Informace pro V.Klause. Evropská unie je politickým útvarem...

1. 08 2020

www.inadhled.cz    Václav Klaus ml. je jakožto zakladatel Trikolory a její hlavní představitel tím, kdo určuje směr, kterým tato strana jde. Většina jeho myšlenek má v sobě u nynějších politiků jen těžko zaznamenatelnou logiku a lidskost, zároveň se za ním táhne stín jeho otce. Exprezident republiky má za sebou dvě zásadní etapy na řídících postech. První etapou byla doba prezidentování Václava Havla, kdy se na politickém kolbišti setkávaly takové osobnosti, jakými byli tito dva společně se Zemanem, Komárkem a například Luxem, či slovenskými elitami té doby. Jestliže Havel byl ikona vytvořená americkými Demokraty a zástupci pozdějšího svět k horšímu měnícího Deep State, pak Klaus st., Komárek a Zeman byli produktem Prognostického ústavu. Měli tedy nejen informace, ale mohli mít i určité vize. Ty později prosazovali do praxe.

 

  Nakolik úspěšné byli, to můžeme posoudit až po letech. Přiznejme si, že privatizace, byť šlo o skvělou myšlenku, se zvrhnula a rozdělila stát na bohaté a neinformované. Jistě, informace bylo totiž to, co pomohlo jedněm k bohatství a většinu z Čechů v podstatě nepustilo k lizu a ještě je připravilo o jejich peníze investované do privatizačních knížek. Václav Klaus starší tak byl u velmi kontroverzního momentu v naší nedávné historii. V druhé etapě se stal prezidentem České republiky a s výjimkou stokrát omílané historky s plnícím perem, které si automaticky po podepsání mezinárodní smlouvy vložil do kapsy, což určitě nebylo něco, co by plánoval a chtěl ho ukrást, to byl pravděpodobně náš nejlepší prezident. Je mu vytýkána i rozsáhlá amnestie, ale jaksi se zapomíná, že Havel udělal podstatně větší a zvýšil následně kriminalitu v celém Československu. První etapa Klause st. tak vrhá určitý stín i na jeho syna, druhá už ubíhala v době, kdy se svět začal dělit na dva protipóly, jejichž boj začal v USA, kdy vládli Demokraté a dělali vše proto, aby rozhádali polovinu planety. Takže i v České republice se proti sobě postavili havlovsko-bakalovští liberálové a eurounijní skeptici, byť zpočátku v Evropskou unii věřila většina Čechů. Situace se rapidně začala ve světě měnit nejdříve po roce 2001, v Evropě v době krize po roce 2008 a totální zlom přišel s otevřením migrantských stavidel v roce 2015.

  Václav Klaus ml. (VKml) po logických neshodách v ODS, kterou spoluzaložil jeho otec a byl dlouhou dobu jejím předsedou, odešel a založil Trikoloru. Jeho ambice jsou jasné. Chce udržet svůj poslanecký mandát a zároveň do vysoké politiky přivést i další členy Trikolory. U zrodu po jeho boku stojí od počátku další bývalá členka ODS a poslankyně  Zuzana Majerová-Zahradníková. Spolu tvoří tandem jezdící po české republice a představující široké veřejnosti nový politický subjekt v českém rybníčku. Snahu dostat se do podvědomí lidí ve městech i na venkově lze ocenit a tento pokus o inovativní politický marketing brát jako nejlevnější alternativu nákladných kampaní zavedených stran. Bude li to stačit na překročení pětiprocentní hranice potřebné k získání parlamentních křesel, to ukáže až budoucnost. Zároveň Českou republiku zaplavily i plakáty s hlavními hesly z programu Trikolory, které mají občany přesvědčit o směřování strany.

  Je sporné předjímat, co lidé u nás od Trikolory očekávají. Jde o pravicovou stranu, takže lze očekávat jistou dávku odporu vůči levicovému zaměření Evropské unie a pravděpodobnou nedůvěru k liberálům a zeleným neomarxistům vládnoucím EU. To se týká zahraniční politiky. Pokud jde o vnitropolitickou situaci u nás, pak lze Trikoloru považovat především za protiváhu Pirátů, ČSSD, STAN, Top09, tedy výrazně prounijních stran. Spolupráce s ANO a potažmo ODS je pro některé představitelná, nicméně pro určitou část Čechů a Moravanů těžko stravitelná. Politika je však o kompromisech a zároveň se může ukázat, nakolik silnou osobností by v případě spolupráce s Babišem či Fialou mohl VKml být. Bohužel od počátku dochází ke střetům lídrů Trikolory a SPD, přestože jde o jediné pravicové strany a nepochopitelné vzájemné útoky svědčí o obavách Okamury o svou výjimečnost v podobě zastávání pravicových názorů.

   V tuto chvíli lze konstatovat, bohužel, že Václav Klaus ml. zklamal ty, kterým vadí jistá nekonstruktivnost SPD a zároveň jim nevyhovuje Evropská unie. V rozhovoru pro Parlamentní listy se zmínil opět o tom, že vystupovat z EU by bylo dětinské, protože řada našich firem vyváží svou produkci do jejích členských států. To je pravda, ale těsnému sepjetí s ní napomohl i jeho otec. Logičtějším vyjádřením by bylo, kdyby řekl:,,Ano, momentálně je prioritou začít hledat nové trhy a přeorientovat se na ně, a poté udělat vše pro opuštění EU.‘‘ Tato úvaha by jistě uspokojila svou logikou většinu euroskeptiků a vědomí, že Trikolora směřuje k vystoupení z do katastrofy řítícího se spolku by jim vlilo do žil jistou naději. Klaus ml. místo toho říká, že nechce EU jako politickou organizaci, ale pouze jako předurčenou k hospodářské spolupráci. Zdá se, že zaspal vývoj posledních let. Evropská unie se svou komisí má především politické ambice přerozdělit si evropskou moc. Pokud toto VKml nevidí nebo nechce vnímat, pak se Trikolora zařadí mezi ostatní prounijní partaje.

   EU nelze reformovat. Ta je už v takové fázi, ve které pár nevolených rozhoduje o budoucnosti Evropanů. Jak, to vidíme na migraci, podpoře Turecka Němci v expanzivní politice vůči Řecku, ve společném zadlužování a momentálně i v přístupu k jakési uměle vytvořené pandemii.  Pokud chce Václav Klaus ml. v této organizaci zůstat, dost možná získá podporu pár desítek podnikatelů vázaných na EU, ale ztratí důvěru těch, kteří doufali v příchod pravicové strany schopné tvořit a zároveň stát za českými zájmy.

Jindřich Kulhavý