Dějiny národa Českého - KNÍŽE SOBĚSLAV II. - Díl druhý: Soběslavův boj proti Rakušákům -

12. 02 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  V prvním díle o knížeti Soběslavovi II. jsem Vám přátelé Dějin české historie psal o jeho příchodu zpět do Prahy. Kde ho již v době jeho panování lidé nazývali "selský kníže" Soběslav. Ano, Soběslav II. byl lidský, spravedlivý, ale byl i dosti statečný. Na začátku roku 1175 se kníže Soběslav ocitl v konfliktu s Jindřichem II. Rakouským v záležitosti, ve které právo bylo nesporně na straně českého panovníka. Šlo o pohraniční spor. O držení Vitorazska (pomezí Novohradska a Třeboňska), které ale bylo na hranici s Rakouskem, vlastně je to jen "lesní čtvrť", která ale lemuje hranici s Dolním Rakouskem. Území na jihu tehdejšího přemyslovského státu je dnes již rakouské. Po staletí však náleželo k Čechám a bylo osídleno převážně Slovany. Avšak Rakušané začali potichu, krok za krokem, lesnatý a jen zcela řidce obydlený kraj kolonizovat. Kníže Soběslav II. se proti takové praxi ohradil. Žádal jako správný suverén své země navrácení zabraných oblastí. Rakouský markrabě Jindřich II. to ale označil za neslýchaný požadavek. A válka byla na spadnutí!

  LP 1176, jakmile si Soběslav opatřil spojence, vpadl s velkým vojskem do Rakous a zle je poplenil. Nepřítel vzápětí oplátkou zpustošil velkou část Jižní Moravy. Kníže Soběslav vpadl do Rakous podruhé. České a moravské vojsko v té době patřilo k obávaným a nemilosrdným válečníkům. Hned po vpádu do Rakous vypálili několik kostelíků, vsí a stavení. Obětí prý na straně Rakušáků bylo tolik, že to "dojalo" i samotného císaře. Odveta proti knížeti Soběslavovi byla hlavně ze strany papeže Alexandra II., který ho dal okamžitě do klatby. Jindřich II. si na počínání Soběslava stěžoval u císaře, který se rozhodl českého knížete odstranit. Barbarossa přece nechtěl míti v Praze na knížecím stolci člověka, který by byl silnější nežli on sám. A tak počal jednat.

  Římský císař měl na svém dvoře vyhnaného "českého knížete" Bedřicha-syna zesnulého krále Vladislava I. Bedřich měl přijít císařskému majestátu vhod..Brutalita a přímočařost, s níž Fridrich Barbarossa tolikrát uspěl, poznamenala i jeho nový plán přestavující "čachrování" s českým státem. V červnu LP 1178, aniž se císař obtěžoval dát to vědět Soběslavovi II., udělil pražský knížecí stolec v říšské léno Bedřichovi. Ten ale musel za své povznesení zaplatit několik tun stříbra, dále slíbit, že bude ve všem císaři poslušný. Soběslav se ale nemínil vzdát bez boje. Bedřich se na sklonku léta 1178 pokusil vpadnout do Čech...konec druhého dílu

.