Tisícileté dějiny české - ŠIKMÝ KOSTEL - KARVINÁ - FRYŠTÁT

21. 02 2021

www.inadhled.cz   Autorka Jitka Čížová

  Představte si velké město, které hučí životem, vlastní ne zrovna malý zámek, velký pivovar, který zásobuje rozlehlý Slezský kraj. Město s několika honosnými kostely, dlouhé kolonie domků s malinkými zahrádkami a kam až oko dohlédne, všude šachetní věže a uhlí...uhlí..uhlí. A jako ve zlém snu se celé toto obrovské město jednoho dne po výbuchu někde pod zemí sesune k zemi. A co víc, celé se jakoby propadne. Všude jen zkáza a prach. Co stálo, nestojí.

  Až na jeden kostel. Kostel svatého Petra z Alkantary. Tento kostel ohromnou podzemní detonaci ustál, ale do dnes je celý našikmo. Jak je toto možné? Jednoduše proto, že není stavěný jako vše kolem. Genialita stavby spočívá v tom, že kamení, ze kterého je kostel stavěný, je spojenou zvláštní technologií, kdy se ony kameny prosypávaly pískem. Písek tedy kameny držel pohromadě ,pouze se sesunul na jednu stranu. Půda se pod kostelem propadla o 37 metrů a kostel se vlivem poklesů silně naklonil a vychýlil o 6,8 stupňů na jih, zůstal stát a dnes představuje ojedinělou atraktivitu regionu. Parametry šikmosti se tak blíží světoznámé věži v italské Pise a stává se vyhledávaným cílem turistů z celého světa. Mnoho návštěvníků zajímá jeho zvláštní osud, zajímají se o historii nejen kostela, ale i původního města.

  Na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447 jej nechal postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch v roce 1736 v barokním slohu. Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán svatý Petr z Alkantary. Teprve roku 1759 byl kostel konsekrován biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi.

  Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrů. Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994-1995 proběhla generální oprava a zajištění objektu a kostel se tak znovu zaskvěl v plné kráse.

  A jak to bylo se jmény měst? Fryštát byla tehdy hornická kolonie, odkud vedla ,,lokálka" do nedalekého města Karwiná. Po řadě důlních neštěstí a propadu města, se vše přesunulo do tehdejšího Fryštátu a vzniklo tím nové město Karviná, kde je Fryštát historickou městskou částí statutárního města Karviná.

 
.