Dějiny národa Českého - ČESKÁ KRÁLOVNA KONSTANCIE UHERSKÁ

7. 09 2020

 www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. a francouzské šlechtičny Anny de Chatillon, se L.P. 1199 stala druhou manželkou českého krále Přemysla Otakara I. Narodila se 17. února L.P. 1180. Už jako devítiletá byla zasnoubena s Friedrichem, synem německého panovníka Friedricha I. Barbarossy, který však zahynul během křížové výpravy do Svaté země.

  Když jí bylo necelých 17 let, stala se vyhlédnutou snoubenkou českého krále Přemysla I. Byl tu ale jeden velký problém, Přemyslovec byl již ženatý s Adlétou Míšenskou, a to již jedenadvacet let. Celý problém však vyřešil biskup Daniel II. a manželství z důvodu příbuzenského svazku českého panovníka s rodem míšenských Wettinů, z něhož Adléta pocházela, rozvedl. Přesto nový Přemyslův sňatek s Konstancí Uherskou musela schválit papežská kurie, a tak český panovník měl na několik let vlastně dvě manželky, což bylo v době středověké považováno za kacířství. Papež Inocenc III. se ještě ke všemu zdráhal uznat neplatnost sňatku s Adlétou. Český král však dělal vše proto, aby samotného papeže přiměl k povolnosti.

  Během následujících šesti let Konstancie českému králi porodila tři dcery a vytouženého syna, budoucího českého krále Václava I. Postavení Konstancie Uherské se upevnilo, když nakonec papežská kurie s rozvodem Přemysla Otakara I. s Adlétou Míšenskou souhlasila, a L.P. 1210 nakonec k rozvodu dal souhlas i papež Inocenc III. Teď již právoplatná česká královna Konstance Uherská měla s Přemyslem celkem devět dětí, ale tři ještě v dětském věku zemřely. Mimo jiné Václava, českého krále Václava I., Přemysla, budoucího markraběte moravského, a Anežku, v roce 1989 prohlášenou za svatou Anežku.

  Přemysl Otakar I. odešel na věčnost L.P. 1230, a královna vdova Konstancie se po jeho smrti odstěhovala z pražského paláce na svou milovanou Moravu. V následujících letech měla se synem Václavem I. několik mocenských konfliktů. Ty vyvrcholily až v ozbrojené střety, při kterých stála Konstancie na straně svého druhého syna Přemysla, moravského markraběte, avšak rozhádaní sourozenci se i díky Konstancie nakonec smířili.

  Závěr života Konstancie byl poznamenán aktivitou při budování cisterciáckého kláštera, nazvaného Brána nebes v moravském Tišnově. Konstancie měla údajně Moravu raději, byla ji podle kronikáře blíže než Čechy. Brána nebes byla také i proto postavena, aby byla jejím posmrtným mauzoleem, kde chtěla být pohřbena. 6. prosince L.P. 1240 Konstancie Uherská zemřela a její ostatky spočinuly v klášteře kostela Nanebevzetí Panny v Tišnově.

Konstancie byla velmi zbožná, a tuto činnost po ní zdědila i její dcera Anežka (sv. Anežka Česká).

 

 
.