Právě se nacházíte:

Dospělost

20. 02 2014

www.inadhled.cz  Už v době dětství a ještě více v probíhající pubertě jsme si přáli být již dospělými. Ani náznakem jsme netušili, jaké břímě nás čeká.  

  Zatím bylo vše zařízeno tak, že naše starosti se omezovaly na to, jak se naučit básničku, zatlouct průšvih, který stejně prošel, či se vyhnout vynesení koše. Všechno v našem životě nám připadalo podstatné a nikdo nás nechápal. Jenže teď přišla doba, kdy si musíme stát za vším, co provedeme, uděláme, vymyslíme a třeba i pokazíme. Už nepomohou záchranné brzdy rodičů, jejich shovívavost.

   Vlétli jsme do života. Až jednou oceníme jejich energii, kterou vložili už jen do toho, abychom přežili pubertu ve zdraví. Ale teď to začíná. První zaměstnání, vážné vztahy, řidičák, finanční starosti, nemoci. Představa rychlého zajištění a s ní pochopení, že jen dravost a drzost mládí nestačí. Ukončené vzdělání nezaručuje vědění všeho a drsná realita života přináší šoky. Zjištění, že někteří kolem jsou více bezcharakterní, moc idealističtí, líní, nebo naopak nadšení. Lákadel mnoho, ale nájem, benzín, jídlo a složenky odčerpávají finanční částky větší, než si človíček pod ochrannými křídly rodičů myslel. Bum…realita může i bolet.

   Je tedy na čase zapnout a pořádně se zorientovat. Někdo se pustí do podnikání, jiný zvolí jistotu. Hezké ženy jsou zvýhodněny, bohatí synkové se předvádí, ale život se popere s každým a jen ti schopní seberealizace a nasazení si jej užijí. Přežít se dá různým způsobem, dospělost je relativně nejdelší úsek života, ale každý den Vám může přinést ránu i pohlazení a je jen na nás, kterou variantu zvolíme a co pro její naplnění uděláme. A co teprve, až přijdou starosti rodinné.

   Nejdříve první radost či šok ze zprávy o početí, kulatící se bříško nás nutí se zamyslet nad ukončenou etapou svobody a začátkem potřeby myslet více na jiného člověka, než na sebe. Kdo to dokáže, čeká ho příjemné rodičovství plné povinností i radostí a návrat do dětství a později i puberty, ovšem z druhé strany. A kdo ne, bude se muset více otáčet a vydělávat, nebyl dost dospělý na to, aby se ovládal a předešel následkům… Výchova mláďat, první rozchody, řešení krizí, postup v zaměstnání či jeho ztáta, auto, dům, každodenní kolotoč.

   To vše a mnohem více pokračující dospělost přináší. To už ale pomalu za občasných radostí i skřípění zubů směřujeme ke stavu, kdy důchod je daleko a mládí v čudu. Období, které stojí za to, pokud máme co sklízet, myslím tím ovoce z úrody, kterou nám přinesla píle a naše schopnosti. Anebo je to doba zmaru a touhy po možnosti začít znova. Někdo to i zkusí, jiný ne, ale každopádně ještě není pozdě si ten život užít. Tak to zkuste. Stojí to za to…

J3.K