Právě se nacházíte:

Amazonky dneška?

21. 02 2017

www.inadhled.cz   Proslulé bojovnice z dávných pověstí patřily k nejznámějším případům, kdy se ženy snažily být konkurencí mužům v prostředí patřícímu silnějšímu pohlaví. Tyto militantně laděné ženy používaly půvabu, válečného umění a ženské lstivosti zároveň. Svým nasazením dokázaly muže předčit a při cestě za svou dominancí byly údajně ochotné podstoupit ztrátu prsu, který by jim bránil odvést dobrou práci při střelbě lukem. Je li tomu tak, o tom lze spekulovat, nicméně pověsti hovoří jasně.  

  Jak tedy vidíte, již dávní autoři starobylých pověstí věděli, že někdy se podceňovat ženy nevyplácí. Mají ve svém DNA často i jiné vlastnosti, než ty, nad kterými zůstává mužský rozum stát. Jejich bojovnost bývala vždy spojená s mateřským pudem nutícím je chránit své děti a celou rodinu.  Bez zarputilosti by nedokázaly vydržet zátěž, kterou jim příroda přiřadila při péči o domácí krb. Další zkouškou jejich trpělivosti jsou běžné problémy vracející se každý měsíc, ušetřeny od nich bývají pouze v době těhotenství. Což je stav, který mimo radosti ze zplození života přináší pouze nepříjemnosti zakončené pekelnou bolestí. I přesto si většina žen svůj pokus zachovat lidstvo zopakuje aspoň dvakrát. Jak z výše uvedených příkladů lze vyčíst, ženy jsou odvážné i bez toho, aby si uřezávaly ňadro kvůli střelbě lukem.

  Můžeme tedy vypozorovat, že ženy se už dávno snažily dostat do teritoria mužů. Ve své snaze dosud nepolevily a změkčilá doba jim otevřela dveře do politiky. Nutno konstatovat, že do nich nestrčily pouze pár prstíčků, ale rozrazily je se vší razancí a začaly se tlačit i tam, kde bylo dosud nepředstavitelné je potkat. Takže vládnou i silovým ministerstvům, celým vládám i svrchovaným zemím.  Většinu z nich spojuje pár shodných vlastností. Především jsou, až na zářné výjimky, řekněme kulantně nepříliš hezké a často i bezdětné. Což je často předurčuje k politické profesi více, než skutečné schopnosti. Mluvíme o vrcholné politice. Emancipace zasáhla i toto prostředí a bohužel mnohem více, než je zdrávo. Díky tomu je svět převrácen naruby. A pokud si někdo myslí něco jiného, sám sobě lže.

  Dříve bývalo pravidlem, že se do ní dostávali starší a zkušení lidé. Tato praxe je minulostí, podle toho to také vypadá. Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka u nás vstoupili do vrchního patra příliš brzy, výsledky tedy odpovídají této skutečnosti. Ministryně Valachová sice vypadá docela k světu, ale ve svém resortu připomíná slona v porcelánu. Jiné političky však na tom jsou vizuálně daleko hůře, výsledky jejich práce jsou však neméně tragické. Není třeba připomínat nedávnou návštěvu švédské vládní delegace v Íránu zahalenou do šátků a stav této severské země, smutný vzhled je doménou třeba Angely Merkelové. Tato ambiciózní dáma budovala svou kariéru velmi usilovně a i přes několik lopingů se vyšplhala až na pomyslnou špičku. Bohužel její zatvrzelost a neschopnost logicky uvažovat dovedla Evropu na pokraj války a likvidace.

  Emancipace žen však vyvolává novou potřebu přestat v nich vidět pouze křehká a citlivá stvoření. Chtějí li plně konkurovat silnějšímu pohlaví, musí to být se vším všudy. Plno političek, manažerek, ředitelek a jinak vládnoucích žen se na vysoké posty dostalo nesmlouvavým chováním spojeným s tvrdostí a razancí, navíc často k naplnění svých nově získaných pravomocí používají závěry plynoucí z vlastních pocitů, nikoliv ze statistik a reálného stavu věcí.  Vynechme nyní ty, které zneužily svého půvabu a schopnosti ukázané ve správné ložnici. Těm zůstala aspoň špetka ženskosti a rafinovanosti. Ty druhé však muži nadále často obchází po špičkách a dodržují gentlemanské chování i tam, kde jsou oprávněni jít stejně tvrdě, jako proti rovnocenným soupeřům.  Měli by se vykašlat na vyváženost mezi pánským a dámským zastoupením ve vládách a vedeních společností. Nic jiného, než skutečné vůdčí schopnosti a um podložený zkušeností a znalostmi, by nemělo být průvodním doporučením při obsazení důležitých postů.

  Půvab ženy byl vždy jedním z nástrojů přizpůsobených k tomu, aby získala co nejlepšího partnera a budoucího otce svých dětí. U těch méně pohledných se vždy počítalo s tím, že své nedostatky nahradí jinými přednostmi. Pracovitostí, oddaností, pozorností. Všem těmto ženám nechť leží muži u nohou. Ale s těmi, které chtějí vládnout, je třeba bojovat stejně, jako by nosily kalhoty a kouřily doutník. Nelze jim donekonečna uhýbat. Chtěly emancipaci, samostatnost, často zapomněly na svou hlavní funkci, tedy mateřství. De facto jde jen o jiné chlapy. A to je třeba si uvědomit. Pokud by i za těchto okolností dokázaly být v popředí a byly navíc půvabnými ženami, všechna čest a poklona. Nyní tomu tak však není. Nebo jen zcela výjimečně. Vraťme světu logiku a pořádek. Važme si žen, které jsou pro nás inspirací, synonymem slova krása a oporou zároveň. A nebojme se postavit těm, které odhodily pokoru, zapomněly milovat a naučily se pouze prát. Nikoliv v pračce, ale pěstmi. v tomto případu prostě proti mužům nestojí slabší pohlaví.

J3.K