Dějiny národa Českého - KATEDRÁLNÍ KOSTEL SV. JAKUBA STARŠÍHO (KUTNÁ HORA)

13. 06 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Město, jenž leží v kraji Středočeském, tedy Kutnou Horu, jistě nemusím nikomu představovat. Václav II. Přemyslovec toto naleziště stříbrné rudy založil na počátku roku 1300. Dále se město stalo pro jeho bohatství cílem vojsk a loupeživých band. Odolávalo i díky svému terénu, a tomu, že je na vysokém a těžko dostupném kopci. Město má i své sakrální dominanty. Patrně tou nejznámější je chrám sv. Barbory, jenž se započal stavět v roce 1388 králem českým a římským Václavem IV. Málo z Vás ale jistě ví, že několik desetiletí před touto Václavovou stavbou v době rozvoje města už stál kostel sv. Panny Marie, jenž byl stavěn současně se založením města. Kostel byl předán do zprávy Cisterciáků a klášteru Sedlec. Jak kostel vypadal, to už se můžeme jen domnívat, vzhledem k tomu, že o několik let později na tom samém místě vystavěl císař a král Karel IV., zcela nový gotický kostel, který byl ale zasvěcen sv. Jakubu Staršímu.

  Výstavba tohoto kostela, jenž byl v té době patrně jedinou dominantou Kutné Hory (často se také používal název Hory Kutné), započal císař a král Karel IV. někdy okolo roku 1350 a jeho dokončení se protáhlo na celých více jak padesát let. Zejména kvůli stavbě nového, nedaleko stavěného chrámu sv. Barbory, takže je jisté, že na kostel sv. Jakuba Staršího nebyly zkrátka peníze. Václav IV. se chtěl v tomto ohledu vyrovnat svému urbanistickému otci, takže chrám sv. Barbory měl jistě přednost. Výstavba, nebo spíše dokončení kostela sv. Jakuba přerušila i doba husitská, kdy byla Kutná Hora často terčem husitských polních vojsk. Ani tento kostel nebyl ušetřen velkých a rozsáhlých požárů. Ten nejničivější se odehrál ve městě po husitském dobývání v roce 1424, kdy byl kostel hodně poničen. Muselo se tedy od znova, takže byla navržena a započata chrámová trojlodní halová stavba se čtyřmi kaplemi a boční lodí.

  Často se v kostele odehrávala náboženská jednání, a to zejména v první čtvrtině 15, století, mezi umírněnými husity a katolickou šlechtou. Možná, že právě proto zde působili hlavně kněží husitsko-kališnické víry. Po konci husitských válek kostel sv. Jakuba Staršího spravovala církev utrakvistická, a to až do dalšího revolučního roku 1620. Působil zde taktéž známí generální vikář a biskup ze severoitalské Modeny Filip de Nova, který se zasadil o přestavbu, zejména uvnitř kostela. Dokonce se tvrdí, že to byl právě Filip de Nova, který kostelu věnoval v roce 1478 známý kostelní zvon Vorel, který byl nakonec kutnohorským zvonařem Ondřejem Ptáčkem restaurován a přejmenován na zvon Karla Boromejského. Musím ale napsat, že to není jediný zvon na věži, které se říkávalo Vysoká.

Po roce 1620 byl kostel sv. Jakuba Staršího opět navrácen katolické církvi, která někdy okolo roku 1650 nechala opravit zejména dosti poničenou střechu, která odolávala zejména v době husitské. Byla opravena i severní věž kostela, do které někdy na počátku 16. století několikrát uhodil blesk a zcela ji poškodil, takže byl div, že stále ještě stojí. V době třicetiletého válečného období byl kostel jako zázrakem ušetřen od ničení či požárů, na rozdíl od nedalekého chrámu sv. Barbory, která utrpěla mnoho zásahů od švédského dělostřelectva. Přesto byl ale kostel na konci 19. století opravován.

  Rozsáhlou rekonstrukci, která paradoxně začala ve válečné době 1941, byl kostel neogoticky přebudován do dnešní podoby. Rekonstrukce trvala až do roku 1946, kdy byl kostel dokončen a předán veřejnosti. Dnes je kostel na seznamu světového dědictví Unesco. I když je dominantou města Kutné Hory chrám sv. Barbory a mnoho z Vás do města jede hlavně kvůli chrámu, nezapomeňte se zastavit i ve druhém sakrálním kostele sv. Jakuba Staršího. Stojí zato...

 

Na obrázku může být: uvnitř

.