Tisícileté dějiny české - HRADY ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ - ZUBŠTEJN

18. 06 2021

www.inadhled.cz  Autor: Aleš Hroník

  Zřícenina hradu ZUBŠTEJN (Vysočina)

  Je mnoho hradů a zřícenin, o kterých běžný milovník českého turismu toho moc neví, dokud jej nenavštíví. Jedním z nich je kdysi největší hrad na Vysočině, dnes jen zřícenina ZUBŠTEJN. Nachází se nedaleko žďárských kopců. zhruba 15 km od Žďáru nad Sázavou v obci Pivonice.

  Hrad byl postaven dle legendy jistým "uhlířem" Věnavou na masivním kopci Zubřtýn. Dále se v legendě dočteme, že jeho synové Věnceslav a Smil měli založit i nedaleký hrad Pernštej. Avšak legenda se s realitou v žádném případě neshoduje, alespoň pokud jde o hrad Pernštejn. Daleko pravdivější je listina, kde se jako první majitelé hradu ZUBŠTEJN uvádějí moravští markrabata na počátku 13. století. To by ale znamenalo, že hrad ZUBŠTEJN byl nejstarším dochovaným hradem na území Moravy.

  Avšak první písemná zmínka o hradu pochází z období vlády Jana Lucemburského, a to na počátku r. 1344. Jenže problém je v tom, že se na konci 19. století objevila ještě jedna neúplná písemná zpráva, která se váže k hradu ZUBŠTEJN, ta je z doby krále Přemysla Otakara I., tedy z r. 1214. Trochu v tom máme zmatek, ale popravdě, u některých hradů to čas od času bývá. Patrně je to tím, že již na počátku staveb hradů či tvrzí se vedly dlouhé spory, ale i válečné střety mezi šlechtici či rytíři. Takže je nejisté, kdy a kým hrady byly vlastně založeny.

  V oblasti, kde se hrad nalézá, máme nezpochybnitelnou zprávu o těžbě stříbrné rudy. Ta se zde poprvé započala těžit právě na počátku 13. století, tedy za panujícího krále Přemysla Otakara I. Samotná těžba stříbrné rudy se vždy váže k nějakému hradu, takže i já bych se přikláněl ke staršímu období založení hradu ZUBŠTEJN. Zpráva o "založení" hradu ze 14. století se dle mého názoru váže jen k zeměpanskému sídlu nějakého předního moravského šlechtice či rytíře, nikoli však k hradu samotnému, který je daleko starší.

  Přesto ale prvním pravdivě doloženým majitelem hradu ZUBŠTEJN byl ATLUŠ z moravského rudu Pernštejnů. Zpráva pochází právě z roku 1344. Dalším majitelem hradu se v r. 1354, tedy v době panujícího krále a císaře Karla IV., uvádí nám zcela neznámý rytíř BLUD z KRALIC.

  Vzhledem k tomu, že se zde majitelé střídali jako na běžícím pásu, jmenujme třeba moravského markraběte JOŠTA LUCEMBURSKÉHO, nebo bohatého šlechtice z rodu Pernštejnů JIRMANA z KAMENE, tak byl hrad i několikrát za sto let buď poničen, ať už požárem nebo válkou, nebo opraven. JOŠT LUCEMBURSKÝ k majetku hradu ZUBŠTEJN přidal i ves Pivonice, aby vše výhodně r. 1377 prodal  potomkovi paní Zdislavy z Lemberka a Křižanova Janu z Křižanova. Díky novému majiteli k hradu patřilo několik dalších vesnic, kromě vsi Pivonice ještě Vrtěříž, Lesoňocvice nebo Štěpánov. Nenasytný moravský markrabě JOŠT LUCEMBURSKÝ si ale na hrad a okolní vesnice dělal opět zálusk, a tak vojensky hrad zpět dobyl, aniž by zaplatil částku, za kterou ji v r. 1377 Janovi z Křižanova prodal.

  V dobách husitské revoluce a následných husitských válek byl hrad ZUBŠTEJN několikrát dobyt a následně poničen. Poslední velký požár hradu byl z r. 1430. Po husitském válečném období jej zeť císaře a krále Zikmunda Lucemburského, vévoda Albrecht Habsburský, prodal vlivnému šlechtici Janu Meziříčskému u Lomnice. Tím byl hrad ZUBŠTEJN na nějakou dobu odňat moravským pánům z Pernštejna. Až teprve na konci 15. století získali páni z Pernštejna hrad zpět, a to díky JANU II. z PERNŠTEJNA, který zde započal s opravami. Za dob VILÉMA z PERNŠTĚJNA byl hrad modernizován.

  Po vymření hlavní větve rodu pánů z Pernštejna v období třicetileté války hrad začal chátrat. Byl dokonce i několikrát za sebou vydrancován. Postupem času se z něho stávala zřícenina, kterou můžeme vidět i v dnešní době. Kdysi velký a slavný hrad byl v roce 1971 archeologicky prozkoumáván. Našlo se zde na desítky historických zbraní, mimo jiné i meč, který je odhadován z období husitských válek. Takže můžete toto místo navštívit, protože už víte, že jde o historicky vcelku zajímaví místo.

 
.