Dějiny národa Českého - PRAŽSKÝ HRAD - Díl druhý: Doba Karla IV.

19. 07 2019 |

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  V prvním dílu jsem Vás seznámil s prvotní výstavbou Pražského hradu v době Přemyslovců na návrší zvaném Sněmovní pole, nebo pohanském Žiži. Největší stavební ruch se ale odehrál až z příchodem následujícího panovnického rodu Lucemburků a zejména s nástupem Karla IV, jenž byl po matce vnukem předposledního Přemyslovce Václava II. Velký gotický rozmach se započal ve 30. letech 14. století, kdy se mladý kralevic Karel, ještě jako markrabí vrátil zpět do rodné vlasti. Započal s obnovou královského paláce na hradě a možná podle vzoru francouzské Paříže i s výstavbou nového gotického chrámu.

  Prvotní bylo rozebrání staré přemyslovské baziliky, tak aby neporušili její přemyslovské hroby, hlavně hrob knížete sv. Václava, který zde byl pohřben již v polovině 10. století. Na stavbu nového chrámu si Karel pozval mistra povolaného, a to Matyáše z Arrasu, který měl velké zkušenosti právě ve Francii. Dále Karel IV započal se stavbou královského paláce, který stál hned naproti kostelu sv. Víta. Taktéž zřídil první kanalizaci, kde využil protékající potok Brusnice. Palác, který od časů krále Václava II. byl značně zdevastován, Karel IV zvedl o jedno reprezentační patro, kde se scházel taktéž zemský sněm Koruny české.

  Taktéž pokročila práce na stavbě chrámu sv. Víta. Když však LP 1352 Matyáš z Arrasu zemřel, Karel IV v Evropě hledal dalšího zkušeného mistra na dostavbu alespoň chrámu sv Víta. Necelé čtyři roky po smrti Matyáše se v Praze objevil mladý, ale zkušený Petr Parléř, který se okamžitě a energicky chopil práce, hlavně na katedrále. Petr Parléř však v Praze stihl kromě chrámu ještě nový Kamenný most (Karlův most), dále urbanistický projekt Nového města Pražského, kostela Panny Marie před Týnem a hradu Karlštejna, také mnoho dalších sakrálních staveb, a to nejen v Praze. Katedrála, kterou Karel IV započal stavět LP 1344, však v jeho v době dostavěna nebyla a bohužel celá dostavba se protáhla až na 500 let. Tedy do roku 1918., kdy se dostavby ujal Josef Mocker a Kamil Hilbert. Petr Parléř ještě stihl dokončit v katedrále kapli sv. Václava, která je umístěna přímo nad původním hrobem sv. Václav, když posléze 13. července LP 1399 zemřel. Je pravdou, že po jeho smrti se ještě několik let, a to díky králi Václavovi IV. nějaký čas na katedrále pracovalo, ale nakonec, díky husitským bouřím a smrti krále Václava se přepažovací zdí chrám uzavřel na pět set let.

  Nástupem krále Vladislava Jagellonského se alespoň částečně začalo v Praze něco dít, a to zejména kolem chrámu sv. Víta. Vladislav zde přebudoval starý královský palác, který dnes známe jako Vladislavský sál, kdy na stavbu tohoto projektu povolal českého mistra Matyáše Rejska z Prostějova. Katedrále věnoval krásnou královskou oratoř a započal se stavbou věže, která nese název Mihulka. Dále Vladislav rozšířil hrad na západní část, kde bylo postaveno několik domků ve Zlaté uličce, kterou přebudoval a rozšířil až Rudolf II. Habsburský. Dalším urbanistickým projektem na Pražském hradu byla zcela nová věž zvaná Daliborka, jméno získala díky vězní Daliborovi z Kozojed, který zde v době krále Vladislava II. byl uvězněn před svou smrtí.

  Vladislavský sál byl ještě doplněn Ludvíkovým křídlem LP 1508 až 1510. Název získal díky kralevici Ludvíkovi Jagellonskému, který zde se svou manželkou Marií Habsburskou několik dní pobýval. Po vymření Jagellonců se ale na Pražském hradě až do doby císaře Rudolfa II Habsburského nic nedostavělo a ani nic nepřistavělo. Ale to až ve třetím závěrečným díle.

Diskuse

.