Právě se nacházíte:

Když ideály zabíjí

9. 03 2019 | www.inadhled.cz     Pokrok lidstva je většinou spojen s přirozenou evolucí a naplňováním myšlenek těch nejschopnějších jedinců vedoucím k objevování cest vedoucích k pokroku. Díky nim jsme se od slezení ze stromů a používání prvních primitivních nástrojů ze dřeva, pazourků dostali k výdobytkům dob bronzové a železné, přes pyramidy k palným zbraním, parním strojům až k počítačům.  V naší historii zůstaly zaznamenáno desítky geniálních lidí, stovky významných a miliardy bezejmenných, kteří naplňovali své představy o lepším světě. Jen nepatrná hrstka však patří ke skutečné elitě lidstva, která dokázala být natolik přínosnou, že stála za zapamatování si. Na vrcholu této pyramidy jsou jména, která nám mohou být inspirací. Jejich inteligence byla natolik vysoká, že s ní měli často problém žít a byli považováni za podivíny. Leonardo Da Vinci je asi nejznámějším z nich, ale za ním už následují Pythagoros, Nikola Tesla,  Newton, James Watt, Mendělejev, Bell, Ressel, Einstein, Curie-Sklodowsská, Wichertle, z moderních vizionářů můžeme jmenovat Billa Gatese a Steva Jobse. Tento seznam by mohl být mnohem delší, ale ne zas tak dlouhý, aby svou obsažností omráčil. Geniálních vizionářů, kteří dokázali dovést své myšlenky k téměř dokonalosti a použitelnosti, nebylo na množství  narozených příslušníků rodu Homo sapiens tolik, aby převyšovali svým počtem normu výjimečnost ve vysokých číslech. Navíc měli mnoho prostých pomocníků-mechaniků, kteří jim pomáhali uvést jejich vize do praktického života. Ti už zůstali bezejmennými, všichni si pamatují především strůjce hlavní myšlenky.

  Snaha stát se jedním z důležitých světu prospěšných byla vždy patrná i u plno jiných příslušníků lidské ho rodu, kteří však úroveň výše svého IQ přecenili, nebo poměrně vysokou inteligenci převyšující průměr kdesi kolem 100 bodů u nynějších Evropanů před invazí příslušníků arabské a Africké komunity nasměřovali směrem, který je spíše škodlivý. Mimochodem jste si jistě všimnuli, že ve výčtu skutečně geniálních lidí není jediný černoch. To není způsobeno rasismem či neznalostí, ale je třeba suše konstatovat, že přínos černošské populace lze zaregistrovat třeba na kulturní scéně, částečně také v oblasti dodávky pracovní síly, a ti skutečně výjimeční černoši a Arabové do táhnuli k vysokoškolským diplomům a pro jistou vyrovnanost až na vedoucí posty v politice, nicméně jejich jména jsou později často spojována s odstrašujícími okamžiky epochy lidstva, které se účastnili. Většinou se z nich vyklubala určitá forma diktátorů, i když někteří z nich byli úžasným nástrojem ovládajícím těžko zvladatelné a divoké národy, kterým vládli. Ne všichni. Pokud se jim podařilo získat funkce nad bělochy a Asiaty, bylo to proto, že tito si je tam neuváženě pustili. Až čas ukáže, jakým omylem byli Obama v USA, vražda afrických vůdců Kaddáfího a a Sadáma Husejna, prvotní podpora Usáma bin Laádina či Nelsona Mandely, paradoxem je i výbor pro lidská práva v OSN zastoupený saudskoarabskými šejky.

  Moderní doba je plná těch, kteří své představy o dalším směřování lidstva považují za geniální. Přestože skutečně podstatní nositelé myšlenek jsou zavření v různých laboratořích a výzkumných ústavech, operačních sálech i ve vývojových dílnách, a svou energii věnují posunu k lepším zítřkům, přičemž i je postihuje riziko omylů a falešných nadějí, existuje mnoho ideologů, kteří se snaží uplatnit v oblasti humanitních směrů. Vynechme nyní známě osobnosti z oblastí kultury, umění či politiky, jejich jména jsou vnímána především emocionálně a jednou zapadnou mezi nedůležité, nicotnost lidské existence je natolik zjevná, že i ti momentálně nejznámější budou za sto let zmíněni v kronice lidstva jednou větou a nikoliv opakováni tak často, jako Da Vinci. Snad jen strůjci velkých tragédií a ještě větších vítězství se stanou nesmrtelnými.  Hitler, Stalin, Lenin, Marx, Engels, Alláh, Nero, Alexandr Veliký, Lincoln, Ježíš. Zapamatovat si je je důležité, někteří z nich patří ke skutečně strašidelným, nicméně pro poučení i potřebným individualitám. Dokážou být totiž důkazem toho, že ideologie a jejich naplňování zabíjí.

