Dozvuky a rezonance zklamání

25. 03 2021

www.inadhled.cz   Naše média věnovala prohlášení Václava Klause ml. o ukončení politické kariéry minimální pozornost a v podstatě tím ukázala, že Trikolóru nemají zájem jakkoliv zvýrazňovat. Česká televize byla zároveň obviněna, že se v jejích pořadech dostává minimum místa i druhé pravicové straně, tedy SPD. Pravdou je, že zástupce obou těchto parlamentních subjektů až na výjimky zná málokdo a v podstatě podobně na tom jsou poslanci Volný a Bojko. Tím výčet skutečně pravicově vystupujících politiků v Parlamentu České republiky končí, možná lze uvažovat ještě o mimoparlamentních Svobodných. Zeptejte se lidí kolem sebe, koho dalšího dobře znají a budete vnímat tápání.  Senát ČR je na tom ještě hůře, je plný pseudopolitiků typu Drahoše a podobných dalších existencí deroucích se vzhůru.

  Rozčarování pravicových voličů je tak větší, než se zdá. Bohužel VKml zklamal a jde o nevratnou záležitost, protože ztracenou důvěru už mu nikdo poskytnout příště nemůže. Nejde o to, že se vzdal funkce předsedy Trikolóry, možná k tomu měl skutečně pádné rodinné důvody, nicméně způsob, jakým to udělal, a období před volbami jsou to nejhorší, co se mohlo z tohoto pohledu stát. Po celou dobu navíc vedl svou stranu poměrně svérázně, najednou jsou však i jeho nejbližší spolupracovníci postaveni před úkol, co dál s tím. Nejde o to, zůstali li ve straně další schopní lidé. Rozhodně ano, jen Klaus ml. byl prostě známou osobností, prezentoval se vcelku srozumitelně a příliš nekličkoval. O to větším překvapením je jeho poslední krok, kterým vrátil Trikolóru o rok zpět a v podstatě dal za pravdu těm kritikům, kteří ze strany předčasně odešli z důvodu personální politiky či určitých neshod a nespokojenosti se štábní kulturou. Pozornost, kterou stahoval jen na sebe způsobí problémy v prezentaci nových tváří.

  Po ukončení politické kariéry VKml se stále více ukazuje naprostá absence osobností, které by mohly vést boj se silným středem v podání ODS, KDU-ČSL, Top09, samozřejmě s ANO, také s Piráty a KSČM nalevo. STAN je nic, naprosto nedefitovatelný útvar, který kam vítr, tam i plášť. ČSSD se svými návrhy především z úst Maláčové řadí k ultralevici, kde však Piráti převzali iniciativu. Lze konstatovat, že nám tu chybí Václav Klaus starší, přestože mu řada lidí nemůže přijít na jméno kvůli politické minulosti. Nicméně je to už mnoho let a pan exprezident dozrál ve velmi klidného, pragmatického pána, který to má v hlavě srovnané lépe než kdokoliv jiný. Bohužel léta už nikomu neodečteme, a i když je stále velmi výraznou a váženou osobou, těžko můžeme očekávat aktivitu na úrovni parlamentní politiky.

  Pravici tak zbývá v plné síle především SPD. V ní několik osobností je a za nejvýraznější lze považovat Mudr. Davida. Jeho zpravodajství z Evropského parlamentu ukazuje na to, jaká sbírka zmatených existencí vládne Evropě. V SPD je pár dalších zajímavých lidí, ovšem skutečné lídry budete těžko hledat i tam. Navíc, jak už jsme si řekli v úvodu, bez dostatečné mediální podpory se prostě politika dělat nedá. Strategie zapomenutí se používá všude. V USA zkusili vymazat Trumpa, v Německu AfD, ve Francii Marinu Le Pen, v Itálii Salviniho. Nelze tedy očekávat, že se u nás v tomto směru dostane většího prostoru Okamurovi, Volný musel dokonce jít do boje přímo v Parlamentu ČR. A když už se tedy zástupci pravice na obrazovku dostanou, většinou jde o dehonestaci či zlehčení jejich názorů. Nejste li liberál, máte smůlu.

  I toto vyřčené vede k únavě některých lidí a možná to způsobilo i odchod Václava Klause mladšího. Jde o boj s větrnými mlýny, mocí, penězi a přesilou. Představa liberálů o budoucí Evropě je jasná a udělají pro ni vše. Stačí vnímat devastaci ekonomik a lidských osudů ve jménu covidu a vakcinace, ekohysterčení podložené nesmyslnými teoriemi, či smrtonosnou migraci. Logicky uvažující lidé se upřímně děsí a zároveň bojí budoucnosti. Bez osobností se vzepřít těmto temným silám, které představují neomarxističtí liberálové v podání Pirátů u nás, Zelených v Evropě a struktur blízkých lidem typu Gatese, Söröse a jim podobných, prostě nedokážeme. Takže každý, kdo byl ochoten věnovat energii tomuto boji a odejde, bude chybět. To platí i pro bývalého předsedu Trikolory.

Jindřich Kulhavý