Dějiny národa Českého - HRAD ŠPILBERK A JEHO POVĚSTI A UTRPENÍ

11. 01 2020

www.inadhled.cz   Autor: Aleš Hroník

  Na krásném místě nad Brnem na řece Svratce se rozkládá mohutný středověký hrad, který již v době pánů moravských Přemyslovců nazývati se bude po věky věkův Špilberk. Panovníci však na hradě Špilberk mnoho nepobývali. Přesto hrad zažil mnoho slavného, ale i smutného. Již v době přemyslovské moci se stal námětem pověstí, které známe i dodnes. Patrně ta nejznámnější je o královně Konstancii Uherské, manželky krále Přemysla I. Otakara.

  Po smrti manžela krále Přemysla Otakara I. se královna Konstancie z rodu uherských Arpádovců začala věnovati bohulibé činnosti. Zákládala kostely a kláštery, aby tak vzdala úctu Pánu a zároveň na jeho počest ve své zemi zanechati něco věčného hodlala. Královna v té době hojně cestovala po zemi a na své pouti se zastavila v Brně na hradě Petrově, jenž stával tehdy poblíž budoucího hradu Špilberku. Vystoupila na nejvyšší hradní věž, aby rozhlédla se po okolí. A byl to jistě překrásný pohled.

  Její krásné poměnkově oči spočinuly na bohaté krajině, v níž se rozprostíraly tmavé a husté hvozdy, protkané lesklými stuhamy řek a potoků Královně se nad tou krásou tajil dech. V tom se však zvedl vítr, který královně strhl šátek z hlavy, jako by to byla učinila neviditelná ruka. Královna se pokusila šátek zachytit, ale jej již vítr hnal vysoko nad lesy a nad pastvinami, které ji před malou chviličkou uchvátily. Královna se ještě chvili zadívala směrem dolů, jenže šátek zmizel. Otočila se tedy na návrší a řekla svému pobočníkovi: Bůh nám dal znamení a na mistě, kam šátek dopadl, musím vystavěti kostel s klášterem a tvrzí, aby tak byla naplněna vůle Boží. Stalo se tak a po krátké době na návrší započala se historie hradu brněnského s názvem po kopci Špilberk.

  Muka na hradě Špilberk

  Hrad Špilberk byl svědkem mnohého urtpení. V jeho temných zdích mnohdy skončili svůj život nejtěžší zločinci a nepřátelé habsburské monarchie. Hrad si tak vysloužil přízvisko "Žalář národů".  Děsivé zdi nechal v poslední čtvrtině 18. století zřídit císař Josef II. O strašlivých mukách, jenž zde vězni museli protrpěti, k nám jasným hlasem hovoří všelijaké mučící nástroje špilberské mučírny, jenž se dodnes zachovaly. Mnoho z nich jistě okusilo skřipec či palečnici, oblíbeným nástrojem byla však i pepřenka, malá nádobka naplněná rozdrceným pepřem, jenž umlčel hlasivky odsouzeného. Nacházela se zde i takzvaná "mokrá lůžka", kam byly zazdívány nevěrné cizoložnice a povětrné ženy, jimž na hlavu po kapkách stékala voda, což působilo nemalé utrpení.

  Mezi zdmi hradu Špilberk byli vězněni dva loupežníci, již si v očích lidu prostého vydobyli nemalý soucit, ba i sympatie. Vzácným vězněm na hradě Špilberk byl jistý Jan Jiří Grassel, jehož jméno se později stalo přízviskem všech lotrů a lupičů, jako byl např. Václav Babinský alias Venca z Pokratic, který si z dvacetiletého trestu na Špilberku odseděl necelé tři čtvrtiny a po propuštění se živil nakonec jako zahradník. Temné zdi pro nejnebezpečnější zločince odsouzené k doživotnímu žaláři sloužily necelých deset let. LP. 1790 je císař a král Leopold II. nechal zrušit a vězně nechal přestěhovat. I tak si hrad ponechla svá krutá tajemství, které si dnes asi ani neumíme představit.

.