Právě se nacházíte:

Kdo je větší debil?

6. 02 2020

  www.inadhled.cz   Přestože se nadpis zdá být skutečně drsný, zvláště když jde o veřejné médium, kterým inadhled je, jsou okamžiky, kdy si musíte skutečně klepat na čelo. Koho se ten dotaz týká? Tentokráte Pražanů. Míří dvousměrně. Je větší debil volič stávající koalice sestávající z Pirátů, Topky, STANu a Čížínského partičky, nebo to jsou politici výše uvedených stran? Bydlíte li v hlavním městě a máte li potřebu v něm skutečně nejen bydlet, ale i nějak solidně fungovat, měli byste mít zájem o co největší flexibilitu a nikoliv o dlouhý seznam restrikcí a sankcí ze strany několika stovek úředníků sedících na teplých židlích a rozhodujících o Vašem životu. Bezmezná demence vedení Prahy a jednotlivých městských částí již přesahuje hranice logiky, zároveň je třeba si přiznat, že ideologická propaganda místy dopadá na úrodnou půdu a skutečně existují lidé, kteří bez sebemrskačství asi nemohou žít.

  Pokud jsme si mysleli, že liberalismus zasahuje především zahraniční politiku a u nás se projevuje indoktrinací ve školách, úchylnými rozhodnutími ombudsmanky Šabatové či výstřelky senátorů, kteří v rámci žbrblání o demokracii tuto instituci záměrně potlačují, což se čerstvě týká voleb do Rady ČT, mýlíme se. Pražští představitelé nakažení ekonaivismem více než Číňané Koronavirem se předhání v tom, kdo vymyslí větší idiocii týkající se dopravy hlavního města. O dokončení obchvatu Prahy již delší dobu mlčí, místo toho při svých projevech o přetížení města počítají auta, která projedou přes Barrandovský most či tunelem Blanka. Možná jim nikdo neřekl, že tyto dopravní stavby jsou přeurčené k tomu, aby po nich auta jezdila. To, že chybí návaznost na Blanku, není problém Pražanů, ale těch, kteří zodpovídají za schvalování projektů a jejich dokončení. Například odvedení provozu z Jižní spojky je závislé na dohotovení Pražského okruhu, který končí jaksi v poli pár km za Průhonicemi. Je Hlubuček od Starostů opravdu takový primitiv, že si to nedokáže spočítat?

  Stav pražských komunikací je většinou skutečně šílený. Místo systematických oprav se investuje do zúžování průjezdních profilů, budování nesmyslných cyklostezek, neopodstatněné elektrifikace a kamerových systémů, připravuje se zavedení mýtného, rozšiřování chodníků a maximální rozšíření parkovacích zón zdražujících pobyt ve městě nad únosnou míru. Slibují se rychlovlaky, prodlužování metra a vylepšení městské dopravy. Šikanováni jsou mimopražští, kteří se z desetiny podílejí na chodu pražských firem a úřadů. Jsou považováni za zlo, které si dovoluje parkovat v okrajových částech města a někteří, nedej bože, jedu i do něj. Místo aby nastoupili do špinavého metra, vydýchaného autobusu, či přeplněné tramvaje. Někomu to nevadí, jiný si prostě představuje cestování jinak a za své peníze odvedené do státního a městského rozpočtu prostě požaduje adekvátní služby.

  Jaké má tato situace řešení? Především je třeba mít na vedoucích postech lidi, pro které stojí logika nad ideologií. Dále je třeba postavit zájmy široké veřejnosti nad ty skupinové protknuté naivními představami o tom, že tu dokážeme v průběhu jednoho volebního období vše změnit dle přání úzké skupiny postižené zvráceným ekologickým uvažováním vedoucím k představě, že Praha bude stejně zelená, jako pole za ní. Je to velkoměsto, které má svá specifika a vychází z tradičního středověkého sídla, ke kterému přibývaly další čtvrti. Nechceme li ji zbourat a postavit znovu, musíme ji krok po kroku modernizovat s přihlédnutím k tomu, že něco změnit bez demolice nelze. Bohužel by bylo třeba vytěsnit z centra kanceláře a nechat jej vyloženě na bydlení, obchod a zábavu. Tím by se odklonila velká část dopravy a je s podivem, že se tím žádný odborník nezabývá. Místo toho se vesele budují další kanceláře, byť často s parkováním pod nimi, nicméně dojet tam nějak zaměstnanci musí. A jak známo, zrovna kancelářské Barbie a uhlazení Kenové se vcelku logicky do tramvaje nehrnou. Vlastní auto je totiž nejen dopravní prostředek, ale také symbol svobody a kreativity.

  Jestliže tedy nejsme schopni toto měnit, je třeba přemýšlet, jak město co nejvíce otevřít a zprůjezdnit, vyřešit parkování. Bez parkovacích domů a přípojných komunikací to prostě nejde. Omezovat parkování zónami je akorát tak riziko pro řidiče pidivozítek s kamerami. Je s podivem, že žádné ještě nikdo neobrátil na střechu. Cyklostezky nic neřeší, Češi nejsou tradičními cyklisty a podnebí u nás není tomuto způsobu přepravy v kopcovité Praze nakloněné. Navíc průjezdnost města mimo špičku není až tak hrozná, což při absenci okruhu je skoro zázrak. Představte si, jak by vypadala Jižní spojka bez kamiónů a jistě pochopíte, jak moc by se městu ulevilo.

  Takže co chybí k tomu, aby Praha mohla volněji dýchat? Obchvat Prahy jednoznačně. Po jeho dobudování postupně opravit mosty, rozšířit možné komunikace. Parkovací domy, které by měly být rozesety po celé Praze s výjimkou úzkého centra, kde už je vybudovat nelze. Tím je myšleno Staré Město a Malá Strana. Všude jinde se místo při trošce snahy najde a povinnost k tomu přistupovat zodpovědně by se měla týkat i developerů. Uzavřít centrum pro výstavbu dalších kancelářských budov a u stávajících vytvořit systém tak, aby firmy neměly zájem je nadále vyhledávat. Zároveň mít povinnost vytvořit více parkovacích míst nad rámec možnosti využívání vlastními zaměstnanci. Jde možná o velmi kontroverzní úvahu vhodnou k diskuzi, ale chceme li něco měnit, je tato možnost zajímavá. Dále co nejvíce zprůjezdnit stávající komunikace a místo rozšiřování ostrůvků chodníků a počtu retardérů řešit kolmé parkování a zachování dvou souběžných pruhů tam, kde to jde. Pro cyklisty je provoz nebezpečný, pro ně budovat cyklotratě na periférii a v přírodě. Změnit systém placených parkovacích zón tak, aby úzké centrum Prahy bylo předurčené zábavě a bylo možno zaparkovat na jeho kraji, zároveň místní, aby měli možnost stát poblíž svého domu. Mimo toto centrum jej zrušit, případně mít celopražskou parkovací kartu pro Pražáky a pro ostatní za určitý nevysoký poplatek pro tu krajní část, kde chtějí stabilně po příjezdu parkovat. Pražské parky dát do stavu, kdy v nich bude radost pobývat. A hlavně, ignorovat zelenou ideologii a ty, kdo se jí prezentují. Těmto lidem nejde o ničí blaho, nic neřeší a pouze otravují náš život.

Jindřich Kulhavý (J3.K)

 

 

.