Právě se nacházíte:

Mládí vpřed…

28. 09 2016

www.inadhled.cz    Úterní zápasy fotbalové Ligy mistrů, především ten Borussie Dortmund vs Real Madrid opět ukázaly, jak zkostnatělý systém výchovy sportovní mládeže máme v Čechách. Přitom se nelze neustále vymlouvat na nedostatek peněz, samotní rodiče investují do svých potomků vysoké částky, které se však později kdesi rozplynou. I když jsou týmy, kde se aspoň v tomto směru situace lepší, například pražská Slávie, většinou se měsíční příspěvky pohybují v rozmezí 600 až 800 Kč. K tomu úhrada vybavení, platba za turnaje a zájezdy. Rodinný rozpočet se tak někdy dokáže díky sportovním aktivitám pěkně zadrhnout. Netýká se to pouze kopané, podobné je to v ostatních sportech, chybí profesionální trenéři, často je chod klubu postaven na nadšení a sebeobětování určitých jedinců.  

   Vraťme se však do Dortmundu. Zápas se slavným Realem je i pro místní Borussii svátkem, o čemž svědčí nejen plné tribuny, ty jsou takové skoro vždy, ale zároveň zájem médií. Hrát na velkém stadionu s podporou desítek tisíc ukázněných a nadšených fanoušků je rozhodně zážitek pro každého hráče. O to více, je li mu méně, než dvacet let. Získávání zkušeností a schopnost psychicky zvládnout tlak, který dokáže vytvořit fandící kotel na stadionu, je něco, co posouvá mladíky o kus dále v jejich fotbalovém životě.

  Způsob, kterým se u nás začleňují mladí hráči do dospělých A-týmů, je rozdílný s tím, jak se to dělá v zahraničí. Přestože nemáme tolik prostředků na nákup hotových hráčů, mimochodem i ti musí někde dozrát, nedaří se osmnáctileté talenty do prvních týmů zařadit. Jestliže za Dortmund nastoupí v tak vypjatém zápasu a atmosféře více hráčů mladších dvaceti let, na hřišti byl i osmnáctiletý, je vidět, že skauting a výchova vlastních talentů je na opravdu vysoké úrovni a klubu se daří skvěle pracovat s juniory. Namíchaný mix mladíků nakonec předvedl skvělý výkon, předčil Real v práci s míčem a konečná remíza byla nakonec úspěchem především pro madridské hosty.

   U nás je tomu jinak. Ani na prvoligových lavičkách nesedí čerství absolventi juniorských soutěží, většinou hrají nižší soutěže a propracovat se až do vrchního patra nikterak kvalitní soutěže je pro ně velmi složité a dlouhé. Nelze přitom říct, že bychom neměli talenty. V každé věkové kategorii se najde mnoho šikovných kluků, kvalitně obsazené zahraniční turnaje jsou pak poměrně dobrou možností srovnávat úroveň jednotlivých mužstev. Otázkou je, kdy se začnou projevovat první rozdíly. První reprezentační týmy jsou čtrnáctileté, je třeba zachytit nástup včas a nenechat si ujet vlak. Už zde však pokulháváme v práci s míčem v rychlosti, hravosti.

  Bohužel u nás existuje systém agentů, kteří si snaží již v tomto věku rozebrat ty nejlepší. Což by nevadilo, kdyby si uvědomovali, že férová soutěž vytváří konkurenční prostředí, ze kterého mohou vyjít top hráči. U pubescentů je příliš mnoho faktorů, které působí na jejich vývoj. Zvýhodňování určité části z nich působí kontraproduktivně a vede k jistému vyvyšování se nad ostatní. Důsledkem je pak automatické nominování do různých výběrů podpořené prací těchto agentů. Samozřejmě za vším hledejte peníze, byť tady jde až o ty v relativním nedohlednu.

  Nelze příliš kritizovat práci samotných trenérů. Většinou pracují za málo peněz, pokud tedy nějaké dostanou, věnují se této práci ve svém volném času. Mladí talentovaní fotbalisté ve větších klubechby měli, tedy dle mého názoru, mít více šancí pro zahraniční stáže v tréninkových centrech vyspělých týmů, konfrontace s těmi nejlepšími ve své kategorii a zároveň mít rovné podmínky pro svůj vývoj nezaložené na známostech, kamarádění se a strachu, jak dopadnou, přijde li zranění. Často chybí kvalitní životospráva, zdravotní péče, spolupráce se školou.

  Integrace mládeže do dospělých kategorií u nás vázne. I na Mistrovství Evropy či světa hrají týmy, jejichž věkový průměr je mnohem nižší, než ten u našich ligových mužstev. Svědčí to o zkostnatělosti funkcionářské práce, nedůvěře ve výchovu vlastní mládeže a neschopnosti v určité fázi jejího vývoje zariskovat. Nebude li po našich hřištích pobíhat více mladíků, nemůžeme čekat, že náš národní tým stačí s dechem těm, u nichž je progresivita na prvním místě. Nebudeme li mládeži vštěpovat potřebu rychlosti a zdravé agresivity, nebudou li ti kluci chodit spát s míčem místo starostí o to, kolik mohou vydělat, co mohou dostat a nezačnou li agenti pracovat ve prospěch svých svěřenců, nikoliv ve svůj, nebude náš fotbal mít šanci proniknout na vyšší příčky. Největší odměnou má být potlesk plných tribun. Až se zaplní jednou ty naše, bude to znamenat pokrok a změnu k lepšímu. Do té doby můžeme Dortmundu a dalším týmům pouze závidět.

J3.K

 
.

Speciály

Tipy