  Poslední dobou se množí počet těch, kteří se považují za vizionáře v oblastech, které jsou naprosto zbytečné. Jejich ideálem je třeba beztřídní a bezpohlavní společnost, genderové změny, bezhotovostní platby, naprostá kontrola občanů a jejich činnosti s ideou zabránit kriminalitě, tvorba homogenní rasy i za cenu prudkého snížení inteligenčního koeficientu celé populace, státy bez hranic, směšování kultur a náboženství.  Lidé o toto se snažící se schovávají za ideály, které mají k realitě a geniálnosti velmi daleko. Ignorují přírodní zákony, etnickou rozdílnost, neslučitelnost neslučitelného, tedy náboženství a odlišné kultury, přístupu k životu, hygienické návyky, imunitu vůči onemocněním, klimatické periody a právě rozdíl v inteligenci jednotlivých národů. Jestliže posledně jmenovaného velmoci dlouho využívaly ke kolonizaci mnoha území, nynější sypání si popelu na hlavu je pouze falešnou snahou získat jakési odpuštění a zároveň se jedná o projev vlastní neschopnosti poprat se s následky moderní doby, k níž patří i určitá pohodlnost pracovat. Doplňování pracovního trhu ,,doktory´´  z arabské Asie a Afriky je naprostý nesmysl, protože tam skoro žádní nejsou a ten zbytek chybí na stavbách a v továrnách, jde tedy o určitou formu zavést novootrokářství s lidskou tváří. Odměnou za tuto naivitu je plno mrtvých, zraněných a strach v evropských ulicích, ekonomika doplácející na sociální tupost politiků a úředníků a postupná islamizace vedená ve jménu pokřivené rovnosti náboženství.

  Jako každá jiná ideologie, je i tato nebezpečná, neboť se liší od té, dle které žili předešlé generace a pro mladou se tak stává jistým způsobem vzdoru. Rodí se nám tak budoucí aktivisté, kteří  svým ,,přínosným ´´ uvažováním bez jakýchkoliv zkušeností s realitou přednáší své úvahy a nabalují kolem sebe aktivisty ochotné pro naplnění ideálů udělat vše. Kam to může vést, to už jsme poznali u Hitlera. Pokud se totiž někomu dostává příliš prostoru a jeho hvězda vystoupá až do nezvladatelných výšin, může to vést k prosazování ideologie za každou cenu a bez kontroly. A o to těmto ambiciózním jedincům jde. Miliony mrtvých na konci svědčících o jejich špatné orientaci jsou nakonec sice v historii lidstva nepodstatné, ale zmařená generace, byť technicky přispěje k pokroku, protože za války se horečně přemýšlí, jak být lepší, ta už se nikdy nevrátí. Opět narážíme na nicotnost jednoho každého lidského života, miliardy našich předků, a i my, zůstaneme bezejmennými.

  Ideály jsou tak jen výjimečně znakem pokroku, většinou však jejich naplňování vede k něčemu úplně jinému. Uvědomění si vlastních hranic v tom, co mohu světu poskytnout, by mělo být základním stavebním kamenem budoucnosti, Přemrštěné představy vedou k průšvihům. Tak, jako průměrný horolezec nevyleze na Mont Everest, tedy pokud ho tam nedotáhne mnohem schopnější kolega či šerpa, navíc hora je plná zmrzlých neúspěšných idealistů s přemrštěnou sebedůvěrou, tak ani ti, kteří nás momentálně zavalují vlastními úvahami o tom, jak krásný svět bude po prosazení jejich ideí , nepřejdou přes horizont vlastní moudrosti. Většina idealistů zabíjí své okolí pocitem vlastní výjimečnosti a neomylnosti. Ve velkém to jsou momentálně politici tipu Juncker, Macron, Merkelová, za nimiž hledejme především globální kapitál, který je dostatečným motorem pro tvorbu jakýchkoliv změn vedoucích k jeho navýšení a kumulaci v rukách úzkého okruhu zbohatlíků. Daleko méně pochopitelné je množství užitečných idiotů, kteří svým působením, byť také honorovaným, pomáhají přetvářet společnost. Jsou to ze svého pohledu party neomylných a rolemi zblblých umělců, aktivistů, novinářů a průměrných politiků, rozhlašující formou hlásných trub ideologii dobra, kterou si vzali za vlastní. A na konci tohoto řetězce stojí naivní hlupáci, kteří tomu všemu napomáhají zadarmo a jako koníček, navíc neschopní rozlišit realitu od vysněného. Z jejich řad pochází slídiči, bonzáci, squatteři, klinikáři a nahlašovatelé profilů na sociálních sítích. Pro ně se hloupost stala koníčkem. Paradoxem zůstávají jejich vysokoškolské diplomy z většinou humanitních studií, tedy se jedná o nepotřebné absolventy škol, jejichž uplatnění je ve společnosti nikoliv nulové, ale záporné. I přesto je existence všech těchto pro mocichtivé elity velmi důležitá. Budou li totiž chtít spustit válku, potřebují v ulicích především je. To, že také umřou, už jim nedochází.  Jak vidíte, nadpis nelhal.  Opravdu to necháme dojít tak daleko? Nebudeme li se bránit závadným ideologiím aktivně, doplatíme na naši pasivitu.

J3.K

Autor: Administrator

Diskuse