Právě se nacházíte:

Rok 2025 a Euro 7

8. 03 2021

www.inadhled.cz  Poslanci Evropského parlamentu a byrokrati z Evropské komise přichystali soumrak automobilového průmyslu. V roce 2025 by měla vstoupit v platnost nová norma Euro 7. Sepsali ji šílení ideologové popírající zákony fyziky. Autoři požadují po automobilkách tak obrovské nesmysly, že lze očekávat ukončení výroby veškerých spalovacích motorů. Tedy pokud se nestane zázrak a producenti vozidel se buď nevzbouří, nebo nedojde li ke změně ve složení těchto dvou naprosto destruktivních institucí.

  Evropští politici sedící v Bruselu pod vlivem zelené ekolobby požadují po výrobcích naprosto nesmyslné schopnosti automobilů a jejich motorů. Ve vlastním ideologickém poblouznění prosazují za každou cenu elektromobilitu, přestože je vcelku logické, že výroba elektřiny a elektroaut zatěžuje planetu přinejmenším stejně, jako svět spalovacích motorů. Připomeňme si, že akumulátory nejsou z papíru, ale obsahují mnoho vzácných kovů, které se musí někde těžit. Dále je potřeba vcelku dost chemikálií. Samotné baterie jsou velmi drahé a mají omezenou trvanlivost a mizernou kapacitu. Jejich likvidace je náročná. Dojezd těchto aut je omezený a dobíjení trvá poměrně dlouho, srovnáme li ho s doplněním nádrže automobilu se spalovacím motorem. To vše je však úplný detail. Daleko podstatnější je otázka, kde chtějí politici vzít tolik elektrické energie, když navíc nechávají ukončit provoz elektráren spalujících klasická paliva, a dokonce i jaderné reaktory. Zmínka o absenci znalostí fyziky není nijak lichou.

  Určitou variantou se jeví vodíkové články. Vodík se již daří spoutat a zdá se, že jeho využití je možnou budoucností, dokonce mnohem reálnější, než nynější akumulátory v Teslách a jim podobných. O to tu však vůbec nejde. Automobilový průmysl fungoval natolik dobře, že v některých evropských státech patřil k motorům ekonomiky. A protože žijeme v době, kdy se elity snaží zlikvidovat vše, čemu se dosud dařilo, přišly na řadu jak automobilky, tak i uživatelé jejich produktů. Nulové emise a produkce CO2 se stali mantrou, která je sice naprosto nesmyslná, ale o to více vzývaná. A podřídit se jí musí postupně vše. Začalo to likvidací automobilismu, poté jsou na řadě naše domácnosti a domy. Ty jsou v hledáčku německých Zelených už nyní. Jen pro připomínku, jejich obdobou u nás je Pirátská strana. Nejdříve to vypadalo, že nás přinutí k tomu uříznout komíny, ale oni jdou ještě dále, prostě se už vilky stavět nebudou vůbec.

  Automobily po roce 2025 budou v mnohém omezené a v podstatě řidič je nebude již mít zcela pod kontrolou. Elektronika by měla hlídat každou změnu ve spotřebě, zasahovat do startování a vypínání motorů včetně těch elektrických u hybridních pohonů. Ostatně i hybridy jsou na své poslední štaci. Tedy aspoň dle přání europoslanců a eurokomisařů. Vše výše uvedené se totiž týká Evropské unie. Je dost možné, že státy mimo ni budou proti těmto snahám déle imunní a budou li mít štěstí, dočkají se dříve rozpadu tohoto ekonomicko-ideologickéhu uskupení zemí, než likvidace vlastního automobilového průmyslu. I když s převzetím moci demokraty v USA je tato možnost možná nereálná. V zemích s velkou rozlohou a menší hustotou obyvatelstva, horší infrastrukturou a o něco inteligentnější vládní třídou nelze očekávat, že by došlo k úplné likvidaci spalovacích motorů. Představa, jak by fungovala vozidla s bateriemi v chladných arktických či horkých pouštních oblastech, případně v pralesech, je úsměvná.

  Evropská unie se v mnoha směrech stala ukázkou toho, jak dopadá vláda neznalých, ale o to více sebevědomých teoretiků. To, že ignorují rozdílnost kultur a ekonomické vyspělosti původních obyvatel a nově importovaných migrantů, je věc již několik let evidentní. Ovšem skutečnost, kterou je diletantství v oblasti mechaniky, fyziky, chemie a energetiky je vyloženě ukázkou idiocie. Tedy pokud nejde o něco úplně jiného, tedy převzetí moci nad mobilitou obyvatel Evropy, případně nad jejím naprostým omezením. Ať je to jakkoliv, být součástí tohoto spolku se jeví být v mnohém pod tímto vedením a s šíleným jeho přístupem kontraproduktivní. Ono by se dalo říct téměř ve všem, ale bohužel řadě našich spoluobčanů to ještě nedošlo. Tak snad někdy.

Jindřich Kulhavý

 

 

 

 

 
.