Babiše to jistě nevadilo, ovšem v hledišti bylo plno z těch, které politika nezajímá vůbec, nebo na nynější situaci mají jiný názor, i když nemusí být zrovna voličem Babiše či Miloše Zemana. Zaplatili si totiž za koncert a ten chtěli vidět.

  Podobné situace vznikají i na divadelních prknech. Diváci jdou na určité představení, které si vyberou kvůli uměleckým kvalitám jednotlivých herců či celého divadelního ancáblu. Často se však stává, že se herci v určité fázi dostanou k něčemu, co s divadlem a samotným představením nemá nic společného a začnou uplatňovat svou potřebu vychovávat obecenstvo. Opět je třeba připomenout, že na plakátu lákajícím Vás do divadla je uveden název představení, autor, jména herců, ale o politické vložce ani slovo. Takže by vystupování herců mělo být politicky neutrální, a pokud není součástí uvedeného díla například politická satira, měla by politika zůstat nedotčena. Možností je uspořádat mítink až po stažení opony, ovšem upozornit na to obecenstvo a dát mu prostor pro odchod, samozřejmě však majiteli divadla  zaplatit za čas potřebný k pořádání akce ze svého honoráře nájem. Nikdo také nebrání umělcům se veřejně projevovat. Ovšem v jejich volném času a tam, kde se to netýká lidí, kteří si zaplatili vstupenky kvůli něčemu jinému.

  Poslední dobou si řada umělců stěžuje na nedostatek peněz, které chybí jejich divadlům. Umělec je zaměstnancem či podnikatelem stejně, jako kdokoliv jiný. Dělá li svou práci dobře, vydělá si, pokud je však nýmand, má smůlu. Svůj obor si vybral sám a vzhledem k tomu, že nežijeme v Americe a rozpočty filmových studií a divadel jsou u nás nižší, je logické, že být umělcem je ekonomicky méně přínosné. Je volbou každého, jaký obor si vybere. Umělecká branže má dvě tváře. Jednou je možná popularita, druhou nejisté živobytí. Pokud si tedy například Jan Hrušínský chce stěžovat na to, že bude muset své divadlo zavřít, je to problém buď špatného ekonomického uvažování, nebo neumění přitáhnout diváky na zajímavý program, možná také jeho neustálé kňourání spojené s neustálou potřebou se do někoho navážet, variantou je i jeho hloupost a neschopnost v profesionální umělecké sféře. U něj může jít o součet všech možností. Jisté však je, že podobné problémy má i plno jiných souborů, než ten jeho. Není však důvod je dotovat. Pokud tam nikdo nechodí, není tedy zájem a důvod je podporovat. Páni herci pak mohou pomoci naplnit pracovní trh.

  Zklamání z chování velké části umělců a z jejich pocitu, že právě oni mají právo vychovávat národ na svých představeních, je důvodem pro mnohé k ignoraci divadel. Nechť se schází ve svých kavárnách a tam si předávají své názory. Ale pokud chtějí zneužívat svá představení, aniž by avizovali v nich obsaženou propagandu, nemohou počítat s návštěvností všech. Demokracie má samozřejmě svá pravidla a není to o tom, že si mohu dělat a říkat cokoliv a kdekoliv. To je totiž anarchie. Poslední dva týdny opět ukázaly, jak si demokracii vykládají ti, kteří s ní vůbec neumí pracovat. Ve Francii Macron, u nás pro změnu parta kolem Kalouska, Němcové, Gazdíka a samozřejmě Pirátů. Když byly před rokem parlamentní volby, dostalo ANO i s Babišem daleko nejvíce hlasů a volební výzkumy i nyní ukazují zhruba stejná procenta. To i přes kontroverzní osobu samotného Babiše, u jehož vzestupu byl i Kalousek. Když neschopní demokratičtí levicoví liberálové do prezidentských voleb vrhli všechny své síly včetně umělecké agitace a postavili několik kandidátů proti Milošovi Zemanovi, odešli poraženi. To i přes mnoho investovaných desítek milionů, kterými byla podpořena kampaň Horáčka a Drahoše, tito dva neuspěli. Demokracie tak usadila do čela státu Zemana a Babiše. Lze na ně mít svůj názor, je možné s nimi nesouhlasit, ale je třeba respektovat vůli národa stejně, jako to, že se později Drahoš, Hilšer i Fišer stali senátory. Ti už se poučili a kandidatura Hilšera a Drahoše v Praze, ke které jinak nemají žádný vztah, byla jedinou možnou taktickou variantou, jak se dostat k vysněné pozici. Aspoň nějaké. Venkov totiž nezaujali. A v tom je jistá spojitost s O2 Arénou. Koncert Lucie byl pro všechny, tedy i pro ty, kteří přijeli z mimopražských lokalit. Aniž by je zajímal Babiš, kauza kolem něj, ale hlavně názor propagandistů na pódiu. Ten večer bylo politikaření zbytečné.

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse