Tisícileté dějiny české - ZVÍKOVSKÁ MARKOMANKA

10. 04 2021

www.inadhled.cz   Autorka: Jitka Čížová  

  Záhadných míst, která vždy přitahovala pozornost, je v naší zemi dost. Snad každý hrad či zámek má svou Bílou paní nebo bezhlavého rytíře,,či nějaké pekelné zvíře. Nejzáhadnější u nás jsou hned dvě místa. Hrad Houska a hrad Zvíkov. Zastavíme se u hradu Zvíkova.

  Vynecháme slavného zvíkoského raráška a zaměříme se na věž zvanou Markomanka. Zde i odborníkům docházejí argumenty. Tato zajímavá věž je považována za jednu z nejzáhadnějších staveb v Čechách. Přesný datum jejího vzniku není znám. Když český kníže Václav I zakládal gotický hrad Zvíkov, údajně tam už věž stála. Archeolog Jan Erazim Vocel tvrdí, že když Římané postupovali do Střední Evropy (2. století našeho letopočtu), tak tu stavěli společně s germánským kmenem Markomanů obranné věže. Obdobný názor má německý historik Maxmilián Millauer s tím rozdílem, že posouvá vznik věže ještě o sto let dozadu. Podle něho ji postavili Markomané sami. Podle tohoto se asi také začalo říkat věži Markomanka.

  Existují však ještě časově odvážnější tvrzení, která přisuzují věži keltský původ, to znamená období 6. až 5. století před naším letopočtem. Tento názor se opírá o skutečnost, že Zvíkov stojí na místě někdejšího keltského oppida. Každá z těchto hypotéz má své odpůrce. a tak od kdy tady věž stojí, ví asi jenom ona sama.

  Masivní hranolová stavba stojí v nároží dnešního vnitřního hradu a je asi 20 metrů vysoká, půdorysný rozměr je zhruba 12 metrů. Byla postavena z hrubě opracovaných kvádrů, podle kterých se jí říká hlízová. Kameny mají otesané pouze okraje, jejich zbývající část byla ponechána hrubá, působí vypoukle a měla by připomínat hlízy. Kamenných řad je cca 44. Zajímavé na kvádrech jsou značky vytesané do nich. Zpočátku se historikové domnívali, že jde o značení kameníků. V té době si každý dělal do svého díla značky jako svůj podpis a podle toho pak následně dostal mzdu. To se ale nakonec vyvrátilo z důvodu, že značení by bylo po celé stavbě a ne jenom do dvou metrů.

  Další záhada se našla až ve Francii, a to díky krávě, která spadla do jakési díry. Jaké ale bylo překvapení, když krávu vytáhli a našli spletité sluje pod zemí, kde se našlo na opracovaných kamenech písmo naprosto shodné s písmem na naší Markomance ! Badatelům z řad profesionálů i laiků něco takového nedává do dnes spát.

  Podobným důvodem k zamyšlení je takzvané silové pole. Službu tu vypovídají elektrická zařízení jako fotoaparáty a kamery. Někteří lidé cítí divnou tíseň nebo slyší podivné zvuky. Údajně tragické důsledky mělo natáčení pohádky Marie Růžička. Režisér zemřel později za podivných okolností a představitel hlavní role spáchal sebevraždu.

  Psychotronikové zde samozřejmě zkoušeli měřit a zjistili, že silný energetický sloupec se nachází uprostřed Korunní síně a táhne se směrem nahoru. Někdo toto místo chápe jako negativní jev, jiný to vidí naopak pozitivně. Například Václav I. sem nechal převézt z Prahy v neklidných dobách královskou korunu. I kdyby člověk na tyto věci moc nevěřil, po návštěvě Zvíkova mu většinou nezbývá než souhlasit, že něco mocného tady působí.

  Na hradě Zvíkově se natáčelo hned několik pohádek a filmů. Mezi nejznámější patří Micimutr, Sedmero krkavců, Lotrando a Zubejda, Marie Růžička, Jak chutná láska, Strasti Otce vlasti, Šašek a královna nebo Báthory. V souvislosti s natáčením se ale na hradě objevilo i několik strašidelných úkazů. Kamera prý několikrát zachytila podivný stín…..

...Že by samotný zvíkovský rarášek?

 
.