Dějiny národa Českého - KAPLE SVATÉHO VÁCLAVA V PRAŽSKÉ KATEDRÁLE

15. 01 2022

 www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník  

  Kaple s hrobem svatého přemyslovského knížete Václava byla v pražském katedrálním kostele vždy předmětem zvláštní pozornosti. Její poloha se od 10. století v podstatě nezměnila, neboť jižní apsida Václavovy rotundy, kde byl hrob nesmrtelného světce umístěn, byla pojata do jižní lodě Spytihněvovy baziliky. Prastaré základy neodstranila ani Parléřova stavba za Karla IV.

  Císař a král Karel IV. inspirovaný nebeským Jeruzalémem v apokalyptickém proroctví evangelisty Jana, podnítil dvorské umělce, aby vybudovali kapli čtvercového půdorysu se zdmi zdobeným í zlatem a drahými kameny. V době Karlově, stejně jako v 10. století při druhotném pohřbu knížete Václava, stál oltář zasvěcený tomuto Kristovi apoštolovi při východní straně kaple. Od západního portálu zdobeného hlavou Krista spasitele mezi dvěma anděly k něm směřovala osa kaple. Kultovní význam kaple daný hrobem význačného zemského patrona zvýšila skutečnost, že ve zdech uchovávala vzácnou zlatou schránku se svátostí oltářní a u hlavního oltáře ve výklenku, chráněném uměleckou mříží, svaté oleje.

  Z kaple byl přístup ke klenuté místnosti nad Zlatou bránou, kde bývala (a je i v současné době) uložena česká královská koruna i s částí státního pokladu. Ke kapli přiléhalo také podzemní sklepení, kam bylo možno ukrýt další drahocennosti. Preláti a duchovenstvo katedrály i světští donátoři se výrazně přičinili, aby zvláštnímu významu kaple odpovídala její výbava liturgickými knihami, bohoslužebným náčiním a skvostnými rouchy. Císařovna a česká královna Alžběta Pomořanská učinila se souhlasem svého chotě císaře Karla IV. nadaci na trvalé mše u oltáře sv. Václava.

  Péče o výbavu kaple a jejich krásných oltářů náležela biskupům a kanovníkům. Král Václav IV. měl v úmyslu jít ve stopách svého otce a zasloužil se o zvelebování a udržováníhrobu svatého patrona darem poplatku, který mu představení klášterů každoročně odváděli při svém zvolení.Vypuknutí husitských bouří a následující válečné události a společenská změna v 15. století omezily přízeň českých králů. Bohužel se už nikdy na kapli nic nerozšířilo a naopak se za některých panovníků, jako třeba za Zikmunda Lucemburského v kapli jen kradlo. Mnoho krásných uměleckých cenností bylo nenávratně odcizeno, a nikdy se do kaple již nevrátily. Přesto je kaple sv. Václava monument, kterého ve světě není.

 
.