Právě se nacházíte:

Vedení firmy a státu…

25. 04 2017

www.inadhled.cz   Francouzské prezidentské volby na chvilku odvedly naši pozornost od blížících se našich parlamentních a o něco pozdnějších hlavy státu. Zatímco ve Francii opět nečekaně útočili ruští hackeři na volební tým prounijního kandidáta Macrona, je zvláštní, s jakou pravidelností se tato trapnost objevuje ve vyjádřeních kandidátů z řad politiků přikyvujících Bruselu, u nás provedl atak na ministra financí Babiše NKÚ, tedy snad jediný úřad, který se Babiše nebojí.  

  Odhalení jím svěřené médiím je naprosto jasně odhalující praktiky výpočtů úspěchů hospodaření nejen našeho hlídače státní kasy, ale vede i k zamyšlení, jak je to s Agrofertem.  Někde Andrej Babiš musel praxi s přehazováním peněz získat, a pokud vede stát stejně, jako vede své společnosti, jde o jasný signál vyslaný směrem k Finanční správě a orgánům činným v trestním řízení. Nebo je mafiánská chobotnice natolik velká, že s tím nikdo nic neudělá? Kam se vytratili skutečně odpovědní lidé s čistým štítem. A kdo ovládá státní zástupce, kteří mají v rukách jinak poměrně rozsáhlou moc, kterou mohou namířit i proti velmi silným jednotlivcům?

  Prohřešky Andreje Babiše, všimněte si velmi mírného označení jeho činů, se postupně kupí a provalují na veřejnost. Lze se jen blahosklonně domnívat, že o nich informovaní lidé nevědí již dlouho. Většina z nich má dlouhou historii a často je spojena s řadou dosud aktivních politiků. Hlavní hlásná trouba Babiš vykřikující hesla proti korupci si postupně koupila velkou část z nich napříč celým spektrem. Obava z vlastního odhalení jim nyní brání ukázat prstem na případy, kterých se samotní nejednou zúčastnili. Rozkvět impéria patřícího do holdingu Agrofert nemohl bez cizího přispění být tak rychlý. Sice se spekuluje nad tím, zda li Petr Kellner a Andrej Babiš nejsou nastrčenými figurkami, které byly vybrány jako tváře PPF a Agrofertu, nezvratitelné důkazy k tomu však zatím skutečně chybí. Musíme tedy žít s vědomím, že tomu tak možná bylo, ale tyto tváře postupně ovládli naši zem. Samozřejmě nejsou jediní, zájmových skupin s miliardovým majetkem v řádu desítek a stovek je více, nicméně Kellner a Babiš patří k nejvýraznějším. Rozdíl mezi touto dvojicí je však jednoznačný. Zatímco PPF se drží stranou od oficiální politiky, Agrofert se stal momentálně nedílnou součástí fungování tohoto státu, tedy i včetně represivního vystupování vůči jakékoliv podnikatelské konkurenci.

  Nesrovnalosti v číslech na Ministerstvu financí, které odhalil NKÚ, dosahují již výše 240ti miliard korun a svědčí o falšování jakýchkoliv ekonomických a hospodářských výsledků, kterými se Andrej Babiš prezentuje. Týká se to tedy nejen jeho oblíbených tabulek, které sebou nosí před televizní kamery a do Parlamentu ČR, když už tam náhodou dorazí.  Dá se očekávat, že to samé předvádí na sjezdech jeho hnutí ANO, odkud se často dozvídáme, kolik mu jeho samotná strana dluží, díky čemuž mu jsou všechny jeho ovečky vděčné za svou existenci. Dále podobně fabuluje na zasedáních vlády, která se poté honosí přebytkem národního rozpočtu. Lze se obávat toho, že až někdy jednou nynější garnituru amatérů nahradí odborníci a uvidí tu spoušť, která zůstala po předchůdcích, dojde k přepočítání nynějších výsledků a zjištění, co vše je úplně jinak. Opět je však bohužel si třeba uvědomit, že nebude pravděpodobně z čeho vycházet, neboť z praxe už víme, že ve ztrácení dokumentů jsou všichni podvodníci ze strany podnikatelů proti Andreji Babišovi břídilové. Příkladem může být už tolikrát omílané Čapí hnízdo.

  Finanční správa i úřady podřízené Ministerstvu financí pracují systematicky na likvidaci a vydírání podnikatelských subjektů na nižší úrovni, než je PPF, Agrofert, Penta a další. Zvůle uskutečňovaná z jejich strany často zakrývá skutečnosti, které mají právo být považované za zločinecké spiknutí mocných.  Snaha zvýšit výběr daní za každou cenu má vést k přesvědčení národu o jednoznačném přínosu osoby Andreje Babiše. V jeho médiích se dozvídáme o sebemenších případech úniků daní jednotlivců a malých firem(často dříve, než se je podaří prokázat), na černou listinu se dostane každý, kdo se stane jen trochu podezřelým či nepohodlným, ovšem zprávy o hospodaření státu mají tolik nedostatků, že za podobné by každý z podnikatelů dávno seděl za mřížemi.

  Blíží se volby a předvolební výzkumy ukazují, že Andrej Babiš dělá vše výborně. Pokud uváděných cca 30% dotázaných voličů dalo preference sdružení  ANO, a nejde opět o zfalšované číslo, mělo by v kontextu s výše uvedenou statí dojít k mobilizaci všech ostatních, kterým není lhostejné protiprávní chování Andreje Babiše. Tříštění sil před volbami je kontraproduktivní. Menší politické útvary by se měly urychleně spojit a podporu svých voličů nasměrovat do smysluplné opozice vůči ANO. To i za cenu velkých ústupků, složitých jednání a společného postupu. Je třeba zapomenout na dílčí prohřešky a lumpárny v historii rivalů a spojit své síly. Pokud to nepochopí političtí vůdci, je třeba, abychom to poté udělali my při vstupu do volebních místností. Nic horšího, než Babiš už přijít snad ani nemůže. Nebojte, Bakala už se nevrátí.

P.S.  Jen pro připomenutí. Převzetí Petrimexu a vznik Agrofertu, podezření z iniciace několika úmrtí, prokázaná aktivní spolupráce s STB, pirátské převzetí Kosteleckých uzenin a několika dalších společností, např. Lovochemie, aktivita spojená s korupcí v Unipetrolu a zdaleka nejen v něm, čachrování s korunovými dluhopisy, ztráta dokladů potřebných k prokázání právních vztahů ve farmě Čapí hnízdo, spekulativní chování při prodeji vlastních bezcenných firem do Agrofertu a nyní naprostý chaos v hospodaření Ministerstva financí v rozsahu 240 mld. korun. Jistý je i vliv na všechny státní složky zodpovědné za právnost v této zemi. Zadávání mnohasetmiliónových zakázek bez výběrového řízení. To vše nemůže zvládnout jeden člověk. Je tedy pouhým bílým koněm? Do čí stáje tedy patří? To voličům nestačí?

J3.K

 

 

Speciály

Tipy