Dějiny národa Českého - NIKDY NEDOSTAVĚNÝ KOSTEL PANNY MARIE SNĚŽNÉ

25. 04 2020

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Dnes Vám přátelé dějin národa přiblížíme zajímavou historii gotického kostela, který nebyl ze záhadných důvodů nikdy dostavěn a v době středověké byl zakryt jen provizorní přepažovací zdí. Ano, mám na mysli kostel Panny Marie Sněžné, který se nachází na Novém Městě pražském hned vedle dnešního Jungmanova náměstí v Praze, tedy v samotném srdci Prahy.

  Samotný gotický kostel započal stavět 3. září LP 1347 císař a král Karel IV. Kostel podobně, jako ten sv. Jindřicha a Kunhuty v dnešní Jindřišské ulici, měl být největším chrámem v nově vznikající části Prahy, kterou císař a král Karel nazval Nové Město pražské. U položení základního kamene byla přítomna podle zprávy kronikáře i první manželka a královna Blanka z Valois, která se, jak jistě víte, jmenovala původně Markéta. Tato trojlodní bazilika byla hned po svém založení předána řádu karmelitánů, který byl založen LP 1245 jako žebravý řád, který předtím nevlastnil žádné statky a byl odkázán jen na dary mocných panovníků nebo věřících.

  Chrám měl být zakončen věží, která měla mít až čtyřicet metrů a samotný chrám měl míti chodbu přes sto metrů. Bohužel se ze záhadných a dodnes nám utajených důvodů stihl jen presbytář, který byl vysvěcen již za časů krále Václava IV. Hlavní loď chrámu Panny Marie Sněžné se podle archeologů započala dostavovat až v průběhu 15. století, ale díky husitské revoluci již nebyla dokončena. Patrně zde v této době začal kázat i radikální husitský kněz Jan Želivský, který v euforii podněcoval lid proti konšelům Starého Města pražského. Jeho výsledkem byla potom první pražská defenestrace.

  Tak, jako každá sakrální stavba, která patřila církevnímu řádu, byla v době husitských válek poničena, tak i chrám Panny Marie Sněžné byl nejdříve vydrancován a nakonec zčásti pobořen. Od této doby chrám Panny Marie Sněžné pustl a doslova chátral. Poničena byla i věž chrámu a zvon byl údajně husity roztaven.

  V době císaře a krále Rudolfa II, Habsburského byl chrám předán do majetku žebravého řádu Bosých Františkánů. Další smutnou událostí v dějinách chrámu Panny Marie Sněžné bylo napadení vojáků pasovského biskupa Leopolda LP 1611., který do Prahy pozval samotný císař Rudolf II. Chrám byl nejdříve vydrancován, a posléze byli vyhnáni i mniši františkánského řádu. Chrám od této doby opět chátral a byl nazván ruinou na Novém Městě pražském.

  Až teprve pražský arcibiskup Arnošt Harrach tuto skoro zříceninu započal LP 1625 obnovovat. Patrně v této době byl dostavěn františkánský klášter, který byl součástí kostela Panny Marie Sněžné. Na nádvoří kostela byla zbudována i kaple, která ale do dnešních dnů nevydržela. Celý komplex patřil řádu Bosých Františkánů. Kostel byl i přebudován na v té době moderní renesanční sloh, kdy byl doplněn i renesanční klenbou a malbami hvězdné oblohy Panny Marie. Zčásti byl kostel v době rekatolizace opět přebudován do barokního stylu, Jen část kostela zůstala v původním gotickém sluhu. Vnitřek je ale barokní včetně kaple, která je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Současná podoba kostela je tak vlastně torzem z původního plánu císaře a krále Karla IV.

.