Překvapení, zklamání?

28. 01 2018

  www.inadhled.cz    Je po volbách a s různými prohlášeními se roztrhnul pytel. Je zvláštní, kolik se v naší zemi uživí politologů, odborných komentátorů, novinářů, kteří se dostávají ke slovu v médiích. Odkud vylézají, kdo je za jejich práci platí, jak je možné, že je to uživí? Můžete oponovat, že inadhled je jedním z podobných mnoha plátků a ptát se, nejsou li autoři článků tady jedněmi z mnoha dalších, kterým stačí napsat pár vět a mít vyděláno. Tedy nikoliv. Dosud každý, kdo na inadhledu měl uveřejněn třeba i jediný článek, se živí skutečnou prací, případně je v důchodu. Stati zde vznikají jako vedlejší produkt vycházející z vlastních názorů, zkušeností a vědomostí. Sbírání informací je poté sice věcí každého z autorů, ale nikdo rozhodně nepřebírá názory jiných.  

   Pokud se ptáte, proč je dnes takový začátek, důvodů je více. Ač je znám vítěz voleb, příznivce poražené strany, tou jsou myšleni především pánové Drahoš, Horáček a Hilšer, se smiřují velmi těžce s konečnými výsledky. Média rozjela povolební masakr v podobě různých analýz, z nichž vychází stále to samé. Volby ovlivnily proruské servery, inteligentní Pražané volili soupeře Zemana a mimo hlavní město a Středočeský kraj dávali panu prezidentovi hlasy především starší občané. Jde částečně o nesmysl, ne však úplně.

  První otázkou je, co jsou proruské servery. Zná někdo definici? Nejčastěji jsou jmenované Parlamentní listy, které zvou k rozhovorům plno známých osobností, avšak na rozdíl od tzv. demokratických a liberálních médií dávají prostor více stranám. Dále to jsou údajně např. AC24, Sputnik a jim podobné další, z nichž některé mohou skutečně mít blíže aspoň názorově k Ruské federaci. Ale poté je tu pár jiných, které s Ruskem nemají nic společného, pouze nepapouškují to, co většina oficiálních mediálních domů.  A pokud snad někdy uveřejní nějakou myšlenku, která vyzdvihne něco spojené s Ruskem a jejím prezidntem Putinem, pak jsou ihned onálepkováni jako proruské médium. Což je nakonec pracovní náplní třeba Evropských hodnot a jejich nejvýraznější osobností Jakubem Jandou. Podobných rozumbradů je však podstatně více a jejich myšlenkové pochody předávané médii dále nesou své ovoce.

  Pražané jsou samostatným národem v zemi. Jejich život se v mnohém liší od jiných oblastí našeho státu. V hlavním městě je nejvíce škol, úřadů, ministerstev, firem. Je nejvíce multikulturním městem v zemi, stahuje se do ní mnoho cizinců. Jedni za prací, jiní za obchodem ať už legálním nebo nikoliv. Dále je v něm největší koncentrace umělců, lehkoživků a jednotlivců napojených na systém státem rozdávaných peněz, například těch z neziskových organizací. Tolerance obyvatel Prahy je tedy ovlivněna tímto stavem a můžeme hovořit o štěstí, že existuje i něco jiného, než metropole. Především kulturní, a tím i idealistická a poměrně naivní společnost závislá většinou na známostech a grantech, má velký vliv na určitou část Pražanů. To lze říct i o tištěných i ostatních médií, jejichž tvůrci také většinou pochází z Prahy, nebo se v ní aspoň často vyskytují a samozřejmě se i schází. Možná i v kavárně.

  Větší zastoupení starších spoluobčanů mezi voliči Miloše Zemana má svou logiku. Mládí je velmi naivní a manipulovatelné. Na tom byl postaven i plán týmu Jiřího Drahoše a kdo viděl obecenstvo na poslední debatě před volbami v ČT, musel si povšimnout hojné účasti mládeže v řadách fanoušků pana akademika. Je to důsledek dlouhodobé a usilovné práce odpovědných lidí v našem školství. Indoktrinace zasáhla do všech stupňů, a především na vysokých a středních školách byl Miloš Zeman pedagogy vykreslován ve velmi černých barvách. Výchova k multikulturní výchově, prounijní zaměření a činnost Člověka v tísní při absenci pravicových myšlenek vede k jednostrannému rozvoji chápání mládeže. Což se projeví při každých dalších volbách více a více. Budou ubývat starší a zkušení voliči, na scénu nastoupí nová neomarxisticky zaměřená generace, pro níž jsou zahraničním guru Soros a domácím Šimon Pánek. Věřte tomu, že za pět let bude hlavním kandidátem na nového prezidenta právě on, ne li dříve.

  Poslední odstavec patří osobní zkušenosti autora. Momentálně pobývá, ostatně jako každoročně v tuto dobu, se svými přáteli v Alpách. Všichni volili Jiřího Drahoše. Jejich cca 12tileté děti říkají, že si přejí smrt Miloše Zemana. Když jsem se ptal jejich rodičů, považují li to za normální, jejich odpovědí bylo, že oni také a děti tedy mají rozum a i ve škole jim pedagogové říkají, že sami budou volit Drahoše a Zemana by na zeď nad katedrou nikdy nepověsili. Upozorňuji, že to nejsou žádní extrémisté, ale jinak velmi inteligentní, vzdělaní a pracovití lidé, kteří cestují, podnikají či jsou ve vedení velké společnosti.  Přesto opakují to samé, čím nás zavalují denně média. Tedy Zeman proruský a pročínský, zrovna tak tendenční servery (paradoxně vyjmenované právě Jandou). Neshodli jsme se ani v názoru na průběh diskuzí kandidátů a na zákonech opravňujících občany ČR vlastnit zbraně. Člověk v tísni jim připadá jako vynikající charitativní spolek a migrace je chimérou. Na mé otázky neodpověděli nebo je s úsměvem zlehčili. Zůstanou i nadále mými přáteli, naštěstí už se nevídáme tak často, jako kdysi. Ale přiznávám, že nás vývoj myšlení odvál každého někam jinam. A to mi je líto. Moc bych jim přál, aby jejich názory na migraci, zbraně a EU neměly další negativní dopad na jejich děti. A ty své vychovám prostě jinak

J3.K