Právě se nacházíte:

Turbulence v letadle

7. 03 2014

  Problematiku turbulence lze odlehčit dvěma „Guenterovymi zákony letecké dopravy“ – obdoba Murphyho zákonů. Ten první: „Když máte na vašem letu právě dostat jídlo, začne turbulence“. ..a  ten druhý: „Síla turbulence je přímo úměrná teplotě vaší kávy“. Jejich platnost nelze zpochybnit.

  Jak vůbec vznikají turbulence? Turbulence většinou způsobuje vertikální pohyb vzduchu – tah nahoru a dolů v blízkosti mraků a bouřek. Za jasné viditelnosti, které nejsou vidět prostým okem a nezachytí je ani družice a ani tradiční radar, jsou spojené s atmosférickými proudy. Klimatické změny nejen oteplují povrch Země, ale mění také atmosférické proudy ve výšce deseti kilometrů, kde létá převážná většina letadel. V současné době lze pozorovat vyšší výskyt turbulencí, které lze přisuzovat ke stoupajícím emisím oxidu uhličitého. Rychlost běžných termických stoupavých či klesavých proudů se pohybuje kolem 10–15 km/h. Zdaleka největším problémem jsou pak turbulence v oblasti s výskytem bouřek, kde je rychlost stoupavých i klesavých proudů až kolem 100 km/h a dosahují výšek i přes 10 km nad mořem. Pokud takovou oblastí letadlo prolétá, bude jej v jednu chvíli zvedat stoupavý proud rychlostí až 100 km/h a hned vzápětí jej bude stejně silný klesavý proud tlačit dolů. Rozdíl v rychlostech proudění vzduchu až 200 km/h v krátkých časových intervalech může i s velkým letadlem zásadně zahýbat. Pravděpodobnost setkání s turbulencí lze snížit volbou odletu brzy ráno nebo později večer, kdy už nejsou aktivní termické proudy, které v našich polohách vznikají v období od března do září v době zhruba mezi 10. a 18. hodinou.

  Úplně identická situace může nastat také v bezoblačných oblastech, kde se může objevit takzvaná turbulence v čistém vzduchu (CAT – Clear Air Turbulence). Ta vzniká například v blízkosti tzv. jet streamů – rychle se pohybujících proudů vzduchu často jako výsledek výměny chladného vzduchu nad polárními a subtropickými oblastmi právě ve výškách kolem 10 km nad mořem využívaných dopravními letadly. Nelze opomenout, že „Jet stream“ na severní polokouli výrazně zrychluje lety z Ameriky do Evropy a má vliv na turbulenci ve vysokých hladinách.

  Podobné průvodní jevy jako turbulence mohou pak mít průlety oblastmi tzv. střihu větru, což jsou vlastně rozhraní mezi větry různých směrů. Když letadlo tímto rozhraním proletí, ve velmi krátké době se změní směr působení okolního větru. Také tady může být rozdíl v rychlostech až 200 km/h.

  Dnešní dálková dopravní letadla létají výše, než je většina turbulencí. Případné nekontrolované pohyby letadla vyplývající z průletů turbulencemi jsou především při stoupání po startu do cestovní letové hladiny a naopak při přistávacím manévru. Noční dálkové lety se s většími turbulencemi ve své letové hladině setkají spíše jen výjimečně, protože letí hodně vysoko a v noci, kdy termické proudy nevznikají. Turbulence v tropických bouřích může ale sahat výše, než je dostup dopravního letadla. Letadla se vyhýbají oblastem turbulence vždy, pokud je to možné. Standardním postupem je takovou oblast obletět.

  Vzdušné turbulence každoročně zraní v letadlech stovky cestujících a výjimkou nejsou ani smrtelné případy. Proto vždy, když člověk sedne do letadla, měl by pozornost také věnovat bezpečnostním instrukcím uvedených na tzv.“safety card“ – příručce, která se nachází v přihrádce za sedadlem.

 

  Vzniklé škody stojí letecký průmysl každoročně mnoho milionů dolarů.  Na závěr lze říci, že ne každá turbulence způsobí leteckou katastrofu. Avšak na její „nevinnost“ nelze v žádném případě spoléhat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Text a foto Monika Scherlinzky

Speciály

Tipy