Kdo jsou vlastně k nám příchozí?

6. 07 2017

  www.inadhled.cz    Kdo jsou ti, kteří se k nám tlačí? Nejdříve to byli uprchlíci, poté imigranti, pak už jen migranti, přidalo se slůvko ekonomičtí. Postupně se zjišťuje, že jde o násilníky, flákače, vyvolávače nepokojů, nespokojence a většinou o nepřizpůsobivé mladé muže s představou trávit svůj život ve vysněném ráji bez potřeby pracovat. Pokud by však už měli potřebu vyšších příjmů, než jsou daňovými poplatníky dotované sociální dávky, budou se zabývat prodejem drog, zbraní, organizováním prostituce, loupežemi a další kriminální činností.  

  Obrázky člunů přeplněných černou masou lidí z Afriky a Asie nás provází už déle, jak dva roky. Pokud si někdo myslí, že jejich invaze je zapřičiněna neschopností Evropanů bránit si své území, je na omylu. Jediným, kdo vrací pašerácké čluny zpět na africký kontinent, je libyjská pohraniční stráž. Což nestačí, protože na hranici teritoriálních libyjských vod parkují lodě Frontexu, které by měly být zodpovědné za to, že se k nám nikdo nedostane, a společně s bárkami patřícími neziskovým organizacím a vojenskými fregatami nakládají desetitisíce migrantů a převážejí je tam, kde už dávno nikdo neví, co s nimi. Systematičnost této činnosti je hrozivá, její důsledky budou katastrofální a její organizátoři patří před tribunál podobný tomu norimberskému.

  Neustále je nám podsouváno, že je naší morální povinností pomáhat bližnímu svému. Především šílený francouzský prezident Macron šíří tento omyl a dělá z něj doktrínu platnou pro celou Evropu. Proč se plete? Každý národ má svou zemi, ze které pochází. Jde o jeho domov se vším, co k němu patří. Nikdo sice nemůže ovlivnit to, kde se narodí, ale je každého věc, jakým způsobem pracuje na zvelebování svého okolí. Ne všude jsou podmínky snadné, nicméně lidstvo dokáže přežít i tam, kde to jiné živočišné druhy mají těžké. A každý národ nese také následky za své chování. Je li Indie přelidněná, je to proto, že reprodukční křivky prudce stoupají a nikdo je nereguluje. Číňané již pochopili problém s vysokým počtem obyvatelstva a snaží se s tím něco dělat.

  Většina migrantů pochází z bývalých kolonií, které ,,patřily´´ evropským námořním velmocem. Tyto země využívaly levné pracovní síly a nerostného bohatství, také zemědělských produktů, které dovážely do Evropy.  Některé provincie vzkvétaly, jiné prošli pouhým plundrováním dotyčnými Evropany. Postupně se všechny osamostatnily. Někde došlo k pogromům a bílé obyvatelstvo, které se na těchto územích usadilo, bylo povražděno a vyhnáno, jinde došlo k oboustranně výhodné spolupráci. V JAR momentálně dochází k velkému tlaku na cca 4.5 miliónů potomků bělochů a nestabilita země je spojená s vysokou kriminalitou a poklesem hospodářských výsledků. Jisté však je, že z výnosů Afriky profitovalo jen několik evropských států. Pokud má tedy někdo morální povinnosti, respektive má potřebu je vnímat, jsou to země, kterým kolonie patřily. Má li nyní někdo z vás dojem, že Česká republika měla v Africe a Asii nějaké území, které spravovala, nechť to nahlásí. Vzhledem k tomu, že nic takového se nestalo, jsou naše povinnosti vůči historii a obyvatelstvu zemí, ze kterých proudí migranti do Evropy, takzvaně nulové. To platí i pro ta místa, z nichž americká ekonomická klika udělala poušť, přestože do intervence z USA šlo o velmi perspektivně se rozvíjející země v jinak složitých regionech. Lživá rétorika o Iráku, Libyi a Sýrii vedoucí k válkám a Arabskému jaru se ukázala být katastrofální pro celou oblast Severní Afriky a Blízkého Východu, následně i pro náš kontinent.

  Muslimští nájezdníci jsou produktem společností, které odmítají uznávat stejné hodnoty, jaké jsou nám blízké. Tedy domov, rodinu, zdraví, bezpečnost, práci, kulturu, historii, určitou forma tolerance. Jejich motorem je zvrhlá víra a touha po snadném životu.  Vynechme stav jejich zemí, ze kterých prchají. Místo boje za vlastní práva a svobodu, za své děti a ženy, utíkají mladí muži do Evropy s vidinou obcování s našimi ženami, děti je nezajímají vůbec, za to představa nicnedělání, které jim je slibováno už u nich doma, je pro muslimské obyvatelstvo balzámem na duši. Jsou připravováni na cestu do ráje. Týká se to především těch, pro které je slovo práce urážkou a součástí jejichž životů je pouze čekání na lepší zítřky. Ti pracovití a schopní s vazbou na domov a rodinu zůstávají tam, odkud tito utíkají. Přináší k nám neskutečný smysl pro nepořádek, neúctu k našim životům a tomu, co se Evropanům podařilo vybudovat. Jejich agresivní pojetí vlastní víry je předurčuje k vyvolávání nepokojů přecházejících k otevřeným ozbrojeným výpadům proti všemu, co jim připadá odlišné od vlastních představ. Násilnosti se tak budou stupňovat, s nimi i potřeba naučit se bránit a chránit své zdraví a majetek. V čemž se nám snaží zabránit právě ta mocenská klika, která spustila samotnou migraci a nyní touží po tom nechat nás bezbranné.

  Abychom nebyli nespravedliví, přišlo i malé procento muslimských žen. Ne všechny až nyní. Dochází totiž k radikalizaci muslimů v Evropě usazených už déle. Takže pod jejich vlivem se jejich rodinné příslušnice vrací ke zvykům z minulosti, tedy zahalování a vyžadování různých ústupků. Nově příchozí jsou poté součástí celého systému nasměrovaného k postupné likvidaci evropských hodnot. Jejich snaha prosadit vlastní zvyklosti za každou cenu nenaráží na dostatečný odpor a dochází tak ke střetům s realitou. Scény z evropských koupališť a bazénů jsou toho důkazem. Na závěr je třeba si ještě připomenout, kdo k nám přichází. Jsou snad muži, kteří jsou ochotni posílat své děti a ženy omotané výbušninami do davu nic netušících spoluobčanů či proti nepříteli za účelem zabít a zranit co nejvíce lidí, opravdu vítanými? Lze poté projevit důvěru těm, kteří je k nám zvou, aniž by samotní byli ochotní díky svému postavení a osobní ochraně riskovat vlastní život? To na rozdíl od nás pohybujících se denně na veřejných prostranstvích? Nikoliv. Proto je třeba si uvědomit své priority, až půjdeme volit. Může to být naposled.

J3.K