Co si to Rusové dovolují? Brání se…

28. 12 2021

www.inadhled.cz   Jistá koncentrace vojsk na ruské straně poblíž ukrajinských hranic vyvolala určité napětí ve vztazích znovuvybudované velmoci Ruska a tzv. Západu, ke kterému se z naprosto hloupého důvodu a naprosté naivity díky politikům počítáme i my. Eskalace konfliktu názorů setrvává, přesto Rusové velkou část armády stáhnuli a snaží se pokračovat v dialogu, který by měl vést k většímu bezpečí Ruska.

  Jde o velmi citlivé téma. Kdokoliv se v současné době zastane Ruska, je okamžitě nazýván bolševikem inklinujícím k praktikám KSSS. Lidé se ještě nenaučili rozlišovat Svaz sovětských socialistických republik, který se mimochodem rozpadnul, a nynější Ruskou federaci, která i po odchodu řady států zůstala nadále největším státem světa, co se týká rozlohy a možná i přírodního bohatství. Po nijak zvlášť reprezentativních hlavních představitelích státu se vlády ujal Vladimír Putin, a i s pomocí jistých kontroverzních událostí, například změně doby, po kterou může zůstat prezidentem, se mu podařilo Rusko oddlužit a dostat ho zpět mezi největší světové hráče. Zároveň se snaží pozdvihnout životní úroveň obyvatel Ruska a v mnoha směrech dohnat ten tzv. Západ, přičemž ve velmi důležitém odvětví, tedy zbrojním, je přinejmenším plně konkurenceschopný i s takovým gigantem, jakým jsou USA.

  Putin začal při vzestupu Ruska úřadovat nejdříve doma. Například zabránil vývozu peněz a zisků z Ruska. Chce li některý z místních boháčů vyvést peníze do zahraničí, je to pro něj nakolik drahé, že si to velmi dobře rozmyslí. Dělá se to tak, že je fyzicky převáží s obrovským rizikem v autě přes hranice a podaří li se to, je to pouze pro zkorumpovatelnost celníků. Jinak ale ruský prezident zabránil vývozu ruského bohatství ven, což mimo jiné částečně vylidnilo Karlovy Vary a další bašty ruských zbohatlíků. Putin úřadoval i v mnoha jiných směrech a svým způsobem postupně mění myšlení a způsoby ruské inteligence. Ano, někdy je to za cenu jistého omezování svobod, ale 80 let od dob Lenina je dlouhá doba, po kterou sovětští komunisté drželi moc za cenu represe a v doprovodu chudoby, na to, aby se vše rychle změnilo. Někdy je přílišná demokracie brzdou, jindy je její údajná existence lží, viz návrat cenzury do našich sociálních sítí.

  Nazývat Vladimíra Putina za každou cenu demokratem také nikdo nechce, vrátit Rusko zpět na výslunní znamená potřebu silné ruky schopné ovládat desítky národů žijících na území Ruské federace. Navíc obrovské tlaky Západu pramenící z touhy získat moc nad ruským nerostným bohatstvím a přetavit potenciál místního hospodářství ve vlastní prospěch vyžadují skutečnou osobnost v čele země bránící se těmto atakům. Pravdou tak stále zůstává, že elitní bankéři, podnikatelé, filantropové a další mohou s Ruskem spolupracovat, nikoliv ho ovládat. Je škoda, že na podobné úrovni neuvažují a nepracují naši politici a ikona, za kterou je považován Václav Havel, nás bez uzardění předala tzv. Západu se vším všudy. Díky tomu u nás postupně přešlo vše do rukou zahraničních firem a bank, a to včetně životadárné vody a části energetického odvětví. Následky toho nás brzy dostihnou. O celkovém stavu našeho hospodářství mohou mít iluze už jen ti, kteří západním politikům věří. Testem je momentálně situace ve Škodě Mladá Boleslav, kde byla utlumena výroba jen proto, aby díky špatné obchodní politice vedení Volkswagenu mohli vyrábět auta v mateřském Německu. Chybějící čipy tak nedostává úspěšná Škodovka, ale jsou implantovány do Audi, Porsche a VW. To je ten skutečný Západ.

  Zpět k Rusku. Na povrch se dostává pravda o plynu, záměrně poloprázdných evropských zásobnících a amerických tankerech odkloněných do Asie, kde Američané prodávají za draho, už víme. Stačilo by zprovoznit hotový Nord Stream II a cena plynu by se vrátila na původní cenu. To Američanům těžícím neekologicky plyn z břidlic vadí a němečtí Zelení tuto možnost blokují. Že nikomu nejde o ekologii, ale především se jedná o politiku, je zjevné. Podobné je to s uhlím a dalšími komoditami. Pokud jde o vojska na Ukrajině, Putin vcelku logicky dělá vše proto, aby ochránil svou zemi před agresivním postupem NATO směrem ke svým hranicím. A protože NATO jsou především Američané a až v závěsu Velká Británie, Francie a Turecko, je z jeho pohledu vcelku správné bránit rozmístění dalších cizích zbraní v blízkosti Moskvy. I proto anektoval zpět Krym, americká námořní základna na něm by totiž eliminovala ruskou černomořskou flotilu a docházelo by k mnoha konfliktům. Pokud jde o Ukrajinu, dali jí Rusové svobodu s tím, že nebude zneužita. USA však udělaly to, co umí nejlépe. Rozvrátily vnitropolitické vztahy s úkolem umístit Trojského koně. Což se pomocí Majdanu podařilo a Rusko muselo sáhnout k vojenskopolitickému řešení. I proto je armáda u hranic s Ukrajinou a pokračuje snaha vyvolat jednání o dalším rozmísťování zbraní NATO v dosahu ruských měst.

  Nejsme idealisté a nevidíme vše černobíle. Putin se chová přesně tak, jak musí, chce li z Ruska udělat všeobecně prosperující stát. Musí tedy dělat kroky rázné, vstřícné i odmítavé. Je to velmi schopný politik, jakého teď Západ nemá. Hysterie znějící z USA a EU naznačuje, že to dělá dobře. Rusku k dosažení západní úrovně života ještě pár desítek let chybí, je však na dobré cestě. Navíc se zdá, že právě Západ došel k jistému vrcholu a připravil nás na pěkný sešup dolů. V USA to možná po změně prezidentů mohou ustát, navíc dosud měli jistý technologický náskok, který však rychle ztrácí, Evropa má mnohem větší problém a bude li nadále pokračovat ve stávající liberální a skutečné neomarxistické politice, není daleko doba, kdy budou její obyvatelé vzhlížet k Ruské federaci s nadějí. Část evropských firem už to pochopila a stěhuje svá sídla právě do Ruska, případně si tam podnikatelé připravují půdu. Uvědomíme li si dění u nás, je to vcelku logické a procitnutí z prozápadního snu může být skutečně tvrdé. Pravdou zůstává, že než se přizpůsobovat drsné ruské nátuře, kterou máme oprávněně spojenou s Sověty, bylo by jednodušší vzepřít se Bruselu a Berlínu a nastavit se na určitou neutralitu. Byť by to byl zpočátku trochu ekonomicky bolelo. Možná nás teď budete kamenovat, ale doufat, že Západ nám pomůže, je pouze naivní představa těch, kteří ještě nepochopili, co se tu nyní děje.

Jindřich Kulhavý