Co kdy přišlo z Německa dobrého?

15. 02 2021

www.inadhled.cz   Naše západní hranice jsou historicky nejméně bezpečným prostředím. Germánští sousedé se nás snaží již více jak tisíc let ovládnout. Přestože se dějepis v nynější době netěší přílišnému zájmu škol a studentů, fakta nelžou. Většina našich knížat a králů byla podřízena německým císařům a jen výjimečně se jim dokázali čeští panovníci vzepřít. Dosednutím Habsburků na náš trůn na několik století česká svrchovanost víceméně neexistovala.

  I přes tuto realitu se Češi dočkali a samostatný stát získali. První republika byla obdobím rozvoje a rozmachu, které zastavili, jak jinak, Němci. 2.světová válka je kapitola sama pro sebe a s následky v podobě vystěhování Němců z našeho pohraničí bylo tím nejmenším, s čím museli počítat. Paradoxně nejmenší nebezpečí pro nás Němci znamenali v době, kdy jsme patřili k Východnímu bloku. Rivalita těchto národů je zjevná. Rusové jsou pravý opak Němců. Slované žijící v drsných podmínkách. Jestliže srovnáme například technologie, pak špičkové produkty německých automobilek za běžných okolností převálcují zastaralé modely vyráběné v Rusku. Tedy až do chvíle, než začne pořádně mrznout, nebo cesta vede přes Transsibiřskou magistrálu. Pokud jde však například o armádní systémy, karta se obrací a dá se předpokládat, že ruská technologie v drsných podmínkách rozhodně zaostávat nebude. A stejné je to i s lidmi. To, co jsou Rusové schopni přežít, o tom se většině jiných národů může jen zdát. V tom je jejich síla.

  Nechme historii historií, jaká je současnost? Sovětský svaz se rozpadl, Rusové odešli a Němci nám opět sedí za krkem. Plno zprivatizovaných podniků skončilo v německých rukách, to i včetně Škody v Mladé Boleslavi. Některé noví majitelé zvelebili, jiné vycucnuli a nechali zaniknout. To jsou pravidla trhu, i když je třeba si uvědomit, že náš národní majetek byl rozdán příliš lehkomyslně. Vstoupili jsme do Evropské unie, což lze po dvou desítkách let považovat za zásadní omyl. V tuto chvíli samozřejmě část prounijně laděných příznivců bude nesouhlasit, nicméně koncepce přechodu od socialismu k rovnocennému partnerství s evropskými velmocemi byla záměrně chybná a plody tohoto omylu budou trpké více, než si dosud řada z nás dokáže představit. Respektive už jsou.

  Německo je opět evropskou velmocí a v unii hraje první housle. Tak výrazně, že začíná diktovat své podmínky i ostatním státům. A nečekaně mezi vybrané cíle patří i Česká republika. Opět částečně rebelujeme, jen z dávného středověku, kdy jsme byli ostřílenými válečníky, jsme přešli do švejkovství. To je pro Germány mnohem nebezpečnější než drsný odpor. A jejich nároky se zvětšují. V poslední době se starají o naši neochotu přijímat migranty, kteří z našeho pohledu nelegálně začínají okupovat Evropu a plánují, jak je k nám dostanou. Bohužel mají u nás své spojence v politických stranách ochotných za nějakou úlitbu časem prohlasovat vstřícný přístup k těmto ,,návštěvníkům“ z islámských zemí. Dalším pokusem vrátit se do naší země je snaha o prolomení Benešových dekretů. Nejde jen o Sudetské Němce a jejich potomky soustředěné v Landsmanschaftu, o nespravedlnosti při vystěhovávání Sudeťáků nahlas hovoří i německá kancléřka Merkelová. I v této záležitosti se v našich politických vodách pohybují zkorumpovatelní kolaboranti a všemu napomáhá i převracení dějin.

  Německo dlouhodobě existencí provází nacionalismus. Nepleťme si ho s vlastenectvím. Nacionalismus je víra ve výjimečnost vlastního národa a jeho určitou nadřazenost nad jinými. Neberme to, že si Němci k sobě stěhují momentálně příslušníky jiných národů, ale všimněme si, jak věří ve svou neomylnost, se kterou jsou navíc rozhodnuti šířit své ,,dobro“ i do jiných zemí. Včetně České republiky a zpropadených Čechů. A na ty vždy platila směs peněz, strachu, jistého rozvracení společnosti. Vlastenectví naopak patří k národům, které jsou ochotné bránit svou vlast, čest a hrdost. Bez toho, aby měly potřebu expandovat na cizí území, nejlépe svých sousedů. A to je zásadní rozdíl, který rozlišuje Němce od řady jiných Evropanů.

  Svým způsobem tak máme smůlu. Patříme k Západním Slovanům a díky dlouhodobému sousedství je naše krev s tou germánskou dost smíchána. U někoho to má následky, například u Teličky, který by nejradši předal správu naši vlasti Berlínu, u někoho méně, ti patří k euroskeptikům.  Poslední uzavření hranic ukazuje, že se Němci ovlivňování dění u nás nevzdali a svádět to na covid je úsměvné. Reakce na možné zrušení nouzového stavu a vystrašenost hejtmanů mohla být jedním z důvodů návratu zpět do reality posledního půlroku. Stejně tak neochota sněmovny znovuvyhlášení nouzového stavu zrušit. Čekat na posouzení Ústavního soudu je poté asi zbytečné. Německé bububu je dost možná nad jeho síly.

Jindřich Kulhavý

 

 

 
.