Právě se nacházíte:

Český národ rozdělen…

5. 01 2017

www.inadhled.cz    Jednotnost Čechů byla většinou nedostižitelnou chimérou, v minulosti jsme stáli častěji proti sobě než při sobě. Většinou toho ke svému prospěchu využívali movitější sousedé, kteří nás poštvávali jednoho proti druhému. Samozřejmě většinou vyhrála strana jimi dotovaná, to jen proto, aby její vůdci zbohatli a ti ostatní zůstali v područí.  

   Přestože jsme pár skutečných osobností měli, z těch nejvýznamnějších to byl Přemysl Otakar II., Karel IV., který prokázal více češství, než rodilí Češi, Tomáš G. Masaryk, Tomáš Baťa a pár dalších, většina časem doplatila na zradu jiných Čechů. Vlastenectví je tedy v naších luzích a hájích velmi vzácná komodita. Především politici jsou zvyklí směřovat svou činnost tam, odkud něco kápne.

  Bohužel díky agresivní propagandě a prvoplánovanému působení na obyvatelstvo, jisté jeho rezignaci, vedení k čistě konzumnímu životu se podařilo rozložení národní hrdosti dovést k tragickému maximu. Utvořilo se tak několik znepřátelených táborů, které jdou proti sobě a třeba na sociálních sítích se to tak trochu vaří. Možná jen virtualita tohoto prostředí brání ke vzniku násilí a fyzických ataků. V realitě by střety různých příznivců byly krvavé. Nynějšímu stavu napomáhá i prolhanost médií ovládaných různými zájmovými skupinami a ztráta soudnosti vedení ČT a Českého rozhlasu. Zprávy k nám docházející z komerčních rádií korespondují s těmi oficiálními předkládanými ČTK, takže se příliš neliší od veřejno-právních zpravodajství. Soukromé servery,  internetové deníky a blogy jsou jedinou protiváhou těchto médií, pracují však s minimálním rozpočtem a navíc jsou perzekuovány ze strany úřadů, některých organizací a majitelů Facebooku. Pojďme se nyní podívat na to, kdo proti komu stojí.

1.       Příznivci a odpůrci migrace.

Zde je jasné, že na jedné straně jsou sluníčkáři, kteří nepochopili všechna rizika a důsledky migrační vlny, tedy idealisté, dále lidé ekonomicky a politicky profitující na nastalé situaci, zaměstnanci neziskovek a trosky, které už nemají jinou cestu vzhůru, než se zviditelnit touto cestou. Často jsou navíc vstřícní k homosexualitě. Proti nim stojí všichni logicky, matematicky a pragmaticky uvažující lidé vážící si i toho mála, co máme.

2.       Proameričtí a proruští sympatizanti.

V tomto případu jde o naprosto nesmyslné podlehnutí propagandě. Fanoušci USA naprosto všichni systematicky přehlíží agresivní chování Spojených států v posledních 16ti létech, ústup od demokratických hodnot a postupnou likvidaci určité části světa. Odmítají přijmout skutečnost, že USA po dlouhou dobu jedou na pokraji vypotřebování vlastních rezerv a celkem bez jakéhokoliv ostychu vysávají spřátelené partnery. Navíc blížící se změna v Bílém domě jim připadá jako porážka, jsou ochotni podporovat i vstup Obamy do války s Ruskem jen proto, aby tento Keňan zůstal u moci. Prorusky smýšlející lidé to mají těžké. Nedávná historie udělala z Rusů nepřátele č.1, média nás drtí protiputinovskou demagogií a překroucenými fakty. Jakýkoliv autor přinášející jiné, než jsou oficiální informace, je označen za lháře, dokonce na něj ušili nový úřad. Přitom především momentální zdrženlivost ruského prezidenta dává světu naději k udržení míru mezi USA a Ruskem.

3.       Zemanovci a zbytek.

Miloš Zeman je jistě kontroverzní postavou. Nicméně jen díky němu nelze Českou republiku jednoznačně postavit na stranu Německa, Francie a Itálie v otázce zaplavování našeho kontinentu džihádisty. Navíc uvažuje i ekonomicky a rozhodně se nebrání spolupráci s Ruskem a Čínou. Jeho odpůrci by do prezidentského úřadu dosadili i Marťana jen proto, aby tam nebyl on. Takže se do pozic hlásí Horáček, Halík a pár dalších kašpárků, jako je Kohout, Fišarová a Pánek. Zatím nikdo, kdo by post prezidenta povznesl výše, než jsme zvyklí.

4.        Pro a proti EU.

Tak zde jde o to, že pro ni jsou ti, kteří nevěří v schopnost být samostatnými a potřebují k životu nějakou berličku. Proti jsou ti, kterým vadí diktát z míst, na nichž sedí opravdu degenerovaní politici s pocitem všemocnosti. Kdyby ve vedení EU nebyli Juncker a jemu podobní, kdyby nás tam nezastupovali takoví lidé, jako ke Štětina, Jourová a další, možná by EU v jiné podobě měla smysl.

5.        Fanatičtí příznivci Babiše a logicky uvažující lidé.

K tomu lze říct jediné. Andrej Babiš po dokonalém vyškolení v USA prošel vývojem, na jehož konci je vynikající manipulátror s vědomím občanů. Přestože se pohybuje neustále na hranici podvodů a lži, umně využívá děr v zákonech a nestydatě přitom bohatne, prostému lidu káže vodu. Zároveň zneužívá své moci, nicméně svým poměrně nešikovným vyjadřováním okouzlil velkou část našeho národa a úspěšně třpytkuje ve vodách plných naivních věřících v jeho schopnosti. Proti němu jsou všichni ti, kteří s ním a jeho způsoby vládnutí přišli do styku osobně, případně se aspoň zamysleli.

  Bohužel existuje smrtící kombinace v jednom. Nejhorší je homosexuální příznivce migrace mávající americkou vlajkou, doufající ve zvolení Halíka, plující v mediálním prounijním bahnu a s podporou vlastníka kolosu Mafra. Je mi jasné, že si okamžitě vybavujete Jakuba Jandu, nicméně on je jen špička ze spodu přirůstajícího ledovce. S takovými lidmi nelze o vlastenectví hovořit. Prodají nás za pár eur a vlastní blahobyt.

J3.K