Katerina Kaltsogianni a její zamyšlení - PÁTEK TŘINÁCTÉHO

13. 02 2015

  Já z něho mám osobně hrůzu. Kdysi jsem se rozešla třináctého v pátek s moji velkou láskou, hodila zlatý řetízek do kanálu a na důkaz, že to myslím vážně jsem skočila z hráze do přehrady. To, že bylo pátek třináctého to byl fakt, ale že byl duben, to mi jaksi při mém humorném rozchodu nedošlo. 

  "Takže má skočit, abys mi věřil?" ptala jsem se zhrzeného muže, který mě chvíli vodil za nos.

  Díval se na mě a myslel si, že si dělám jako obvykle legraci. Jasně, že jsem si dělala legraci, ale nepočítala jsem s tím, že on je úplně rozhozený. 
  "Jo, tak skoč, já ti nevěřím, že mě nechceš," řekl, což neměl dělat.
  Jsem pro každou legraci, vodu miluji a jako důkaz, že fakt, ale úplně na tvrdo skočím, abych potvrdila moje slova, tak jsem skočila. A pak jsem ležela v nemocnici se čtyřicítkami. Pak jsem šla po Vinohradské, děsně jsem se nesla a mluvila do telefonu s dalším mužem mého života. Zapomněl mě vyzvednout na letišti.
  "Mám snad napsané, že jsem debil na čele? Mám? Tak co? Mám?" ječela jsem a lidi se otáčeli.
  Rup a podpatek zůstal mezi mezerami dlažby. Já jsem se snažila vytáhnout nohu, lidi mi to přáli. Kolem šel nějaký hodný pán a povídá mi:
  "To víte, pátek třináctého."
  Na rozdíl ode mne můj syn miluje pátky třináctého, takže když jsme letěli kdysi někam, tak to bylo pátek třináctého, já se chtěla modlit, on se za mě styděl. Prostě jsem pátek třináctého nevylejzala z domu, z ulity, nedělala jsem chytrou, protože to vlastně ani nešlo. Pátek třináctého jsem byla mimo, byla jsem jako ten zaseknutý podpatek. A dnes mi došlo, že pátek třináctého, byť jsem polila postel i mobil slanou vodou, byť si připadám jako u Mrtvého moře, protože jsem se chtěla zpotit z chřipky, že je můj vlastně nejúžasnější den. Jak jsem mohla zapomenout?
  Před 25 lety 13. 2. jsem počala mého syna. 
  A pak, že je pátek třináctého blbý den. Je nejlepší, jenom si to nesmíme přitahovat, nesmím skákat v dubnu do rybníku, přehrady, do kaluže, nesmím řvát na Vinohradské a musím zapálit svíčku za to, že vím přesně, kdy jsem počala svého milovaného syna.
  P. S.
  Takže podle Číňanů, kteří znají početí, má můj syn dnes narozeniny, že jo? Ať mu všechno v životě vychází krásně a dokonale. Hlavně, ať je zdravý a má kolem sebe hodně lásky.
Katerina Kaltsogianni