Proč politici stále brání EU?

   Pro politika obecného je post v orgánech EU jednoznačně vrcholem jeho kariéry. Nezasloužený bakšiš v podobě vysokého platu, a často i doživotní renty, je velkým lákadlem a možnost se takto zaopatřit tu prostě je. Když si navíc uvědomíme, jací trotlové se nachází na nejvyšších postech, je jasné, že cesta na tento pomyslný vrchol nemusí být podpořena studiem, charakterem a znalostmi. Z toho vyplývá, že se tam může dostat kde kdo, je li aspoň trochu protřelým řiťolezcem. Následující luxusní život jistě za pár přikývnutí stojí.

  Dalším důvodem je rozhazování peněz v EU, aniž by se někdo do hloubky zajímal, kam dotyčné částky jsou. Často jde o vlastní propagaci. Také dotace často likvidují přirozené chování trhu, jejich zneužívání k soukromému obohacování je známé. Jenže plno pořádných kapek doteče na účty politiků a podnikatelů s nimi spřažených. Své o tom ví Andrej Babiš a plno stejně nadaných fiškusů.

  EU se stala pokračovatelem celkem úspěšné EHS. Původní idea nebyla rozhodně tak špatná. Její provedení však ukázalo, že nelze z jednoho místa řídit tak složitou strukturu složenou z mnoha národů, rozdílných ekonomik i specifických podmínek. Navíc je už nyní jisté, že celý řídící aparát je neúnosně drahý a navíc došlo při obsazování důležitých postů k politické korupci a při vytváření strategie určující budoucnost Evropy  k naprostému selhání špiček.

  Schopnost ovlivnit chování řídících orgánů Evropské unie zůstala jen malé hrstce politiků. Nejvíce jim paradoxně napovídá osazenstvo Bílého domu ve Washingtonu, přestože USA samozřejmě v Evropě nejsou. Mimo jiné k svému vlivu používají Američané především svou hlásnou troubu v podání německé kancléřky, ale ani francouzská diplomacie společně s anglickou nepatří k těm, které by se bránily názorům té americké. Takže je poměrně jasné, kdo určuje směr, kterým bychom měli jít, kdybychom prosazovali naše národní zájmy tak, jako to děla levicová vláda v naší zemi za podpory pravicové opozice.

  Nelze říct, že bychom u nás neměli zaryté odpůrce EU. Václav Klaus je již mnoho let proslulý svým euroskeptismem a i přes mnoho chyb, které za dobu své politické činnosti udělal, otázkou je, které byly úmyslné a kolik jich vzniklo souhrou okolností a podceněním různých mechanismů, jde o velmi pragmatického a inteligentního politika. Jeho předpovědi týkající se EU vychází beze zbytku a varovný prst již několik let zdvižený má své opodstatnění. Proslulé opuštění křesel poslanci Evropského parlamentu v sálu při vystoupení Václava Klause v Bruselu a jejich až nenávist k němu jsou jeho nejlepší vizitkou. Nazvat pravým jménem jejich neschopnost, zároveň poukázat na jejich nepotřebnost, to byla drzost hodná odsouzení. Podobně dopadá i ten, kdo si dovolí v našem prostředí kritizovat kroky vládních úředníků, dát najevo nesouhlas a nejhorší je, objeví li se důkazy svědčící o lumpárnách a nešvarech provázejících činnost těchto kariéristů.

  Je smutné, že hlavní doktrínou EU se stalo přivádění k poslušnosti všech občanů neochotných spolupracovat na sebezničení a zároveň na bodování kariér několika jedinců toužících po moci a finančních prostředcích. V podobném smyslu pracují i naši přední politici. Proto je pro ně všechny EU ideálním místem k životu. Jakým způsobem však ovlivní tato zločinecká organizace život v jednotlivých zemích, to už je druhá věc. Nelze prostě udělat z národních celků homogenní hmotu stejných vlastností. Řek není Švéd, Čech nebude nikdy Italem a Maďar Britem. Migrace je jediná, která měla změnit složení celé Evropy. Ten záměr je úplně jasný a ďábelsky jednoduchý. Muslimská poleva evropského dortu má slepit vše do jednoho celku, v tu chvíli by byly všude stejné problémy a sen o jednotné Evropě by se naplnil. Ne však lepší Evropě. Náš světadíl by se stal tím, čím je arabský svět. Totálně chaotickou zemí, kde vládnou emoce, teror a násilí bez možnosti ekonomického a lidského rozvoje.

  Ne…nechci takovou Evropskou unii.

J3.K