Právě se nacházíte:

Kamery a udávání

24. 07 2019 |

   www.inadhled.cz    Instalace kamer do vozidel, tím jsou myšlené ty na předním okně, přináší mnoho zvláštních situací. První exempláře  jsme si pořizovali do sportovních aut a natáčeli své manévry na okruzích, případně oři výletech na horské silnice plné adrenalinového vzrušení v tamních zatáčkách. Později už si záznamové zařízení k zrcátku připnul kde kdo a byly situace, kdy kamera pomohla vysvětlit dopravní nehodu. Jenže žijeme v době, kdy jsou udavači hrdinové a tento nešvar se přenesl i do sféry automobilismu.

  Stále častěji nám je v televizních zpravodajstvích a na internetu ukazováno, jak lidé jezdí a nedodržují předpisy.  Záběry s policejních honiček jsou někdy šokující a je třeba si přiznat, že hon na zfetovaného zloděje postrádajícího řidičák již několik let může být dobrodružnější, než film ze série Rychle a zběsile. Na druhou stranu je třeba říct, že občas se policistům snaží uniknout pouhý recidivista v oboru sbírání trestných bodů, kdy po postupném získávání dvou tří bodíků můžete přijít o řidičák poměrně rychle. Umazávání je nastaveno velmi špatně, musíte být rok vzorní, aby Vám tři vrátili, jenže kdo takový je? Limit 3 body na rok, které se vrátí zpět automaticky, by byl spravedlivější. Nikdo není neomylný a rozhodně by trošku tolerance bylo na místě. Možná by se poté nestávalo, že si někdo sedne za volant poté, co sice přišel o řidičák, ale jen proto, že sbírání jeho bodíků probíhalo i více let, jen nestihnul v mezidobí termín 12 měsíců zůstat bez záznamu. A následně při náhodné kontrole nemá policistům co nabídnout, protože je jeho řidičák kdesi v šuplíku úředníka, takže radši přidá. Ministerstvu vnitra se tento systém nezdá dost přísný a chce ještě přitvrzovat. Brzy se tak možná staneme cyklisticko-koloběžkářskou velmocí podobně, jako belgický Brusel, kde postupně chtějí auta vytěsnit a přejít na jiný druh mobility. V Čechách by se k tomuto stavu dalo dostat represí možná rychleji, než příkazy v Bruselu.

  Kamery za předními okny již dávno neslouží k zaznamenání vlastních zážitků, ale postupně se rozšiřuje jiný způsob jejich používání, a to k udávání. Je pravdou, že některé záběry odhalují naprosté idioty za volantem, kterým chybí nejen zodpovědnost, ale také inteligence a pocit pudu sebezáchovy. Řada nehod způsobená těmito lidmi končí zraněním či smrtí dalších účastníků silničního provozu, kteří se v tragické situaci ocitnuli bez vlastního přičinění. Je však třeba rozlišovat, kdy někdo jede svižně a kdy je to nebezpečný magor. Předjíždí li kamion dvojitou plnou čáru v zatáčce, je to idiot, který nemá za volantem co dělat. Jede li na dálnici v rychlém pruhu o 3km/hod rychleji, než kolega v pomalém, je to sobec, který zneužívá velikosti svého vozidla, nicméně je zároveň obětí maximálního limitu, který nesmí překročit, přestože by mohl jet o 10 km/hod rychleji. Tachografy jsou nedokonalé, kdyby uměly poznat, za jaké situace byla maximálka překročena a existovala by určitá benevolence patřící k těmto situacím, provoz by se jistě stal plynulejším.

  Nedávno však byl v televizních zprávách ukázán řidič vybržďující autobus. Palubní kamera může zkreslovat skutečný stav věci. Řidič autobusu evidentně při najíždění na dálnici ani nepřibrzdil a je pravděpodobné, že při přejíždění z najížděcího pruhu nedal přednost vozidlu po dálnici již jedoucímu. Jeho řidič vzápětí autobus předjel a nijak dramaticky před ním přibrzdil. Jistě, mohl se ovládnout, evidentně nikam nespěchal, nicméně řidiči autobusů se často chovají tak, že ohrožují ostatní účastníky v provozu. Bohužel záznamové zařízení zaznamenalo jen brzdění řidiče SUV a nikoliv to, jakým způsobem najel autobus na dálnici. Vzápětí byl záznam předán Policii ČR, která už šetří, jak moc súvéčko omezilo autobusáka.  Dopravní expert vůbec nereagoval na chování autobusáka a odsoudil druhého řidiče. Někdy je s podivem, co dopravní experti vypouští z úst, skoro se zdá, že za volantem moc času netráví.

  Kamery se stávají další zbraní proti normálním občanům. Některé dopravní přestupky hraničí se zdravým rozumem, jindy je nedodržení dopravních předpisů pouze důsledkem situace a nemusí být vůbec důvodem k nějakým exemplárním trestům. I ten nejlepší řidič může záměrně něco porušit, to proto, že je každý z nás má určité zkušenosti, spoléhá na svůj úsudek a postřeh. Navíc kamery neumí nic jiného, než pozorovat cestu před sebou. Za určitých okolností mohou být jejich záběry užitečné, ale nesmí suplovat práci policistů. Jestliže chlapík jedoucí po silnici s povolenou rychlostí 90 jede 70 a někdo ho předjede, přičemž bohužel dokončuje předjíždění pár metrů po konci přerušované čáry, může situace na kameře vypadat nebezpečně, ale ve skutečnosti je na pár facek majitel kamery odesílající svůj záznam do televize či na policii. Možná teď budete nesouhlasit, ale některé zákony jsou prostě tvořené nikoliv praktiky, ale teoretiky. Jsou státy, kde už to pochopili a kameru mít v autě nesmíte. Jinde však nahrávají tomu, kdo chce prostě udávat. Někteří lidé to dělají systematicky. Denně na silnicích vidíme řadu situací, kdy je třeba dávat velký pozor. Soustředění se na řízení a udržení ostražitosti zabrání více nehodám, než udávání kolegů. Těch pár idiotů za volantem si musí odchytit policisté. Každý má svou práci. Není třeba ji suplovat.

J3.K

Diskuse

.