Právě se nacházíte:

Rychlá zpráva z cest…

1. 07 2020

www.inadhled.cz   Covid-19 změnil v jistém smyslu Evropu. Zatím co u nás média připravují druhou vlnu, epidemiolog Maďar si užívá slávu, kterou si dosud přivlastňoval jeho předchůdce ve státních službách Prymula, Evropa pomalu ožívá. Nečekejte rychlý návrat do normálu, protože ten jen tak nepřijde. Letadla povětšinou ještě sedí a jejich majitelé často stojí před ministerstvy financí a prosí o astronomické částky potřebné k restartu. Smart Wings nejsou výjimkou, taková Lufthansa dostala královskou dotaci od německé vlády. Pokud si myslíte, že si už nyní můžete létat na linkách, které ještě v lednu běžně fungovaly, jste na omylu a na ceny letenek se radši ani moc neptejte. Jsou mnohonásobně vyšší, a ještě nikdy nevíte, zda li odletíte.

  Takže pokud se někam chcete dostat, sedněte do auta. Sousední Německo je normálně průjezdné, nikdo se o Vás zatím zajímat nebude, to ani na hranicích. Paliva na čerpadlech jsou dražší než u nás, ale pořád to ještě jde. Jen v jejich prostorách musíte nosit roušku. A nemáte li ji, koukají na Vás jako na vrahy. Provoz je o něco menší, než jsme zvyklí, nicméně pořád se nenaučili Němci jezdit a vzpomínka na to, když jste kdysi pádili v rychlém pruhu a pomalejší automaticky uhýbaly, je už jen myšlenkovým návratem do minulosti. Nyní očekávejte, že Vám to tam rozvážný Germán šoupne, a ještě na Vás bude o chvilku později, když ho předjedete, koukat jako vyoraná myš. Holt už Německo není zdaleka tím, čím bývalo. Ztrácí solidnost ve všem včetně obchodování. Kdysi slovo jednotlivce bylo platné, nyní pro ně čas a slib nic neznamená. Načichnuli jižní náturou a klidně Vás i okradou. Solidnost je fuč. To platí pro silnice i obchody.

  Přejezd do Rakouska se odehrává bez kontrol. Nikde nikdo, snad jen, prostě klid. Samozřejmě mluvíme o silnicích mezi hranicemi směrem za Mnichovem a Švýcarskem. Omezená rychlost Vás po průletu Německem už dávno nepřekvapí, takže se plynule a pomalu přesunete do Švýcarska. Tam se Vás na hranicích zeptají, kam jedete a popřejí šťastnou cestu. Dálnice Vám přijdou jako smutná připomínka toho, proč se stavěly, tedy pro rychlejší přesuny, ovšem po přibrzdění aut na nejvyšší povolenou rychlost se staly místem, kde neusnout je dřina. Pokud je však opustíte a vnoříte se do horských alpských zatáček, vrátí se Vám úsměv na tvář. Covid necovid, pořád umí svět být krásný. Levá, pravá, rovinka, asfalt, o kterém jste v Čechách jen slyšeli, lesy bez kůrovce a čistý vzduch. A pokud v těchto místech po objetí Lichenštejnska vjedete do Itálie, není proč být smutný. Sv.Bernard je prostě krásný kus světa. Italy na hranicích nezajímáte, takže pokud netlačíte na plyn, můžete se radovat z pohybu, samotní Italové jezdí tak do 160 km/hod. Ani v Itálii není žádný velký provoz a na pumpě Vás rádi vidí. Naplní nádrž, vymění stěrače, to když si všimnou, že Vaše gumičky mají dobré roky za sebou, a za 2 eura za práci slušně poděkují a zamávají. Jsou rádi, že jste přijeli.

  Sladká Francie. Hranice volné, prázdno. Ceny proti nám především na jihu astronomické. Za jídlo, pronájem bytu, domu. Jedete li na Azurové pobřeží, připravte vaše peněženky na šok. Tím bychom dnešní úvod na prázdninová zpravodajství ukončili. Nezapomeňte na roušky, nosí se v celé Evropě. Někdy a někde, je lepší ji mít sebou. Před covidem a moskyty Vás neochrání, navíc je v nich fakt dusno. A o to přeci jde.

Jindřich Kulhavý

 

 

 

 
.